Sabrina
Sabrina
Sabrina
Sabrina
Režie:
Billy WilderKamera:
Charles LangHudba:
Friedrich HollaenderHrají:
Humphrey Bogart, Audrey Hepburn, William Holden, Walter Hampden, John Williams, Martha Hyer, Joan Vohs, Marcel Dalio, Nella Walker, Francis X. Bushman (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sabrina je okouzlující, humorná, a září ve společnosti největších hollywoodských hvězd. Humphrey Bogart, William Holden a Audrey Hepburn hrají v příběhu o Popelce v režii slavného filmaře Billy Wildera (Sunset Boulevard, Někdo to rád horké). Bogie a Holden jsou velmi bohatí bratři, žijící na Long Islandu. Bogie je samá práce, Holden samá sukně. Ale když se Sabrina, dcera rodinného řidiče vrátí z Paříže dospělá a okouzlující, schyluje se k rodinnému zemětřesení, protože oba bratři podlehnou šarmu Audrey Hepburn. (Magic Box)
(více)Recenze (190)
Sladce sentimentální a kouzelné.Pořád to nejsou druhé Prázdniny v Římě,ale i tak je to zábavné a má to v sobě cosi pohádkového.Nesmím zapomenout zmínit úžasnou Audrey,na které film stojí.Už proto nechápu novější verzi Sabriny,kde má hlavní roli naprosto příšerná a ošklivá herečka.TOP ()
Pln velkých očekávání jsem si pustil tento snímek, který mě dokonale obklopil svojí krásnou atmosférou, která vás přenese do časů, kdy byl ještě Hollywood skutečně zlatý. Humor je zde takový příjemný, lehký, pobaví a neurazí. Ale hlavně je to romantika jak trám. Herecká trojka Hepburn-Bogart-Holden mě svým herectvím naprosto odzbrojla, a tak jsem se nezmohl na nic jného, než za líbivě se nesoucích zvuků melodie La Vie En Rose v hloubi duše tleskat a jásat nad tímhle neskutečně milým a sladkým filmem, který mě opravdu zahřál u srdce a probudil někde dobře schovaného romantika. Vím, že plným počtem film krapet nadhodnocuju, ale takovéhle romantické komedie se už v dnešní době netočí a já chci alespoň takhle vzdát Sabrině hold. "Na Davida téměř nemyslím.-To je dobře.-Jen v noci.-To není dobře.-Rozhodla jsem se, že už budu rozumná a roztrhala jsem jeho fotku.-To je dobře.-Pošli mi prosím lepící pásku.-To není dobře." ()
Asi je chybou vidieť najskôr remake a potom slávny originál. Myslím všeobecne. Potom sa buď stane, že vás originál absolútne ohúri, alebo si budete vybavovať situácie, ktoré ste videli a porovnávať ich, respektíve si hovoriť, aké sú si podobné. Napríklad som si povedal, že aj v Pollackovej verzii je casting vynikajúci. Možno som očakával viac humoru, oproti ďaľším romantickým komediálnym dvojhodinovkám je Sabrina skôr vážnym filmom. Ale u Wildera sa mi stáva, že mi jeho filmy sadnú viac na druhý krát a "vzhľadom na vzhľad" Audrey a aj jej zmenu účesu som s jej a Wilderowou Sabrinou ešte neskončil. Vidíme klasické dlhšie hollywoodske zábery a zároveň to ubieha ako voda. Nenaháňajú dnešní hyperrýchli kameramani a strihači svojim tempom zajaca vo vreci, keď nás tak často nudia? 70% a zaokrúhlenie dole iba preto, že som ešte nepridal poslednú hviezdu Some like it hot. ()
Wilder byl prostě ojedinělý úkaz. Dokázal utáhnout romantické slaďárny tak, že ve chvíli, kdy by film sklouzl k trapnosti a patosu, on z toho vybruslil s grácií sobě vlastní a vtipným dialogem. Nejsem zrovna fanouškem Audrey Hepburn, ale už jsem si na ní po několika filmech tak nějak zvykl a věděl jsem co můžu čekat. A když ne, tak to Humphrey zachránil. 7/10 ()
Galerie (123)
Zajímavosti (23)
- První ze čtyř filmů v řadě, ve které byl partnerem Audrey Hepburn muž o generaci starší. (Kulmon)
- Kostýmy pro film vytvářela legendární kostýmní výtvarnice Edit Head firmy Paramount Pictures, jednalo se ale pouze o Sabrininy (Audrey Hepburn) prosté domácí šaty, které nosila před svým odjezdem do Paříže. Šaty, které Sabrina používala po svém návratu z Paříže, navrhoval pro Audrey Hepburnovou poprvé kostýmní návrhář Hubert de Givenchy, ve své době se jednalo o legendání oděvy, zaujaly zejména bílé plesové šaty, které vypadaly jako složená motýlí křídla, a dále také černé večerní šaty. Hubert de Givenchy nebyl vůbec uveden na titulcích, ačkoliv film získal Oscara právě za kostýmy. (SeanBean)
- Ve filmu si Linus objednává lístky na Slaměného vdovce (1955), který měl ale premiéru až rok po Sabrině. (The_Second)
Dříve než tuto filmovou klasiku jsem viděl remake filmu z roku 1995 s Harrisonem Fordem a Julií Ormond v hlavních rolích. Byla to vskutku „tragédie“. Proto jsem šel do sledování dílka Billyho Wildera s obavami, ale zároveň s vědomím, že horší už to snad být nemůže. Vskutku, nemýlil jsem se. Původní film je o dvě třídy lepší než jeho nepovedený remake. Přesto k dokonalosti mu pár věcí chybí. Hlavní slabinu vidím ve scénáři, který považuji za málo nápaditý a příliš tendenční. Nenarážím na základní kostru příběhu. Vzhledem k žánru víc neočekávám a je to v pořádku. Jde spíš o drobnosti, které mi tu chybí a kazí tak celkový dojem. Nějaký výraznější impuls, který by nevycházel přímo z jednání postav hlavního trojúhelníku, ale ovlivnil by jejich jednání uvnitř tohoto trojúhelníku, by byl na místě. Doplnit tak v jedné či dvou krátkých scénkách silné momenty, které vnitřně rozhodí hlavní hrdiny tak, aby začali přemýšlet o tom, co vlastně chtějí a v případě, že vědí, aby je to donutilo přemýšlet, zda je to správné, aby již dříve museli řešit vnitřní dilemata. Kdyby se toto ve filmu objevilo, výrazně by to usnadnilo hercům práci a přidalo by to na věrohodnosti názorových zvratů hlavních hrdinů na konci. Některé scény mi přijdou zbytečně dlouhé, což ubírá na tempu. Hlavní pozitivum tohoto filmu je samozřejmě Audrey Hepburn. Už samotná její přítomnost zvedá laťku každého takto laděného snímku. Ono vlastně jen stačí, když jí kamera zabere a v tu chvíli je jedno, jestli se směje, mluví, tancuje nebo pláče, divák je prostě spokojen. Tím nechci nějak snižovat její herectví. Naopak. Scéna při pokusu o sebevraždu, kdy dělá pššššš na nastartovaný jeep v obavě, aby někdo její pokus nepřekazil (následně si otevře okno), je jedna z nejroztomilejších, jaké jsem viděl. Občas čtu narážky, že o generaci starší Humphrey Bogart byl pro Audrey Hepburn příliš starý. Těmto musím dát za pravdu. Zatímco postava Audrey ztvárňující mladou naivní dívku věřící na čistou lásku, je věrohodná, o postavě postaršího bohatého obchodníka a workoholika Linuse, který začne Sabrině nadbíhat čistě účelově, aby si pak v samotném závěru trochu neortodoxním způsobem uvědomil, že to s ní vlastně myslí jinak, to říci nelze. V této těžké pozici Humphreymu Bogartovi scénář nepomohl. Uniformní dialog v kanceláři ani konzervativní projížďka na lodičce nic nenaznačí o změně citů, která má u hlavního hrdiny nastat. Ten konec mi přijde, že už je skutečně rvanej silou přes koleno. K názorovému zvratu hlavního hrdiny mělo dojít v delším časovém úseku a ne po hádce s bratrem (účelově vyvolané ze strany Davida) při stěžejním obchodním jednání firmy. Závěr v této podobě je příliš vykonstruovaný a účelový. Kdyby Linus za Sabrinou po čase odjel do té Paříže, kde by se sešli, byl by to uvěřitelnější konec. Sabrina od Wildera je velmi milý pohodový film, ale má svoje šrámy, které se nedají skrýt ani okouzlujícím šarmem Audrey Hepburn. Ve výsledku to vidím tak na 70%. Bez Audrey by to bylo minimálně o hvězdu méně. () (méně) (více)