Pojistka smrti

„Bál jsem se, že by se teď mohla zhroutit, když jsme to provedli, ale byla skvělá. Žádné nervy. Žádná slza. Dokonce ani mrknutí oka...“ Jakožto člověk zatím nepříliš znalý žánru „film-noir“ se omezím jen na označení „brilantní krimi“. Pojistka smrti, snímek s tématem dokonalého zločinu, mě maximálně bavil. Ať už perfektní přípravou (moc se mi líbilo to s tou kartou a zvonky!) a následným provedením „nehody“, neustálým napětím a dusnem, kvalitními dialogovými výměnami (Walter-Phyllis, Walter-Keyes), jiskřením mezi ústřední dvojicí, nenuceným humorem či hereckými výkony. Tady se zastavím, odzbrojovala mě především „femme fatale“ Stanwyck, z jejíchž výrazů mě až mrazilo. Do teď jsem ji viděl jen ve Ztřeštěné a musím uznat, že jak komediální, tak vážnou polohu zvládala na jedničku a určitě ji musím ještě v něčem vidět. Film má v podstatě jenom jedinou menší vadu, a tou je konec, resp. slabších posledních cca 10 minut. Ale za prvé je úplný závěr mile symbolický a za druhé tvůrci mají pro diváka připraveno nejedno překvapení, čímž to publiku vynahrazují, takže ten plný počet Pojistce smrti přece jenom dám. „Kdepak máte ten obývací pokoj?“ – „Támhle, ale alkohol mají pod zámkem.“ – „To je v pořádku. Vždycky si nosím vlastní klíče.“ (20.04.2015)

Noirová kvalita s výborným a výborně zahraným hlavním (anti)hrdinou, napínavá od samého začátku do samého konce a navíc s perfektní Rózsovou hudbou. Ještě více než společné scény Freda MacMurraye a nekompromisní femme fatale Barbary Stanwyck se mi líbily konfrontace s vyšetřovatelským buldokem Keyesem. Zajímala by mě nechandlerovská knižní předloha, kterou bych s velmi chandlerovským filmem rád porovnal. (02.12.2014)

Nebýt noirové stylizace, film díky znamenitě napsaným vedlejším figurkám krásně funguje jako černá komedie. Místy mi vlastně bylo líto, že jí není. Ústřední zločin působí po letech jako parodie „dokonalé vraždy“. Jen pár zločinných nápadů v historii filmových mordů bylo méně prozíravých, než představit tvář vraha celému vlakovému vagonu. Akt vraždy ke štěstí scénáře slouží pouze jako spouštěč pochyb a výčitek, které protagonistu zaženou do kouta. Z postu zručně zrežírovaného noiru bez jediné přebytečné scény povyšuje v mých očích Pojistku smrti do noirové síně slávy především sebevědomě přímočará Barbara Stanwyck. Její femme fatale ztělesňuje snad všechna nebezpečí svůdných stvoření ženského pohlaví. Ona do děje vnáší prvek zločinu a celá vražda se pak „odehraje" v její tváři. Je sice krásná, ale nepraktická (v domácnosti závislá na služebné), nebezpečně samostatná a mazanější než muži, jež jsou pouze jejími nástroji a které svádí se stejnou samozřejmostí, s jakou si zapaluje cigaretu. Nehodí se do rolí, které ženám ve společnosti přísluší, za což musí být potrestána. Zatímco osamocený McMurray chce jen ženskou, ona se chce vymanit z manželství, něco na tom trhnout a dál si jít cestou, kterou si sama zvolí. Muž se domnívá, že si plní svůj sen, zatímco ve skutečnosti pomáhá s realizací snu své partnerky. Možná cynické, snad trochu výstižné, jistě poněkud paranoidní. Finále filmu je definitivním popřením smysluplnosti (a právoplatnosti) ženské emancipaci. Je to začátek a zároveň konec jednoho krásného přátelství. Dojemné vyjádření respektu a soucitu muže muži, který odolal ženě. Jakoby v dané chvíli nemělo nic na světe větší váhu. 90% (22.06.2010)

Podle všeho se zdá, že na této pojistce něco smrdí!!! Jo smrdí to průserem pro všechny zúčastněný. Ok já neříkám, že ten film nemá něco do sebe, ale do zdejší top 300 bych ho zase neřadil. Je to ten klasický typ noiru s takzvanou femme fatale která je samozřejmě ta největší mrcha z chlapem kterej je ten největší vocas co se nechá zmanipulovat a pak se potopí do sraček. Ono svým způsobem jsou tyhle filmy jako přes kopírák, stačí vidět jeden a je to jako vidět jich deset. Nemluvě o tom, že z mýho pohledu je tady zase ta frajerka pěkně hnusná (nemůžu si pomoct, ženský z týhle doby a jejich stylizace se mi nelíbí) jo kouká jí z očí, že je pěkná svině, ale to je tak všechno určitě bych kvůli ní nevraždil. Samotná první půle mi přišla mírně naivní, protože musí bejt každýmu jasný, že ač to vymysleli sebedokonaleji, tak prostě tenhle typ zločinu nikdy nikde neprojde. No a v druhý půlce se to snaží tvůrci až moc překombinovaně vypointovat, ale ok není to zlej film má slušnou atmosféru a nijak mě nenudil jenom si myslím, že lepší 3* v tomto případě bohatě postačí.65% (26.05.2016)

Geniálny scenár nabitý priehrštím slovných prestreliek, prítomnosť rozprávača a nikdy nemiznúce napätie, aspekty, ktoré divákovi nedávajú priestor na vydýchnutie, sa stretávajú v tejto klasickej snímke majstra Wildera. Prístupom k látke snímka upomína na neskorší slávny počin Sunset Blvd., za ktorým rozhodne v ničom nezaostáva. Noir ako vyšitý, ktorého atmosféru už len umocňuje výborná čiernobiela kamera a herci, odvádzajúci bravúrne party - najviac si ma získal "ten malý mužíček" - Edward G. Robinson. 9/10 (25.02.2009)