The Sadness

Vytvořeno v době aféry covidgate, jejíž akutní fázi již snad máme za sebou. Ta chronická ještě může přinést nečekaná překvapení rozličného charakteru, ale to už je trochu jiný příběh. Sadness pak nijak nevybočuje ze žánru moderních zombijáren či pro hnidopichy pseudozombijáren, které před lety tak hezky nakopl Zack Snyder svým Úsvitem mrtvých či o dva roky dříve Boyle se svou vizí světa postiženého vzteklinou v 28 dní poté.  Zombie apokalypsa se od té doby pevně ve filmovém médiu uchytila a když si k ní teď připočteme právě ty aktuální virální viry nemůže být o silném působku pochyb. Až hravé gore je pak rozhodně hlavním tahákem pro fanoušky žánru, byť vše jsem již v různých variacích někde viděl a třeba očičkový sex byl zjevnou poctou Srbskému filmu. Nejvíc mě asi bavila romantická linka kolem hlavních hrdinů, která vyvrcholí jedním z nejkrásnějších vyznání lásky, které lze ve filmech slyšet. "A pak ti  chci ukousnout kozy a rozmlátit ksicht na kaši, miláčku"  Dá se tedy doporučit i čerstvě zamilovaným. Trhám  tedy skoro všechny údy. (16.06.2022)

Z hlediska gorefestu se filmu jednoznačně nedá co vytknout, protože větší řežbu jsme tady doposud neměli a nepamatuju si film, který by vyzobrazoval zabíjení novorozenců, znásilňování mrtvol nebo zvracení do lidské rány. Stejně tak z hlediska nápadu jsem rád, že tvůrci vyměnili klasickou zombie nákazu za nákazu virem ovlivňující limbický systém a potlačující aktivitu mozkové kůry tak, že člověk neudržitelně propadá agresivním pudům. Vlastně až na pár drobností, které mi nedovolují dát plnou pětku, se mi film ve výsledku dost líbil a celkově jsem si jej užil, a to i přesto, že si na něj po měsíci asi nevzpomenu. Ruku na srdce, kromě gore jsme zde víceméně nic jiného nedostali, ale to jsme asi všichni tak nějak čekali, takže to hodnocení neubírá. Z 90% je celkový masakr velmi dobře udělaný, vražd a brutality je zde dost a jsou udělány docela realisticky, ale o to víc zamrzí těch zbylých 10%, které působí trochu směšně a degradují celkový pocit z filmu (litry vystřikující krve ve vlaku, lítání kostí u řezání nohy v nemocnici...) - kdyby si tohle tvůrci jednoduše odpustili, nešli za hranu uvěřitelnosti a drželi se víc při zemi, byl bych spokojenější. Stejně tak někdy úplně trkne do očí stupidní chování postav, ale hádám, že v tomhle žánru se tomu asi úplně vyhnout nedá. Suma sumárum kvalitní jatka, které krajní diváky dostatečně potěší a slabší povahy donutí film po 5 minutách vypnout a v rámci podobně laděných filmů asi nemá konkurenci, ale i tak je třeba brát film trochu s rezervou, protože o nic víc než jen čistokrevnou mordující zábavu zde přece jen nejde. (11.04.2022)

Jakože jo... Je to dobře natočené, parádně obsazené (pervert se sekerou je jedním z hororových xichtů desetiletí) a velkou část minutáže veskrze poutavé překvápko z tchaj-wanu. To, že nakažení klišoidně neupadnou do lobotomického zombie módu a navíc jejich řádění zahrnuje i sexuální deviace je v zásadě svěží a odvážný krok.. Na druhou stranu je to po čase vlastně stejně monotónní a plné klišé jako jakýkoliv jiný kus ze zombie/nákaza subžánru. Rozmlátit hlavu hasičákem umí mnohem lépe Gaspar Noé. Vymrdat oční důlek (zde naprosto zbytečná a nefunkční scéna pro debily) umí lépe srbové. + ten finální ubíjející dialog skrz mříž měl subjektivně snad tři nekonečné hodiny.. Pobavení na večer to hodí vpohodě, ale na prdel si z toho určitě nesednu (Přecejenom už nejsem malej kluk aby mi ke spokojenosti stačilo nějaké to gore). (08.04.2022)

Horor, který zaspal dobu. The Sadness sází na stylovou složku a efektnost předvedených atrakcí, avšak gejzíry umělé krve, vyhřezlé vnitřnosti či uťaté údy už dnes mohou ostříleného fanouška žánru jen těžko jakkoliv zaskočit. Robert Jabbaz není schopen vyprávět příběh, nedokáže budovat napětí a pokud se snaží provokovat, tak pouze v bezpečných mantinelech společenské normy. Veškeré násilí zde působí nesmírně nadsazeně, a tedy i nevěrohodně, v důsledku čehož snímek v divákovi vůbec neprobouzí negativní emoce. Ostatně mnohdy zde násilí není ani explicitně znázorněno. Takhle že vypadá snímek, který šokuje a boří veškerá myslitelná tabu? Zpátky do reality. Jakožto zdejší hororový expert mohu snímku The Sadness udělit nanejvýš jednu silnější hvězdu. (08.04.2022)

Takže, kdo si pustí tenhle film proto, aby hledal nějaký příběh nebo nadával na generický scénář, je úplně mimo. Gore fanoušek, psycho maniak a úchyl jako já, si tento snímek užije a ještě k tomu dosáhne u sledováni minimálně třech orgasmů (ok, za jeden mohla moje přítelkyně). Každopádně je Sadness příjemně brutální, krvavý nářez, kde se nikdo nesere s nikým a pro sex do oka se nejde daleko. Přesto si myslím, že se klidně mohlo jít ještě dál a mnoho věcí se mohlo ukázat na kameru, včetně toho sexu do oční bulvy nebo řezačky v nemocnici. Chválím však masky, respektive look nakažených, kteří vypadali opravdu nehezky. Potkat je večer bych určitě nechtěl. Potěší i nepříjemná hudba a několik obskurních vyjevů (mimino bylo fakt k sežrání). Takže suma sumárum, jsem velice spokojený, ale radši bych byl  ještě víc nadšený. Trailer sliboval jatka, ty jsme dostali a nic jiného mě vlastně nezajímalo. Jednou za rok potřebuji ukojit své gore choutky a  tenhle kousek mi je splnil. (07.04.2022)