Pojistka smrti

Hlavní hrdina, nejspíš kříženec Humphreyho Bogarta a Lee Marvina, nakonec nedoplatí na chybu ve svém zdánlivě bezchybném plánu a dokonce ho ani nepřechytračí femme fatale, ale srazí ho do kolen kancelářská krysa v podobě Edwarda G. Robinsona (nic ve zlém). Důraz na zdánlivě nepodstatné detaily (ohnutý koberec) a napětí po většinu stopáže, to je to, co jsem u Billyho Wildera zatím nepoznal, ale snad budu mít možnost vidět i další jeho podobně laděné kousky. I přesto pro mě ale vrcholem žánru zůstávají Kubrickovo Zabíjení a Wellesův Dotek zla, natočené o dekádu později. (11.03.2010)

Nebudu licitovat nad tím, kolikátá v pořadí nejkvalitnějších filmů noir by se v pomyslném žebříčku Pojistka smrti ocitla, ale musím konstatovat, že je to příklad vysoce profesionálního žánrového filmu, kde všechny složky od scénáře přes režii, casting, herecké výkony až po poslední technickou profesi fungují, jak mají, a výsledkem je podívaná, která je působivá i dnes a s ohledem na dobu vzniku je to jednoduše špičkový snímek. Takhle nějak si představuju žánrovou filmovou klasiku. Přitom scénář je v zásadě hodně jednoduchý, ale to zpracování, to je přímo lahůdka. Celkový dojem: 90 %. (30.06.2012)

A vraj, že nieje na mieste neveriť poisťovacím agentom. Dobre rozohraný herecký koncert všetkých zúčastnených, ktorých kočíruje geniálny Billy Wilder. Občas má síce ťažkú ruku, ale aj tak to zvláda s prehľadom. Ak chcete takúto atmosféru hľadať v dnešnej ponuke thrillerov, budete hľadať márne. Musíte sa ohliadnuť do hlbokej minulosti. (06.05.2015)

Scénář: Billy Wilder, Raymond Chandler .. Krystalicky precizní co se osy noir žánru týče. Šarmantní, láskou poblázněný kuřák, absolutně prohnilá femme fatale, úkladná vražda, sprosté podrazy, monology. Kdyby byla příběhová linie nápaditější, možná, že by šlo i o ten nejlepší noir. S takovouhle nebudu ostatním přitakávat. 90%. (17.09.2007)

„Bál jsem se, že by se teď mohla zhroutit, když jsme to provedli, ale byla skvělá. Žádné nervy. Žádná slza. Dokonce ani mrknutí oka...“ Jakožto člověk zatím nepříliš znalý žánru „film-noir“ se omezím jen na označení „brilantní krimi“. Pojistka smrti, snímek s tématem dokonalého zločinu, mě maximálně bavil. Ať už perfektní přípravou (moc se mi líbilo to s tou kartou a zvonky!) a následným provedením „nehody“, neustálým napětím a dusnem, kvalitními dialogovými výměnami (Walter-Phyllis, Walter-Keyes), jiskřením mezi ústřední dvojicí, nenuceným humorem či hereckými výkony. Tady se zastavím, odzbrojovala mě především „femme fatale“ Stanwyck, z jejíchž výrazů mě až mrazilo. Do teď jsem ji viděl jen ve Ztřeštěné a musím uznat, že jak komediální, tak vážnou polohu zvládala na jedničku a určitě ji musím ještě v něčem vidět. Film má v podstatě jenom jedinou menší vadu, a tou je konec, resp. slabších posledních cca 10 minut. Ale za prvé je úplný závěr mile symbolický a za druhé tvůrci mají pro diváka připraveno nejedno překvapení, čímž to publiku vynahrazují, takže ten plný počet Pojistce smrti přece jenom dám. „Kdepak máte ten obývací pokoj?“ – „Támhle, ale alkohol mají pod zámkem.“ – „To je v pořádku. Vždycky si nosím vlastní klíče.“ (20.04.2015)