Zrůdy

Velice působivý, znepokojivý a hluboký hororový, artisní a dokumentární film s reálným angažovaním "skutečných zrůd". [8/10] (MGM) (Čb. /// Produkce: Tod Browning /// Scénář: Willis Goldbeck, Leon Gordon, Edgar Allan Woolf, Al Boasberg podle povídky Spurs Toda Robbinse /// Kamera: Merritt B. Gerstad) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Přijde mi docela dost vtipný, že Browning po té své vehementní snaze vysvětlovat divákovi, kdo jsou pravé zrůdy, stejně neodolal a zjevu účinkujících využil v závěru pro nejimpresivnější scénu filmu. Ale mě by to taky svádělo. Rád bych nějaký directors cut, ale toho se asi nedočkám. Sestříhání totiž filmu velmi ubírá, spousta scén na sebe nenavazuje, navíc se skoro celý film odehrává na jednom místě, takže až do svatební hostiny jsem měl pocit, že se všechno děje v jeden den. Siamský dvojčata jsou megasympatický a s ženomužem jsou to moje oblíbený zrůdičky. Vlastně bych si přál, aby aktéři Freaks měli celou vlastní sérii, ve který by zachraňovali svět před stále novými záporáky z řad nadlidí. Nejdřív by vykosily armádu formelínů a pak by rozjeli svoje super zrůdí schopnosti, aby se vypořádali s hlavním hezounem, který na ně bude útočit břitkým humorem a distingovaným chováním. A až by ho na konci každého dílů naši hrdinové zabili a snědli, tak by torzo chlapa, balící si nosem cigáro řeklo vtip. Nějakej dobrej. Třeba jak jde ta rodina rajčat... (19.04.2012)

Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. (20.04.2003)

Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %. (15.04.2008)

Kouzelně bizarní bizarnost. A po více jak šestasedmdesáti letech snad ještě více než v době vzniku. Tady je tolik nápadů a originality, že je jí až pro tak krátkou stopáž škoda. Spousta toho pak vyznívá do ztracena. Výsledku mnoho nenapomáhá ani problém, který potopil o rok dříve již Draculu. A to Browningova statická nenápaditá režie. (04.04.2008)