Odpolední láska

Zatiaľ môj najslabší Wilder. Nuž, aj majster tesár sa môže utnúť. Odhliadnuc od mne nesympatického námetu kde starý, bohatý a chlípny slintoš slintá nad naivnou dvadsiatkou, celá kostra príbehu zaváňa až prílišnou naivitou, čo malo za následok viac trápnosti ako zábavy. Keby aspoň ten koniec nebol tak trápne presladený, ale to nie, na konci treba ešte pritlačiť. A aby toho nebolo málo, tento nezáživný gýč bol natiahnutý na dve hodiny. Dve hodiny zbytočných rečičiek a prostoduchej hlúpej romantickej premisy v podobe trápneho doberania si záletného bonvivána naivnou školáčkou. To je taktika balenia opačného pohlavia tak u 12-ročných detí. Veľmi slabý priemer, najmä vďaka kukadlám A. Hepburn a sympatickej postavičke Clauda Chavasseho (Maurice Chevalier). 50/100 (18.01.2018)

Úsměvná oddechovka s velmi příjemným hereckým obsazením, krásnou hudbou a správnou romantickou atmosférou. Prozatím je pro mě vrcholem Wilderovy tvorby Sabrina, ale nejspíš si na tohoto zajímavého režiséra ještě posvítím ;-). "Stali se imunní, mechanizovaní, klimatizovaní, hydrauličtí...Nejsem si vždy jista zda měl srdce." - "Co on je....příšera z vesmíru?" - "Ne, je to Američan." (02.04.2010)

Rozkošné, elegantné, milo old-fashion komediálne. Čo som si všimla: Audrey má nádherné nádherné mandlovo tvarované oči a ladnú siluetu. Počas celého filmu prevládali zábery na postavy v celku, polocelku, polodetaile ale do tváre sme hercom mohli vidieť až v závere. Čomu som v podstate rada, inak by mi vekový rozdiel vadil asi väčšmi. Vhodná hudba. Opakovanie nevadilo. Dojem starého filmu pripomínali aj scény čiastočne zastavené, obraz posúvajúci sa k pohybujúcemu sa objektu. Dobrú náladu a úsmev šírili aj slovné hračky a ich konverzačnosť. Ukončenie trošku zúfalým záverom nehodnotím ako veľmi šťastné. Ale inak je film čarovný. Avšak iba pre ľudí, kt. oceňujú kúzlo atmosféry a rokov minulých, ktoré sú tu krásne zosobnené. (12.11.2010)

„Přišla jsem dřív, abych vám řekla, že později nepřijdu“. Wilderova odpověď na Wylerovy Prázdniny v Římě. Více konverzační, více sentimentální, ale se stejně kouzelnou Audrey Hepburnouvou v hlavní ženské roli. Jejím mužským partnerem byl výrazně starší Gary Copper, muž ze západu, který uměl být v pravé poledne na tom pravém místě a kterému komediálněji laděná role rovněž prospívá. Úvodní monolog, typický snad pro všechny Wilderovy filmy, nás blíže seznamuje s prostředím, do kterého bude následující romantický příběh situovaný. Není to Řím, nýbrž – snad ještě romantičtější – Paříž, kde se dokonce i existencialisté milují. Pařížské exteriéry však reprezentuje všehovšudy ta Eiffelovka v pozadí, jinak dostávají prostor jenom americké interiéry a lehkou rukou psané dialogy. Wilder opět řeší svá oblíbené témata, to znamená manželství, nevěru, lásku, které není přáno… co je však sympatické, náruživost nekritizuje, pouze si ji vybírá jako ideální výchozí bod pro mnoho komických situací. Zde jde ale stejně více o vztah dvou lidí a o výkony dvou vynikajících herců, než o smršť vtipů. V několika scénách, nejlépe v té „pijácké“, pak byla výborně využita čardášová muzika, obstarávána skupinkou domnělých cikánů. 80% (14.08.2007)

To by  nebyly vánoční prázdniny, abych si nepustil film s Audrey. Vidíte, už Prázdniny v Římě jsem viděl poprvé   na Štědrý den 2018, Snídaně u Tiffanyho s bytovými  párty  a snovým Moon river   jsem drtil na Vánoce 2019 (minutu ticha za ty časy).....a drtím Audrey  i sny o bytových večírcích o svátkách furt. Není to krásná, není to vánoční zpráva? Já myslím, že ano.   My Fair Lady jsem tedy na ČT na Boží hod nestíhal (ani Deštivý den v New Yorku), a reprízu jsem předevčírem zaspal, protože jsem spal (:D). a pak  večer si nic s Audrey zase nepouštěl, protože byl Panter (:D). Ale teď to v rámci predsilvestrovskeho filmového maratonu konečně vyšlo! Dobová atmosféra je krásná, Audrey opět naprosto kouzelná..A já načnul a zunkal vynikající darovaný likér,  takže na konec mě film naprosto chytnul, i když mě vůbec nechytnul starý a nevýrazný Gary Cooper. Skoro bych si ho nevšiml.  Až pak když jsem si přetáčel některé scény jsem postřehl, že i on sem tam uhodí  nějákou pěknou hlášku. Kdyby se pokusila příjít ve čtyři, taky bych se pokusil nebýt ztracená existence.   Pravda, těžko se mi všimalo někoho než Audrey, která myslím v tomto dosahuje vrcholu svého éterična. Třeba ty pohyby po návratu domu u dvéří jsou úchvatné. Ale  i tak jsem se dokázal trochu identifikovat s chudákem Michelem, kterému se natírá sako, zato Tristana a Isoldu dokáže docenit daleko lépe než já (kéž bych byl alespoň Michel.)    Coopera předčil  i Bogart z loni viděné  příbuzné Sabriny, ale oba tyto filmy jsou především esencí Wilderova talentu vytvořit příjemnou dobovou atmosféru a kouzla Audrey. Z Odpolední láskou jsem zažil opravdu nezapomenutelně krásné předsilvestrovské odpoledne,  takže je jenom škoda, že hlavní dvojka není jen  o trochu přirozenější. To pak z toho mohla z toho být  teprve krásná Wilderovská popelka a další pětihvězda.  Ale i tak jsem z toho sentimentální.  A ať nežeru, mě neznámý Maurice Chevalier coby úsměvavý tatínek detektiv byl taky super. (30.12.2022)