Ninjababy

Hlavní hrdinka nepatří k těm ženám, které touží stát se matkou. Nejradši by pořád jenom pařila. Jenže jak už to tak většinou bývá, každá sranda něco stojí... Norská režisérka a scenáristka Yngvild Sve Flikke servíruje divákům takovou správně pošahanou dramedii o nechtěném těhotenství. Kombinace hraných pasáží s vtipnou animací či malůvkami film ozvláštňuje a dodává mu na jisté atraktivitě. Navíc se to tady hemží skvělými hereckými výkony. Ba ani hudba není špatná. (80%) (09.05.2024)

Docela nápaditá dramedie z Norska o holce, která paří, řádí, spí s každým na potkání, aby následně zjistila, že je v asi šestém měsíci těhotenství. Že to není možné? Tak to řekněte těm, co porodí aniž by to věděli celých devět měsíců. Ninjababy je ale se svými kreslenými vsuvkami poměrně příjemně originální a sem tam i trefně vtipný a úderný. (05.12.2023)

"Blood and Suffering!" Křičí donedávna slušně rozjetá a život si užívající Rakel, dnes nastávající matka, tedy ze dne na den, jaksi zničehonic. Film o (ne)svobodné vůli maminek, žijí-li v demokratické a lidsky smýšlející společnosti, o (ne)přirozené touze zahrnující mateřství, o zodpovědnosti k vlastním činům, v tomto případě...zázrak stvoření. Také o dětech, které se prostě rodí...o lásce a hodných lidech, kterých je plný film o tom, že život je jeden velký zázrak. Skvěle sehrané i zrežírované, hudebně tedy přeslazené, podpořeno pubertálním humorem, ale celkové milé s krásným dramatickým závěrem. [Scandi 2022 - Filmový klub Citadela] (23.02.2022)

Líbil se mi scénář a hlavně "nainstalování" kreslených částí.To se často nevidí a tady to ani nevyznělo ,klasicky ,že scénář vyplňuje místa kdy by měli hrát herci ,ale tady se to s tím miminem povedlo.Ten nápad ,co někoho napad....A za jinak:Norové se většinou patlají v politice ale tady se od toho scénář úplně oprostil.I bez moralizování  a přepálených vztahových scén.Prostě jedna trubka otěhotněla a teď co s tím,když hlavně prvotně věděla kde, ale nevěděla s kým.A přišla na to ,ani ne sama,až když.........atd. (17.08.2023)

I přesto, že mám rád skandinávské filmy [Dánové zatím vedou..], tak nikdy nepochopím jejich mentalitu, jejich pohled na společnost a na život, a hlavně pochopit, proč se Norové nesnesou se Švédy, a proč se všichni shodnou že Dánové jsou nejhorší, což jsem teď hodně odbočil, ale když lingvista poslouchá tyhle směsice germánských vepřových jazyků, slyší jen nachcípané chrápaly. Nuže, evropské jsou trochu odlišné, ano asi každý očekává že to srovnám s Juno, která mi teda přišla lepší, což je zavádějící když nejde o evropský rymejk, ale tohle mi jako rymejk přijde, a ještě k horšímu, že to připomíná české trapno-komedie z dílem TV Hoven. Festivalovka, co nasbírá hlavní ceny za feminismus. Sebevědomá žena nemá zájem o posrané pamprsky, řvoucí uječený zmrdy, a bejt k prasknutí narvaná balónem, který se jí nedovolí ani vysrat do mísy. Kdo má taky mateřský instinkt už od 20 let, že? Já třeba dítě určitě nechci, a popravdě v tomhle státě mít dítě je hodně level impossible, když obyčejný dětský kočárek stojí celá vaše výplata. Filmy nemají být moc realistické, pak Vám to připomene, že v tom srabu opravdu chcípáte. (28.11.2023)