Frankenstein

Zvykli jsme si, že "západní" filmy mají jednotné vyznění, nějakou zápletkou se dostane k poučení. Tedy např. nedělej nemorální věci, protože na tebe dojde. Nevysmívej se těm, co mají menší kliku, protože se to může stát i tobě. Snaž se a makej, a tvůj sen se splní. Anebo chmurný příběh s odstrašujícím koncem. Atd., prostě většinou má film zápletku a pointu a (happy)end. Pokud narazím na většinou asijský film, kde je toto schéma popřeno, je to občas zajímavý zážitek. Zde se stalo totéž, ale zjevně kvůli stáří filmu. Scénář resignuje na stavbu knihy a morální témata v ní výborně podaná. Ukazuje, jako bývalo obvyklé, takový cirkus, estrádu (viz můj komentář ke Zloději z Baghdádu), hrbáče, zrůdy, mordy, šokézní pokusy na lidech, žoviálního barona, příliš málo charakterního doktora, lůzu... A nemá to pořádný dramatický oblouk. Z dnešního pohledu, čert vem technické provedení, je to slabé, protože málo vyhraněné do jakékoli polohy. (16.01.2015)

Rozhodně lepší, než konkurenční Dracula s Belou Lugoshim, a to hlavně z jednoho důvodu - Frankenstein má mnohem zajímavějšího záporáka. Je to proto, že vlastně není až tak záporný. Když se to tak vezme, vlastně za nic nemůže, je to spíš tragická postava: Představte si, že vás oživí, nevysvětlí vám pravidla, a když to pokazíte, tak vás zase zabijou. Jen by mě zajímalo, jestli se toho ve třicátých letech vážně diváci báli. A také - po srovnání s horory, co se točí dnes - přemýšlím, kam ještě dále se může tento žánr ubírat. Jestli budou horory pořád ,,strašidelnět" stejným tempem, asi se bude brzy stávat, že vás v kině v rámci filmu zabijou. (14.12.2009)

První polovina filmu se dost vleče a nespasí to ani výborný Dwight Frye. Pak ale na scénu nastoupil famózní Boris Karloff a já nemohla odtrhnout oči od obrazovky. Odpudivá nelidskost mostra v kombinaci s jeho něžnou a nemotornou křehkostí zachycené ve scéně s holčičkou a květinami jsou Whaleovým mistrovským dílem! (01.08.2009)

I když si vypomáhá všemi myslitelnými žánrovými vychytávkami (noc, hřbitov, bouře, vědecký experiment), připomíná dnes původní Frankenstein spíše psychologické drama než praotce hororu. Důmyslně se v něm pracuje zejména s kontrastem (velké monstrum, malé dítě – ve svém vztahu ke světu na stejné úrovni) a se zvukem, který vytváří tísnivější atmosféru, než by kdy dokázal (absentující) hudební doprovod. Na zadek vás už Frankie asi neposadí, ale chcete-li mít ukončené základní filmové vzdělání, neměli byste ho ignorovat. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Subjektiv, berg.12, Trainspotter (26.10.2010)

Velkolepé, samozřejmě. Kulisové prostředí načichlé expresionistickou nelineárností a snovostí sice může na dnešního diváka působit směšně, přesto ten, kdo má lásku k černobílé magii, podlehne docela kouzlu Whalova snímku. Výkon Borise Karloffa je naprosto nezapomenutelný, způsob, jakým vdechl monstru život tak, aby děsilo (jeho entrée do filmu je grandiózní) a zároveň vzbuzovalo emoce (ta jeho marná touha pochopit lidskost!), to je prosím herecké mistrovství... James Whale stvořil klasiku světového horroru a zároveň film, který se zřejmě navždy vepíše do análů kinematografie. Co by totiž byla filmová monstra bez nezapomenutelné (původně prý nazelenalé) masky Borise Karloffa? I veškeré nedokonalosti snímku dnes dotvářejí Frankensteinův mýtus... (29.01.2004)