Ztracený víkend

Don Birnam se bohužel setkal s těžkými útrapami zaviněné chlastem, kdežto já jsem se setkal s útrapami způsobené tímto filmem. Uznávám, že Lost Weekend je na rok 1945 poměrně skličující a tak trochu odbočuje z té sekce naivních a zubem času ohlodaných dramat. Zpočátku se neděje prakticky nic. První půlhodina je jen roztříštěným sledem nudných dialogů, které nic neřeší. Teprve poté vynikne Birnamova závislost a snaha dát si frťana za každou cenu. SPOILER! V samotném závěru, kdy divák už tuší osud hlavního hrdiny přijde vcelku nesympatický happyend, který jsem jaksi nepřekousl. Možná oceňovaný, možná nadprůměrný snímek, v němž jsem ale žádné moudro odrazující od alkoholu nenalezl. Za mě zklamání 45% (05.03.2016)

Film z roku 1945. Zde si zahrál RAY MILLAND opilce tak věrně, že se mi chtělo tehdy z kinosálu utéci. Nikdy jsem něco takového neviděla, u nás se nepilo. O škodlivosti alkoholu jsem samozřejmě věděla, ale vědět a vidět je velký rozdíl. Když jsem včera po 65 letech film znovu viděla, uvědomila jsem si tu hrůzu ještě silněji. Nejsou to opilci... jsou to velmi těžce nemocní lidé, do tohoto stavu se však přivedou VLASTNÍ VINOU a velmi slabou vůli vůči své osobě. (15.05.2013)

"Spousta mužů žije svou tichou beznaděj.. Já nestojím o tichou beznaděj !!" Opravdu velmi působivé drama spisovatele Dona Birnama, muže s jednou poněkud destruktivní zálibou, totiž zálibou v alkoholu, kterého si zahrál skvělý Ray Milland, kterému prostě věřím každičké slovo, každý pohled i gesto.. S ním i jeho výkonem celý snímek Billyho Wildera stojí a padá, přičemž zde však něco postrádám a za největší slabinu Ztraceného víkendu pokládám právě tu proklamovanou syrovost, která má však k realitě jistě i s ohledem na stáří snímku a logicky i dobu, během níž se odehrává celý příběh, docela hodně daleko, a to mi snad dá každý, kdo někdy zkoušel zápasit s alkoholem či jinými démony, za pravdu.. (13.05.2013)

Keď niekto dlhodobo a intenzívne pravidelne pije alkohol, tak jeho tvár bude tým poznačená, t.j ksicht bude doslova svietiť na červeno, pričom herec Ray Milland je ako alkoholik Don Birnam presvedčivý, ale nie je možné sa s ním doslova a do písmena stotožniť, že vidím skutočne jestvujúceho človeka posadnutého touto takmer nevyliečiteľnou chorobou. Rayov výkon je dostatočne mrazivý, účinný, reálny, skrátka ukazuje človeka, z ktorého sa stáva TROSKA ! Hrá spisovateľa a darebáka zároveň, keď rozpráva barmanovi príbeh ako začal piť... Príkladná scená z opery. Vlastne pohárikom BOURBONU si myslel, že bude mať čisté myšlienky pri písaní, tak začal pravidelne popíjať, z čoho sa stala závislosť, bez ktorej si nedokáže predstaviť svoj život, lebo aj pri svojej novej známosti s atraktívnou Helen, s ktorou sa spoznal náhodou, lebo v opere sa im nechtiac vymenili kabáty, tak pri konverzácii mu vypadla fľaša, ktorá sa rozbila na franforce. Jeho brat Wick už ani nevie, ako ďalej. Nepomáha nič a nikto. Majú ísť spolu s Wickom na víkend k rodičom, bohužiaľ, namiesto toho volí deštruktívne zničujúce nasávanie, ktoré hraničí s debilitou, neváha žobrať, založiť písací stroj, len, aby mal čo chľastať. Tak posadnutý, že nebyť Helen, spáchal by samovraždu, na záchytke sa zdrží len na moment. Billy Wilder priniesol nekompromisnú štúdiu človeka posadnutého alkoholom, čo sa z neho stáva, kým bude, alebo ako dlho sa dá takto žiť. Nie je dobré byť totálnym abstinentom, ale zase nie je dobré kupovať každý deň BUTYLKU, áno, aj takých ľudí poznám ! Ja pijem minimálne, pri tomto filme som sa len usmieval, lebo nemám s tým problém, vďaka Pánu Bohu za to, že nie som ako Don Birman, alebo milióny iných závislákov, ktorí nemajú svoju mieru, lebo niekto by vypil aj Moldavu, pokiaľ ponúkaš, tak pijem - Vo svojej blízkosti viem rýchlosťou svetla určiť týchto jedincov, je ich tu plná riť. Film je dôkladným prispením do duše alkoholika, ktorý prepadol tejto chorobe a má jedno jediné šťastie, že mal oporu, ktorej nebolo jedno, čo praktizuje človek, ktorý nerozlišuje absolútne nič okolo seba ! Kvalitný scenár, réžia, Ray Milland, Jane Wyman, týmto snímkom si drzý Wilder dovolil dosť, ukázal skutočnú PRAVDU, a je parádne, že drzosť mu nechýba, lebo je správe servírovaná ! (29.09.2015)

Ten závěr mě opravdu překvapil. Vzhledem k názvu filmu, jako by takový konec ani plánován nebyl. Jinak se jedná o perfektní studií alkoholika, nevěřila bych, že třeba hledání nebo ukrývání flašky může působit až tak dramaticky. Nedivím se, že Ray Milland byl oceněn Oscarem. Skutečně až to podivné zakončení mě odradilo od plného bodování. (15.04.2016)