One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Tento film je explózia inteligentnej zábavy, obsahuje bravúrne napísané a vypointované dialógy, fantastického Jamesa Cagneyho, ktorý šliape na plné obrátky, množstvo situačného i konverzačného humoru, ktorý nemôže nechať nikoho chladným a keď sa k tomu pridajú hlášky prameniace z politicky rozdeleného Berlína - Raz, dva, tri patrí jednoznačne k svetovým klenotom filmovej zábavy. ()
Iskrivá, satirická komédia, humorným spôsobom rozoberá snáď všetky vtedajšie spoločenské zriadenia. Veľká nálož vtipných hlášok, ktoré majú čaro aj po vyše 50-tich rokoch. Dobový divák musel padať na kolená :). Škoda, že sa už podobné komédie netočia, film ubehol ako voda a po celý čas mi nezmizol úsmev z tváre. 85/100 ()
Doteraz som nevidel film, v ktorom by sa dialogy striedali s tak velkou kadenciou ako v tomto filme. A väcsina z nich je aj neskutocne vtipna. Takmer zanikne, ze zapletka nie je bohvieako zaujimava a napriek tomu, ze som sa fantasticky bavil, tak mi bolo prakticky jedno ako sa to skonci. Mozno by filmu naozaj nezaskodilo, keby sa na chvilu spomalil a trochu viac sa venoval postavam, aby si dokazali ziskat moje srdce. To sa im nepodarilo a preto nemozem dat 5*. Ale cisto po komedialnej stranke je to spicka. P.S: Pepsi rulez. 8/10. ()
„Řekl jsem Karl Marx, ne Groucho“ Billy to tentokrát rozjel ve velkém. Film je sice opět situován do několika málo interiérových prostor, ale kadence vět boří všechny možné rekordy. James Cagney ani nepotřebuje v rukou tommy gun, s jakou kadencí pálí ostré hlášky. Tempo je neustále stupňováno, hrany politicky nekorektních narážek zostřovány. Wilder zkrátka pojal konverzační komedii jako zběsilou akci, což je nejlépe patrné během naprosto nestíhatelných scén, kdy složité pohyby provádějí a vybroušené hlášky z úst vypouštějí postavy, na jejichž sečtení nestačí umět počítat do tří. 85% Zajímavé komentáře: genetique, Madison ()
Dovolte mi vás pozvat na zápas (super) těžké váhy, nesoucí název, (ne)korektní inteligentní (a)politická satira. Na jedné straně ringu stojí nepřemožitelný (verbální) šampión J. Cagney („možná budete první zemí, co dostanou člověka na měsíc, ale pokud bude chtít Coca Colu, bude si jí muset (od nás) koupit“), na straně druhé- veřejný nepřítel č.1, fašismus, resp. kapitalismus, resp. komunismus resp. (charakterově vypodobnění) typičtí zástupci jednotlivých mocenských národů ( Rus, Američan, Němec) v mistrné karikující drobnokresbě. Místo a čas konání: poválečný Berlín, těsně před rozdělením, tj.obehnáním (ne)slavnou berlínskou zdí. Soudcovat bude nelítostný (avšak nestranný) B. Wilder. Průběh zápasu resp. verdikt: po úvodním (zahřívacím) kole, ve všech následujících (sarkasmem, důvtipem, ostrovtipem, přesahem, nadhledem) jednoznačně na body vítězí resp. k.o. tvrdě zasazuje, nezastavitelný J. Cagney resp. B. Wilder. Pětadevadesát nestárnoucích, s dobou (věkem) zrajících procent. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
Reklama