Sunset Boulevard

Tak mě napadá, že to tedy není zrovna velká lichotka, když se (například) o Hollywodu mluví jako o Továrně na sny. Když díky němu mohou snít diváci, je to dobré. Ale když kvůli němu MUSÍ snít hvězdy, to už je horší. Sunset Boulevard celou tu pomíjivost zachycuje velmi přesvědčivě, nemilosrdně ji dává dál a má stále co říct. Rolička Bustera Keatona (řekl jedno slovo, ale dvakrát!) mě potěšila, Gloria Swanson, William Holden a Erich von Stroheim mě přímo nadchli. (08.05.2016)

Jedna z ultimátních klasik, rýpanců do starého a ještě staršího Hollywoodu a světa slávy hvězd, zůstává relevantní a bude mít až navěky co říct, čím zaujmout. Jak obsahově satirou, filmařskou sebe-reflexí, tak svojí formou, výpravou, herectvím a v prostředí sídla vzpomínek a duchů, zašlého přepychu. Starosvětsky teatrální, sebou posedlá, pomíjivostí opilá Norma Desmond je skvělá, každá z dalších postav (včetně cameí) má precizně své místo a v celku je to řádně temná, smutná a silná podívaná, která ledacos vypoví o fascinující, proměnlivé první polovině 20. století v USA, potažmo dějinách filmu. (21.03.2019)

Zkušenost s Pojistkou smrti mi napověděla, že v případě Wilderovy tvorby není důležité co, nýbrž jak. Dějová linie je jednoduchá, v tomhle případě není třeba mít obavu ze spoileru. Už v prvním záběru spatříte mrtvolu muže, který vzápětí začne z pozice vypravěče líčit, jak ke svým kulkám v těle přišel. Po čtvrthodině je bystrému pozorovateli jasný i motiv. Nemá smysl snímek řadit do žánru krimi, jde spíš o psychologické drama v noir provedení, o studii postupné psychické sebedestrukce člověka, který se dobrovolně izoloval od společnosti a žije v sebeklamu. Vytvořil si iluzi, jejíž udržování ho stojí stále víc psychických sil a křiví jeho charakter. Wilder se zaměřuje na atmosféru, nezadržitelné okorávání postav je podobné chátrání luxusního sídla, kdysi kypícího životem a nyní stejně zbytečného jako život jeho majitelky. Pompéznost rekvizit, na které bez užitku padá prach, jen podkresluje bezvýchodnost postavení filmové hvězdy, která se marně snaží zastavit čas. Prakticky všechny postavy jsou tak či onak spjaté se světem kinematografie a Wilder s dokonalou znalostí prostředí popisuje nemilosrdnou mašinérii filmového průmyslu, kde v dravé konkurenci uspějí jen málokteří, a doba na výsluní bývá bolestně krátká. Srdcem filmu není hrdina - vypravěč, ale Norma, polozapomenutá diva éry němého filmu nadaná odpudivou sebestředností, afektovaná a čím dál víc svou posedlostí získat ztracenou slávu i nebezpečná. V tom mikrosvětě luxusní vily ještě může hrát roli hvězdy, byť jí zbyl jediný oddaný fanoušek. Reálný svět mimo tuto enklávu je jí lhostejný a každý, kdo by se pokusil jí sejmout klapky z očí, je nepřítel. Ledová královna se nevědomky, ale neúprosně chystá na svou poslední roli. Wilder svůj film natočil vynalézavě, s precizností, citem a rozmyslem, takže se po právu stal jednou z legend žánru a vlastně i světového filmu oné éry. Celkový dojem: 90 %. (27.02.2013)

Wilder míchá filmovou historii se smyšlenými jmény a nebýt IMDB, doteď bych asi nevěděl, zda Max von Hayerling nebo Norma Desmond byly či nebyly skutečné postavy. Psaní o nesmrtelnosti snímku je nošením dříví do lesa. Pro mladého člověka, který je zvyklý na moderní komedie a akční filmy a chce se přiučit na starých klenotech, je tohle jistě výborný odrazový můstek. Ve své slavné režisérské době výstřední Erich von Stroheim vypadá i ve svých 65 letech dost tajemně a exoticky a pro svou roli se báječně hodil. Malé camea jistě potěší, i když musím uznat, že jména jako Anna Q. Nilsson nebo H. B. Warner mi nic neříkají. Alespoň Bustera "Friga" Keatona jsem poznal (sedí spolu s výše zmíněnými nad kartami v domě Normy Desmond). Jen škoda, že taktéž Wilderovo Někdo to rád horké u nás v televizi běhá zhruba 2x ročně a Sunset Boulevard se objeví jen výjimečně. Přitom je to podle mě mnohem lepší snímek, aniž bych snižoval kvality Někdo to rád horké. To, že Sunset Blvd. nezískal ani jednoho Oscara v pěti hlavních kategoriích, svědčí o ne zrovna nadšeném přijetí v té době. Gloria Swanson by si ho určitě za svůj "nepříjemný" výkon zasloužila. (21.04.2005)

"Prepáčte, musím sa pripraviť na scénu..." Zaznie iba pár viet z monológu W.Holdena v úvode, zalesknú sa blesky fotoaparátov, ktoré sa odrážajú na hladine bazénu, v ktorom pláve jeho mŕtvola a ja si hovorím, že tento film predbehol svoju dobu a nikdy nezostarne. Pre tento typ filmov, v ktorom hlavný hrdina v monológu rozpráva svoj príbeh, mám odjakživa slabosť a iba málokedy ma takýto film sklame. Jeho osudové stretnutie so slávnou hviezdou nemého filmu vás donúti tú staršiu dámu, ktorá sa stále vidí kdesi mladá a slávna, iba ľutovať. Scenár filmu i réžia je bezchybná, doslova nadčasová. Film je v niektorých momentoch napínavý i magický. Čiernobiele filmy mi nikdy nevadili a tomuto by farba iba uškodila. V mnohých smeroch a žánri "noir" určite veľmi ťažko prekonateľný film, ktorý i po toľkých rokoch nájde divákov, ktorí pred ním s rešpektom pokývu hlavou a snímu klobúk. Plný počet s čistým svedomím. 100%. (08.02.2014)