Režie:
James WhaleKamera:
John J. MescallHudba:
Franz WaxmanHrají:
Boris Karloff, Colin Clive, Valerie Hobson, Ernest Thesiger, Elsa Lanchester, Douglas Walton, Gavin Gordon, Una O'Connor, E.E. Clive, O.P. Heggie, Dwight Frye (více)Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (133)
Začátek, během kterého se ukáže, že mrtví z přechozího dílu jsou vlastně naživu, byl pro mne vcelku zklamáním. Pokračování legendárního Frankensteina by si zasloužilo trochu sofistikovanější návaznost. A to hlavně když uvážíme, že se nám tvůrci snaží nabulíkovat, že příběh vypráví samotná Marry Shelleyová. Moje mínění se zvedlo až díky výkonu Borise Karloffa, který v tomto dílu dostává poměrně velký prostor. Jeho mluvící a takřka lidské monstrum tu má propracovanější osobnost. Skrz postavu slepce, který jediný bere stvůru jako člověka, jako by se z tohoto starého universalovského béčka stávala tragédie takřka antických rozměrů. Na druhou stranu zápletka s nevěstou se mi k dojemné linii o nepochopení zdála zas až moc laciná a přitažená za vlasy (což k těmto filmů ale patří). Nakonec jsem se u Bride of Frankenstein tedy bavil celkem nadpůměrně. ()
Zlovestne tiene, tmave mraky, zahmlene cintoriny.....ja ten skvely ciernobiely vizual mam radsej ako vsetky tie "fantasticke" farebne filtre a efekty dohromady. Jeden z filmov, ktory vytvoril (inspiroval), tvorbu a styl Tima Burtona. Az by som mal chut nazvat tento film Burtonovkou :) A skutocne skvelo ma pobavila scena, kde sa Frankenstein uci hovorit a ako rychlo si oblubi cigarety a alkohol. Spravny chlapik :) (9/10) ()
(1001) Já tedy nevím, jestli jsem se jenom nedívala ve špatné náladě, ale přijde mi, že tohle pokračovaní pošlapalo všechny principy, kvůli kterým byl původní Frankenstein dobrý/zajímavý. Úvod s autory byl sice super, konec v laboratoři a syčení extrémně super, všechno, co udělal Boris hyper mega super, ale ten zbytek... Nesnesitelné vedlejší postavy v čele se starou služkou a snoubenkou, Henry je impotentní idiot i nadále, doktor Ďábel a jeho kufr s lahvemi úsměvný až směšný... V druhé půlce se to všechno zlepší, ale při celkovém pohledu atmosféra utrpěla velkou ránu. Film se zaobírá spoustou blbostí, aby se mohl obratně vyhnout tomu, co by mohlo na příběhu být opravdu zajímavé. ()
Frankensteinova nevěsta se stala jedním z nejlegendárnějších hororů a vedle monstra v podání nezapomenutelného Borise Karloffa se zde objevila i jedna z ženských ikon hororu v podání Elsy Lanchesterové. Když odpustíme mírnou naivitu tohoto skoro 80 let starého díla, budeme se skvěle bavit. Hudba je parádní. Finále nezapomenutelné. Toto je prostě jedna z největších a nejzákladnějších klasik monster-hororů studia Universal. ()
Jeden z nejcitovanějších hororů vůbec, přitom zároveň není úplně klasickým zástupcem svého žánru. Nevěsta se od původního snímku liší v mnoha ohledech. Hororová stránka ustupuje, místo ní prosakuje na povrch černý humor a štiplavá ironie. Z monstra v excelentním podaní Karloffa už nejde strach, tentokrát k němu divák musí cítít lítost i sympatie, obzvlášť při scéně, kdy ho slepý stařec učí mluvit a kouřit doutníky. Nejen kvůli tomu kvalitativně předběhlo pokračování svého předchůdce o několik tříd. Škoda je snad jen té ústřední nevěsty, která dostane prostor až v závěrečných pěti minutách. O to víc si jí však vychutnáte, protože to, co se svou postavou dokázala Elsa Lanchester udělat na tak krátké ploše, je opravdu nevídané. ()
Galerie (129)
Zajímavosti (55)
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851. (liquido26)
- Byl natočen i epilog snímku, který se opět odehrával v salónku s lordem Byronem a Mary Shelley. Pro finální sestřih však nebyl tento epilog použit. (DaViD´82)
- Whale si na studiu vynutil naprostou tvůrčí volnost během natáčení. Jinak by projekt vůbec nevzal. Ovšem po prvních projekcích musel být film na základě reakcí publika výrazně předělán. Původní sestřih byl o patnáct minut delší. Spousta scén tak musela být vystřižena či zkrácena. Naopak třeba scéna v cikánském ležení byla zpětně do sestřihu zařazena ač v něm původně vůbec nebyla. (DaViD´82)
Reklama