Ninjababy

První polovina velmi dobrá, místy dokonce výborná. Sarkastická Rakel má mnoho snů, ale často jsou jen na papíře. Občas sotva vyjde s penězi, ráda kreslí a hodně flámuje. A má i krapet smůlu. Dlouho totiž neměla menstruaci, zvětšila se jí prsa. Je to jasné. Byla přesvědčená, že otcem je plachý instruktor aikida, který by daleko lépe naplňoval představu rodičovské figury, než její pochybné předchozí „vztahy“. Jenže Rakel dítě nechce. O to větší šok přijde, když zjistí, že těhotenství trvá už řadu měsíců. A že biologický otec je nevyzrálý blb. Úvod je opravdu svěží, upřímný, jízlivý a Kristine Kujath Thorp předvádí spektrum emocí, které prostě musí bavit. Ninjababy je v prvních desítkách minut opravdu působivým závanem čerstvého vzduchu. Někdy v půlce se ovšem trochu zasekneme, často se motáme okolo nevyřčeného skrze překvapivé (a nechtěné) těhotenství a právě řešení (ač samotné téma plně respektuju) předepsaných rolí je zrovna v této části trochu kostrbatější. „Kreslená“ rovina je fajn, s tématem, že žena prostě má být matka, si tvůrci také slušně poradí a celkově to celé skončí neotřelým a empatickým způsobem. Chytrý, vtipný a zralý příspěvek. (29.07.2024)

Líbil se mi scénář a hlavně "nainstalování" kreslených částí.To se často nevidí a tady to ani nevyznělo ,klasicky ,že scénář vyplňuje místa kdy by měli hrát herci ,ale tady se to s tím miminem povedlo.Ten nápad ,co někoho napad....A za jinak:Norové se většinou patlají v politice ale tady se od toho scénář úplně oprostil.I bez moralizování  a přepálených vztahových scén.Prostě jedna trubka otěhotněla a teď co s tím,když hlavně prvotně věděla kde, ale nevěděla s kým.A přišla na to ,ani ne sama,až když.........atd. (17.08.2023)

"Blood and Suffering!" Křičí donedávna slušně rozjetá a život si užívající Rakel, dnes nastávající matka, tedy ze dne na den, jaksi zničehonic. Film o (ne)svobodné vůli maminek, žijí-li v demokratické a lidsky smýšlející společnosti, o (ne)přirozené touze zahrnující mateřství, o zodpovědnosti k vlastním činům, v tomto případě...zázrak stvoření. Také o dětech, které se prostě rodí...o lásce a hodných lidech, kterých je plný film o tom, že život je jeden velký zázrak. Skvěle sehrané i zrežírované, hudebně tedy přeslazené, podpořeno pubertálním humorem, ale celkové milé s krásným dramatickým závěrem. [Scandi 2022 - Filmový klub Citadela] (23.02.2022)

Nuž, v Nórsku je to tak. Keď ostanete zbúchaná, tak ako správna liberálna žena máte silný odpor k materstvu ako takému, je to prežitok, výmysel nadradených mužov, preč s tým. Ale keď už sa nedá tá vyspelosť potvrdiť potratom, tak už ostáva len adopcia, hlavne sa toho zbaviť. Lebo vy, ako pokroková žena, vlastne ani neviete s kým to máte, ale keďže sme v Nórsku, tak prvý vás napadne Iránec, to je jasné, kto iný skoro pri polárnom kruhu? A keď prekvapivo on nie, tak ostali už len hipsteri. Mimo tohto progresívny film o tom, že nebyť matkou je úžasné, obsahuje vtipné scénky, má dobré grafické stvárnenia, keďže je natočený na základe grafického románu, ale niektoré scénky som nemusel ani v animácii - napríklad výstrek semena priamo na dieťatko v maternici. Priznám sa, nechýbalo mi to. Ani prehnané sexuálne scény s ochkaním, ktoré z Osla bolo počuť až niekde v Bangkoku. No hoci film celkovo pôsobí ako reklama na to, že materinský inštinkt je len sociálny konštrukt resp. až niečo choré a spiatočnícke, posledná scéna ma upokojila v tom, že tvorcovia našli v hlavnej postave aj niečo v pozadí, kde sa z pohľadu očí dalo vyčítať, že prirodzenosť zo seba nevypudíš. (08.08.2023)

Hlavní hrdinka nepatří k těm ženám, které touží stát se matkou. Nejradši by pořád jenom pařila. Jenže jak už to tak většinou bývá, každá sranda něco stojí... Norská režisérka a scenáristka Yngvild Sve Flikke servíruje divákům takovou správně pošahanou dramedii o nechtěném těhotenství. Kombinace hraných pasáží s vtipnou animací či malůvkami film ozvláštňuje a dodává mu na jisté atraktivitě. Navíc se to tady hemží skvělými hereckými výkony. Ba ani hudba není špatná. (80%) (09.05.2024)