Sunset Boulevard

Zajímavá studie narušené lidské mysli, která díky životu ve zlaté kleci byla tak odtržena od reality, až své snové skutečnosti zcela propadla. A také smutný pohled na stáří a senilitu, která i z velkých a silných dokáže udělat malé blábolící blázny. Nepřidám se k nadšenému stavění Sunset Blvd. na piedestal jaké vidím v okolních komentářích - je to zajímavý a velice dobře natočený film, ale pořád je to jen snímek o bláznivé staré bábě, sluhovi který udělá cokoli aby se neprobudila ze svého snu a jednom glosujícím příživníkovi, nic víc. Ve své době nepochybně geniální a nedoceněné, dnes už ale psychologických dramat a mírně cynických náhledů na temná zákoutí lidské reality máme přece jen mnohem více. 8/10 (04.08.2008)

Wilder míchá filmovou historii se smyšlenými jmény a nebýt IMDB, doteď bych asi nevěděl, zda Max von Hayerling nebo Norma Desmond byly či nebyly skutečné postavy. Psaní o nesmrtelnosti snímku je nošením dříví do lesa. Pro mladého člověka, který je zvyklý na moderní komedie a akční filmy a chce se přiučit na starých klenotech, je tohle jistě výborný odrazový můstek. Ve své slavné režisérské době výstřední Erich von Stroheim vypadá i ve svých 65 letech dost tajemně a exoticky a pro svou roli se báječně hodil. Malé camea jistě potěší, i když musím uznat, že jména jako Anna Q. Nilsson nebo H. B. Warner mi nic neříkají. Alespoň Bustera "Friga" Keatona jsem poznal (sedí spolu s výše zmíněnými nad kartami v domě Normy Desmond). Jen škoda, že taktéž Wilderovo Někdo to rád horké u nás v televizi běhá zhruba 2x ročně a Sunset Boulevard se objeví jen výjimečně. Přitom je to podle mě mnohem lepší snímek, aniž bych snižoval kvality Někdo to rád horké. To, že Sunset Blvd. nezískal ani jednoho Oscara v pěti hlavních kategoriích, svědčí o ne zrovna nadšeném přijetí v té době. Gloria Swanson by si ho určitě za svůj "nepříjemný" výkon zasloužila. (21.04.2005)

Zpočátku jsem byl hodně skeptický a nevěřil jsem tomu, že právě sleduji jeden z nejlepších snímků filmových dějin. Postupem času, když člověk zabředne stejně jako hlavní hrdina do celého toho Hollywoodského marastu a nenachází cestu ven se zrodí jeden z největších osudových momentů nenaplněné lásky jíž zatarasila hysterie jedné dávno zapomenuté herecké hvězdy. Čisté filmové umění. 100% (26.07.2013)

Prvních dvacet minut jsem se docela ztrácel a byl zmanetý. Nevím vůbec proč, ale k Sunsetu jsem přihlížel skepticky a očekával humor. Proto jsem to vypnul, a za tři hodiny pustil znovu. A tentokrát to přišlo! Slovo nadčasový je málo, čarující kamera, vynikající ústřední trojice vybraná vyšší mocí, geniální scénář a naprosto DOKONALÁ režie Billyho WIldera! I přesto, tohle není hlavní devízou Sunsetu! Tou hlavní je to, že budete mít nad čím přemýšlet i dlouhé hodiny po skončení. Budete cítit jako by se vás dotkla zvláštní síla. Budete tomu chtít porozumět, a nebude se Vám to dařit do to doby, než na to půjdete od lesa. Nebo spíše od srdce! Bude se mi opravdu těžko usínat, protože takhle silný zážitek jsem dlouho neměl, i kdyby byl film barevný, tak to temno a hořkost lidských duší ho vrátí zpátky do černobíla. Výborná studie marnivé hvězdy včerejška předčila všechna má očekávání i přes známý fakt, že Wilder je borec, a co film to klenot. Přál bych každému, aby tohle mohl vidět a žasnout nad tou strukturou, velikostí a tím, jaké filmy nabídl noir žánr. (21.05.2008)

,,Ano, tohle je Sunset Boulevard." Aneb povinná četba filmového fanouška. Když jsem se pokoušel Wilderovu legendární klasiku zhlédnout asi před třemi lety, neměl jsem takřka žádné vědomosti o němé filmové tvorbě ani klasickém Hollywoodu a výraz film-noir znal jen díky československému snímku 13. revír. Obsah mne ničím nezaujal, iritoval mne afektovaný projev hlavní herečky a i při druhé šanci jsem to do půlhodiny vzdal. Jsem rád, že jsem si Sunset Blvd. mohl po nadobudnutí jistých rozhledů konečně pořádně užít a docenit. Má v sobě úžasnou atmosféru, originální (a leckdy poťouchle vtipný) scénář založen na posmrtném vnitřním vyprávění hlavního hrdiny a navrch velice pozoruhodnou reflexi filmového průmyslu první poloviny 20. století. Oceňuju jednu z mála možností vidět na plátně velkého Ericha von Stroheim, ač v trochu lítostivé roli téměř sebe sama. Se zájmem jsem si po projekci přečetl i o životní kariéře Glorii Swanson, pohaslé hvězdy němé éry, které se zde rovněž dostalo jedinečné herecké bilance nad vlastním osudem. Přes všechnu teatrálnost, která ale k postavě Normy Desmondové prostě patří, nemohla být tato postava ztvárněna výstižněji. Závěrečné vyvrcholení parádně završuje celé dílo, které právem přináleží tomu nejlepšímu z tvorby klasického Hollywoodu. Nevylučuju, že časem dostane film ode mne i pátou hvězdičku. Jen zřejmě ještě nějakou dobu bude trvat, než mi dojdou i některé další konotace snímku. ,,Prosím, pane DeMille, jsem připravená na detail..." 85% (# Season Challenge Tour 2020: 10. téma – Cahier du cinéma) (13.04.2020)