Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary. (oficiální text distributora)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (476)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Po obrazové stránce krásné i z pohledu člověka žijícího v druhém desetiletí jednadvacátého století. Po příběhové stránce velmi inteligentně poskládané, protože s každou novou scénou působí Sunset Boulevard komplexněji. Po stránce herecké jeden z nejosobitějších, nejjedinečnějších portrétů šílenství, jaký byl kdy představen. A k tomu všemu má naprosto jedinečnou temnou noirovou atmosféru. Nicméně ani před všechny klady, kterými ho racionálně můžu ověnčit, i přesto, že jsem si užívala odkazy na skutečný Hollywood, a i přesto, že mě bavilo ho sledovat, jsem si k němu zatím nevytvořila ono hluboce osobní citové pouto, které by mě nutilo vidět ho co nejdřívě znovu a které by vysvětlovalo mé nejvyšší hodnocení. [Glasgow Film Festival] ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Norma Desmondová je převlečená smrt, slepě sobecká, lačná, všežravá. Jakmile kdo podlehne zhoubnému soucitu s jejím lstivým, avšak naivním bojem o zadržení běhu života v určitém bodě, tekuté písky se dají do pohybu a oběť jí propadá životem. ** Na skvostně budovaných scénách s jedinečnou mrazivou atmosférou, kde na všech frontách laskavá ironie bez boje ustoupila nemilosrdné jízlivosti, jež krutě stíhá předžvýkané zápletky ("S vámi lektory je ta potíž, že už znáte všechny zápletky.") jak z filmařského zákulisí, tak z milostného či manželského života, sledujete nejen působivou proměnu vyprávěcí perspektivy, ale spíše její dokonalé prozření, sledujete osvícení. A osvěcuje se tu smrt. ** V prvním záběru máte mrtvolu krátkozrakého nýmanda, o níž se s opovržením mluví ve třetí osobě jako o špatném scénáristovi, vydržované oběti laciného, tuctového skandálu. A pak se díváte, jak se z něj krok za krokem stává hrdina, který má vlastní zvučný hlas, který je nakonec schopen sám převzít uštěpačný komentář nad vlastním osudem, a avizovaný závěr, jenž na počátku vypadal tak obnošeně, získává v první osobě nečekaně silný obsah, smysl a význam. ** Je to otázka života a smrti: filmovým reflektorem si tu svítíme na to, kdo je doopravdy živý, oddělujeme živé od mrtvol. Jestliže mrtvý může s jistotou vyprávět příběh o živých, protože jsou to všechno zápletky, které už zná, pak nejen Norma Desmondová, ale všichni v tom děsivém dramatu, herci, režiséři, novináři, kriminalisté, lektoři i milenci, všichni, kdo prožívají jen předem známé zápletky, jsou mrtví, život jen kašírují. ** A v závěrečné scéně pak tito mrtví s hrůzným mrazením sledují Normu scházející po schodišti, jak zaměňuje natáčení obehraných filmových scén se životem, jak je uctívá jako jediný pravý život, a dívají se na ni jako do neúprosného zrcadla, jež jim všem odhaluje jejich vlastní mrtvolnost. ** Jediný skutečně živý člověk mezi nimi je tak ve skutečnosti Max, překvapivý režisér tohoto finálního dance macabre, s neokopírovatelným životním příběhem. A Norma Desmondová není mrtvá, Norma je smrt, hlavní hvězda Maxova dramatu, zrcadla, jež je namířené i z plátna ven, k vám, divákům natočeného filmu, kteří s mrazením v zádech sledujete ty pózující mrtvé. Co tam vidíte? Jak je to s obehranými tanečky ve vašem životě? Co ukazuje Norma (norma) vám? Toužíte dát se obsazovat do kašírovaných, předem známých zápletek? Nebo jste živí. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Noirová ilustrácia genézy pojmu bulvár v zmysle, ktorý udáva šoubiznis, odvíjajúceho sa od veľkých bulvárov, ktorých sa dotýkali nohy hviezd. Billy Wilder sa snaží svoj film divákovi prezentovať a predať práve bulvárnym spôsobom ako senzáciu, plnú veľkých titulkov a cynického humoru, ktorý do príbehu vnáša hlavná postava a rozprávač v jednej osobe, bezvýznamný scenárista Joe Gillis, zároveň však vôbec nie je plytký a odkrýva odvrátenú tvár pulzujúcej tepny amerického filmu. Úvodný (titulkový) pohyblivý záber na cestu podporený Waxmanovou dramatickou znelkou má v prvom rade divákovi naznačiť očakávaný príchod čohosi/kohosi na scénu ako pikantnú novinku (podobne postupuje aj Orson Welles v úvode Touch of Evil), zároveň je cesta symbolom pohybu a zmeny, ktorá otriasla Hollywoodom koncom 20. a začiatkom 30. rokov. Stavebným kameňom príbehu je konfrontácia "starého" (klasického nemého) a "nového" (pokrokového zvukového) Hollywoodu v domácom prostredí džungle, kde si musí každý vydobiť svoje miesto na výslní v žiare reflektorov. Žáner noir zastupuje prvotný záber (tak trochu po vzore Občana Kanea) na mŕtvolu hlavnej postavy v bazéne, ktorá sa následne v retrospektíve stáva počiatočným hybateľom dekonštrukcie, ktorej stredobodom je, citujem Mattyho, "ambivalentní portrét Hollywoodu". Ambiciózna mladá krv na strane jednej, "voskové figuríny" na strane druhej. Dôsledné rúcanie naivne romantických predstáv satiricky deziluzívnym bolestivým nárazom na hladinu bazéna tvrdej reality s dierami po guľkách lásky, žiarlivosti, nenávisti a populárnej medializácie je symptómom doby, ktorá sa aj v intertextuálnej rovine nebezpečne podobá tomu, čo Wilder zobrazuje. Groteskne opojená vlastnou zašlou slávou a glorifikovanou osobnosťou milovanou davmi, je Norma Desmond herečkou nie na plátne, ale vo svojom živote, kde uprostred rozkladu žije a teatrálne prehráva súboj s pretvárkou a sebaklamom. Spomedzi všetkých prvkov, odkazujúcich na éru nemého filmu a reálií výrazne zaujme práca s hercom, kde Gloria Swanson vo svojich hrôzu naháňajúcich výstupoch odráža herectvo tváre (a jemnej mimiky), resp. hornej polovice tela, ako to bolo časté v mnohých dnes už nespochybniteľných klasikách (Maria Falconetti v La Passion de Jeanne d'Arc) 20. rokov a odkazuje (nielen) na svoje vlastné nemé filmy. Naopak, z postupov, ktoré do kinematografie priniesli neskorší tvorcovia už zžitý s nástupom zvuku, je príznačná wellesovská a renoirovská hĺbka záberu a kompozícia, kde scéna, zároveň zaberajúca ruky v rukavičkách Erich von Stroheima hrajúceho na varhany, a zároveň v pozadí prichádzajúceho Williama Holdena priamo cituje scénu z Renoirovho La Grande illusion, v ktorej rovnako a po prvý raz vstupuje do deja postava nemeckého oficiera, ktorú taktiež stvárnil von Stroheim. Citácií a odkazov je tu samosebou ešte omnoho viac, od Bustera Keatona v pamätnej partii bridžu, až po záverečný zostup po schodoch. Pre väčšinu divákov napokon aj tak zostane najzásadnejším a najzaujímavejším fakt, že ani po vyše 60 rokoch nestratil Widerov nadčasový klenot nič zo svojho lesku, ani významu, ako myšlienkového, tak kinematografického. Popri všetkých problémoch, ktoré v dobe uvedenia film a jeho tvorcov postretli, sú azda tým aj dnes najočividnejším provokatívna plagátová kampaň s až okato erotickým podtónom a veľkolepými sloganmi s viacerymi možnosťami interpretácie ako "A most unusual picture" a "A Hollywood Story". Čo je len dôkazom toho, ako veľa si Billy Wilder dovolil - pretože vedel, že práve on si to ako jeden z mála dovoliť môže. Nemám čo vytknúť. 100% () (méně) (více)

Webb 

všechny recenze uživatele

[8/10] (Paramount) (Čb. /// Produkce: Charles Brackett /// Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder, D. M. Marshman Jr. podle povídky A Can of Beans Charlese Bracketta a Billyho Wildera /// Kamera: John F. Seitz /// Hudba: Jay Livingston, Franz Waxman /// Oscar: Charles Brackett, Billy Wilder, D. M. Marshman Jr. (scénář), Hans Dreier, John Meehan, Sam Comer, Ray Moyer (výprava), Franz Waxman (hudba) /// Nominace na Oscara: Charles Brackett (nejlepší film), Billy Wilder (režie), William Holden (herec), Gloria Swanson (herečka), Erich von Stroheim (herec ve vedlejší roli), Nancy Olson (herečka ve vedlejší roli), John F. Seitz (kamera), Doane Harrison, Arthur P. Schmidt (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Zpočátku jsem byl hodně skeptický a nevěřil jsem tomu, že právě sleduji jeden z nejlepších snímků filmových dějin. Postupem času, když člověk zabředne stejně jako hlavní hrdina do celého toho Hollywoodského marastu a nenachází cestu ven se zrodí jeden z největších osudových momentů nenaplněné lásky jíž zatarasila hysterie jedné dávno zapomenuté herecké hvězdy. Čisté filmové umění. 100% ()

Galerie (106)

Zajímavosti (56)

  • Příběh byl zpracován také do podoby úspěšného divadelního muzikálu s premiérou v Londýně v červenci 1993. Odehrálo se celkem 1529 představení. (Cherish)
  • Starobylý automobil, který užívala Norma Desmond (Gloria Swanson) jako limuzínu, je Isotta-Fraschini – ta kolem roku 1920 patřila prominentce a herečce Peggy Hopkins Joyce, která ji dostala jako dárek od milence, Waltera Chryslera. (Kulmon)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

16.08.2014

4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)

Reklama

Reklama