Nejhorší člověk na světě

Tak jo, všichni víme, že severský humor je svérázný a nemůžeme čekat juchanádu plnou třeskutého humoru. Ale v tomto případě mě nenapadá snad žádná scéna, která by Trierovo dílko posouvalo do žánru komedie. Možná jde o nějaký subžánr, který nejsem schopen dekódovat. Takže v tomto ohledu byla má očekávání nenaplněna. Ovšem oč byla ochuzena bránice, to bylo vynahrazeno mozku. Sledujeme sondáž do života mladé ženy, která v mých očích zprvu působí jako typická mileniálka...neví co si počít s životem, který napohled skýtá mnoho možností, ale současně působí jako sotva fungující spotřebič. Poskakuje po zážitcích, stejně jako po mužích, kdy jeden působí jako spřízněné živočišno a druhý jako spřízněná duše. Dost silně jsem vnímal generační rozdíl; postava Julie mi zrovna sympatická nebyla. Jenže bylo by zbrklé házet flintu do žita předčasně. Protože s přibývajícími minutami ve mě tvůrci probouzeli zájem a myšlenkové pochody Julie mi najednou připadaly vcelku srozumitelné a pochopitelné. Takhle "zblízka" sledovat postupný vývoj mladé ženy, může být pro chlapa vcelku zajímavá záležitost. Ovšem ne každý ocení tu "upovídanost", která tu exkurzi zprostředkovává. Oduševnělé diskuze, občas na hraně intelektuálských keců mají ukázat, že krom té tělesné intimity, existuje i mentální a sociální blízkost, která dokáže to samé, co hormony. Pobláznit. Mnozí diváci svou definici nevěry přehodnotí, nebo rozšíří, při pohledu na to, jak to začíná. Nebýt poněkud sentimentálních momentů ohledně nemoci jedné z postav, nejspíš by se v mých očích tento film vyšplhal z počátečních 20%, na úctyhodných 80%. Ta pozvolnost s jakou se můj pohled na Julii v průběhu času měnil...už dlouho jsem podobný zážitek u sledování filmu neměl. Za to "proplesknutí", si Nejhorší člověk na světě ty 4* zaslouží. (19.12.2022)

Patříte mezi fanoušky seriálové pecky Potvora aka Fleabag? Tak to by vaším očím neměla minout norská pecka Joachima Triera, jež je také sondou do života čerstvé třicátnice, která moc neví, co se životem a má dost osobních problémů. Stejně jako britská hrdinka Phoebe Waller-Bridge, i ta norská umí být správně drzá i zatraceně vtipná. A Renate Reinsve, jež si za svůj výkon odnesla hereckou cenu z Cannes, je opravdu famózní. Nejhorší člověk dokáže skvěle střídat neskutečně vtipné a trefné momenty s těmi citlivými a vážnými. A jelikož jsme v Norsku, dokáže být ve vážnějších rovinách ještě podstatně drsnější a realističtější. Snímek už sice ke konci malinko ztrácí tempo a na někoho by mohl být až příliš melancholický, na mě ovšem tato sonda zafungovala dokonale. (26.08.2021)

Problémy ľudí, ktorí všetko svoje osobné šťastie hľadajú vo vzťahoch. Bravo. Film (a realita všade navôkol) je jasným dôkazom, s akým úspechom sa to deje. Ako čerešnička na tortičke prichádza vkus hlavnej hrdinky. Nóri vo všeobecnosti vyzerajú dobre, solídna výška (vďaka množstvu skonzumovaných rýb), pohľadné tváre. No ale títo dvaja figuranti, osudové lásky jej života?! Potom mi však došlo, že film sa zrejme snažil o maximálne priblíženie k realite. Nuž a tá je šedá, to vieme. V konečnom dôsledku naozaj jeden z najvýraznejších počinov poslednej doby. (13.05.2022)

Nebyl jsem na to úplně připravený, táhl se mi čas, přesto se mi však Nejhorší člověk na světě velmi líbil. Doporučuji všem, kdo nevědí, co se životem! Skandinávský (norský) existencionální příběh mladé Julie, která u ničeho dlouho nevydrží a skáče od jedné věci ke druhé, velmi vypovídá o lidských vztazích a nastavuje zrcadlo současné společnosti a nám samým (na jednu stranu jsem si říkal, že mám štěstí, že jsem zažil ještě socializmus, můj život není snadný a úspěchem je, když člověk uživí sebe a svoji rodinu, na druhou jsem v některých situacích poznával, co jsem sám zažil). Doopravdy velmi kvalitní filmařina! Kompaktní, výborně zrežírovaná, výborně zahraná a současně nebojácně experimentující a odvážná. Trailer. (16.12.2022)

Sexy název, ale spíš by tomu sedělo víc “Normální lidi”, kdyby si to už pro sebe neukradla Sally Rooney. Film o neustálém hledání sebe sama. O třicítce. O partnerství. O ztrátě. O útěcích, když jde do tuhého. O tom chtít víc, ani ne tak od sebe, jako od ostatních. O emocích, ale nikdy ne o (sebe)lítosti. Že by každý mileniál byl tak trochu Bambi? Hodně to ke mně promluvilo. (19.03.2022)