Nejhorší člověk na světě

To, čo chvíľu vyzeralo ako komédia sa zmenilo v trpkú drámu o jednej frnde, čo nevie, čo so sebou. Raz šuká s jedným, potom s druhým. Nevie, koho chce. Raz chce deti, raz nechce. Do toho všetkého nevera z každej strany a výsledné nešťastie. Môže byť jej chovanie niekomu sympatické? Len ťažko. Plus tie halucinogénne predstavy, ako má hnusne vráskavé, povislé prsia starej ženy a celkovo neúčelná nahota. Ľudsky som nakoniec neprial ani jednej postave. (06.01.2022)

Problémy ľudí, ktorí všetko svoje osobné šťastie hľadajú vo vzťahoch. Bravo. Film (a realita všade navôkol) je jasným dôkazom, s akým úspechom sa to deje. Ako čerešnička na tortičke prichádza vkus hlavnej hrdinky. Nóri vo všeobecnosti vyzerajú dobre, solídna výška (vďaka množstvu skonzumovaných rýb), pohľadné tváre. No ale títo dvaja figuranti, osudové lásky jej života?! Potom mi však došlo, že film sa zrejme snažil o maximálne priblíženie k realite. Nuž a tá je šedá, to vieme. V konečnom dôsledku naozaj jeden z najvýraznejších počinov poslednej doby. (13.05.2022)

Tak jo, všichni víme, že severský humor je svérázný a nemůžeme čekat juchanádu plnou třeskutého humoru. Ale v tomto případě mě nenapadá snad žádná scéna, která by Trierovo dílko posouvalo do žánru komedie. Možná jde o nějaký subžánr, který nejsem schopen dekódovat. Takže v tomto ohledu byla má očekávání nenaplněna. Ovšem oč byla ochuzena bránice, to bylo vynahrazeno mozku. Sledujeme sondáž do života mladé ženy, která v mých očích zprvu působí jako typická mileniálka...neví co si počít s životem, který napohled skýtá mnoho možností, ale současně působí jako sotva fungující spotřebič. Poskakuje po zážitcích, stejně jako po mužích, kdy jeden působí jako spřízněné živočišno a druhý jako spřízněná duše. Dost silně jsem vnímal generační rozdíl; postava Julie mi zrovna sympatická nebyla. Jenže bylo by zbrklé házet flintu do žita předčasně. Protože s přibývajícími minutami ve mě tvůrci probouzeli zájem a myšlenkové pochody Julie mi najednou připadaly vcelku srozumitelné a pochopitelné. Takhle "zblízka" sledovat postupný vývoj mladé ženy, může být pro chlapa vcelku zajímavá záležitost. Ovšem ne každý ocení tu "upovídanost", která tu exkurzi zprostředkovává. Oduševnělé diskuze, občas na hraně intelektuálských keců mají ukázat, že krom té tělesné intimity, existuje i mentální a sociální blízkost, která dokáže to samé, co hormony. Pobláznit. Mnozí diváci svou definici nevěry přehodnotí, nebo rozšíří, při pohledu na to, jak to začíná. Nebýt poněkud sentimentálních momentů ohledně nemoci jedné z postav, nejspíš by se v mých očích tento film vyšplhal z počátečních 20%, na úctyhodných 80%. Ta pozvolnost s jakou se můj pohled na Julii v průběhu času měnil...už dlouho jsem podobný zážitek u sledování filmu neměl. Za to "proplesknutí", si Nejhorší člověk na světě ty 4* zaslouží. (19.12.2022)

Pokiaľ ste videli málo indie vzťahoviek, môžete byť z filmu nadšení, alebo pokiaľ sa ocitáte v situácii hlavnej hrdinky a dokážete sa do nej vžiť. Osobne si myslím, že to druhé sa mi podarilo. Lenže niektoré dialógy šuštia papierom, občas to pôsobí (zoznamovanie) ako lacná limonáda a proste podobných filmov sme tu mali stovky. Najhorší človek na svete je rozdelený do kapitol, ide však o klasickú trojaktovku, kde všetko prebieha takpovediac normálne, i keď nie doslova predvídateľne a záver sa snaží byť aspoň trochu kontroverzný. Či je zastavenie času ako v Spiacej Paríži totálny gýč, alebo nádherná romantická scéna, nech si každý určí sám, tu som bol osobne celkom milo prekvapený. Podobne ako po požití hubičiek, tie boli zmotivované náhľadom do hrdinkinho podvedomia. 70% (07.04.2022)

Pojednání o prologu, dvanácti kapitolách a epilogu ze života téměř třicetileté Julie, která hledá své místo v životě a snaží se vyrovnat sama se sebou, se svými emocemi i s partnerskými vztahy. Relativně úspěšný pokus o generační výpověď, jenž se zároveň snaží dotýkat několika dalších vážných témat, uhrane krom přirozených hereckých výkonů trojice hlavních postav především elektrizující režií a sympatickým humorem. Chytře napsané dialogy místy mírně zavání přemoudřelostí a vyprávění se nejen kvůli dělení do kapitol, ale i kvůli přílišnému těkání mezi jednotlivými motivy zejména ke konci trošku rozpadá. Film je tak nejsilnější v několika hodně působivých a výrazných jednotlivostech a pasážích, jako je ta s nevinným jiskřením na hraně nevěry na večírku, ta s prožíváním jednoho dne s životní láskou v dočasně pozastaveném městě nebo ta s houbičkovým raušem. Zamýšlené dojetí na závěr se sice nekoná a dvě hodiny jsou kvůli pozvolna uvadajícímu tempu možná příliš, i tak jde ale o čas strávený velmi příjemně a přínosně. (28.08.2021)