Sunset Blvd.
Sunset Boulevard
Sunset Boulevard
Sunset Blvd.
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Franz WaxmanHrají:
William Holden, Gloria Swanson, Erich von Stroheim, Nancy Olson, Fred Clark, Franklyn Farnum, Jack Webb, Lloyd Gough, Cecil B. DeMille, Hedda Hopper (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary. (oficiální text distributora)
Videa (6)
Recenze (477)
Haúúúúúúúúúúú! To bylo opravdu silné!! To bylo tak silné, že to vydýchávám ještě teď! Jeden z nejlepších filmů historie, řekl bych! Ústřední trojice Holden, Swansonová a von Stroheim by si zasloužili věčnou a nehynoucí slávu, takže je paradoxem, že dnes jejich jména znají jen skuteční filmoví veteráni, eventuelně odborníci a fajnšmekři. Ale každopádně to MUSÍTE vidět! Tohle je fakt pecka, ale pořádná. Tak trochu jiný Billy Wilder! Zapomeňte na Někdo to rád horké, Byt, Sabrinu, nebo Na titulní straně. Tohle nemá s komedií ani romantikou nic společného! Ale je to geniální!!!!!!!! A že tenhle příspěvek nevystihuje podstatu filmu?! To mi je momentálně úplně jedno, neboť se v těchto chvílích (po shlédnutí této filmové perly) zaobírám smyslem své vlastní existence! O 4 ROKY POZDĚJI: Chrochtám blahem, když tady čtu, kolik lidí bylo ze sledování tohoto skvostu nadšeno skoro stejně, jako já. Chci jen dodat, že tento film pro mě jednou provždy změnil nazírání na film jakožto na prvoplánovitý zdroj zábavy. Viděl jsem spoustu skvělých komedií, dramat, hororů i pár romancí, ale Sunset Blvd. je jen jeden... Díky za něj!!! ()
Tak mě napadá, že to tedy není zrovna velká lichotka, když se (například) o Hollywodu mluví jako o Továrně na sny. Když díky němu mohou snít diváci, je to dobré. Ale když kvůli němu MUSÍ snít hvězdy, to už je horší. Sunset Boulevard celou tu pomíjivost zachycuje velmi přesvědčivě, nemilosrdně ji dává dál a má stále co říct. Rolička Bustera Keatona (řekl jedno slovo, ale dvakrát!) mě potěšila, Gloria Swanson, William Holden a Erich von Stroheim mě přímo nadchli. ()
Maxi ! MAXI !!! Norma Desmondová byla nejuznávanější herečkou němého filmu, ale teď, když se dostal do popředí film zvukový, ona jakoby ztratila duši. Chce zažít velký comeback a i když o tom všichni pochybují, jde si Norma za svým cílem a nevzdává to... Billy Wilder natočil nezapomenutelný film o "zmrtýchvstání", o tom, že když je láska neopětovaná, může to být horší než zákeřná nemoc. Gloria Swanson v roli tvrdošijné Normy nemá jedinou chybu. Ona se v té roli našla a její občasné histerické záchvaty jsou vrcholem filmu, který neztrácí na kvalitě ani po necelých dvou hodinách. Jediné co mě naprosto vyvedlo z míry (netýká se to ovšem snímku samotného), je naprosto přehlédnutý výkon už několikrát zmiňované Glorie Swanson. Takový dechberoucí výkon si zaslouží opravdu uznání, byť je to jen v podobě Oscara. U mě ovšem vyhrála na celé čáře. A na její závěrečnou chůzi po schodišti nikdy nezapomenu. Já jsem velká!! ()
Prvních dvacet minut jsem se docela ztrácel a byl zmanetý. Nevím vůbec proč, ale k Sunsetu jsem přihlížel skepticky a očekával humor. Proto jsem to vypnul, a za tři hodiny pustil znovu. A tentokrát to přišlo! Slovo nadčasový je málo, čarující kamera, vynikající ústřední trojice vybraná vyšší mocí, geniální scénář a naprosto DOKONALÁ režie Billyho WIldera! I přesto, tohle není hlavní devízou Sunsetu! Tou hlavní je to, že budete mít nad čím přemýšlet i dlouhé hodiny po skončení. Budete cítit jako by se vás dotkla zvláštní síla. Budete tomu chtít porozumět, a nebude se Vám to dařit do to doby, než na to půjdete od lesa. Nebo spíše od srdce! Bude se mi opravdu těžko usínat, protože takhle silný zážitek jsem dlouho neměl, i kdyby byl film barevný, tak to temno a hořkost lidských duší ho vrátí zpátky do černobíla. Výborná studie marnivé hvězdy včerejška předčila všechna má očekávání i přes známý fakt, že Wilder je borec, a co film to klenot. Přál bych každému, aby tohle mohl vidět a žasnout nad tou strukturou, velikostí a tím, jaké filmy nabídl noir žánr. ()
Galerie (107)
Zajímavosti (56)
- V roce 1998 umístil Americký filmový institut snímek v žebříčku 100 nejlepších amerických filmů 20. století na 12. příčku. (ČSFD)
- Greta Garbo mohla ztvárnit Normu Desmond (Gloria Swanson), ale roli odmítla. (Kulmon)
- Cecil B. DeMille měl přezdívku pro Glorii Swanson – "Young Fella" –, protože o ní říkal, že byla odvážnější než jakýkoli muž. Říká jí tak, když ji vítá (jako Normu Desmond) u dveří zvukové scény. (Kulmon)
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Noirová ilustrácia genézy pojmu bulvár v zmysle, ktorý udáva šoubiznis, odvíjajúceho sa od veľkých bulvárov, ktorých sa dotýkali nohy hviezd. Billy Wilder sa snaží svoj film divákovi prezentovať a predať práve bulvárnym spôsobom ako senzáciu, plnú veľkých titulkov a cynického humoru, ktorý do príbehu vnáša hlavná postava a rozprávač v jednej osobe, bezvýznamný scenárista Joe Gillis, zároveň však vôbec nie je plytký a odkrýva odvrátenú tvár pulzujúcej tepny amerického filmu. Úvodný (titulkový) pohyblivý záber na cestu podporený Waxmanovou dramatickou znelkou má v prvom rade divákovi naznačiť očakávaný príchod čohosi/kohosi na scénu ako pikantnú novinku (podobne postupuje aj Orson Welles v úvode Touch of Evil), zároveň je cesta symbolom pohybu a zmeny, ktorá otriasla Hollywoodom koncom 20. a začiatkom 30. rokov. Stavebným kameňom príbehu je konfrontácia "starého" (klasického nemého) a "nového" (pokrokového zvukového) Hollywoodu v domácom prostredí džungle, kde si musí každý vydobiť svoje miesto na výslní v žiare reflektorov. Žáner noir zastupuje prvotný záber (tak trochu po vzore Občana Kanea) na mŕtvolu hlavnej postavy v bazéne, ktorá sa následne v retrospektíve stáva počiatočným hybateľom dekonštrukcie, ktorej stredobodom je, citujem Mattyho, "ambivalentní portrét Hollywoodu". Ambiciózna mladá krv na strane jednej, "voskové figuríny" na strane druhej. Dôsledné rúcanie naivne romantických predstáv satiricky deziluzívnym bolestivým nárazom na hladinu bazéna tvrdej reality s dierami po guľkách lásky, žiarlivosti, nenávisti a populárnej medializácie je symptómom doby, ktorá sa aj v intertextuálnej rovine nebezpečne podobá tomu, čo Wilder zobrazuje. Groteskne opojená vlastnou zašlou slávou a glorifikovanou osobnosťou milovanou davmi, je Norma Desmond herečkou nie na plátne, ale vo svojom živote, kde uprostred rozkladu žije a teatrálne prehráva súboj s pretvárkou a sebaklamom. Spomedzi všetkých prvkov, odkazujúcich na éru nemého filmu a reálií výrazne zaujme práca s hercom, kde Gloria Swanson vo svojich hrôzu naháňajúcich výstupoch odráža herectvo tváre (a jemnej mimiky), resp. hornej polovice tela, ako to bolo časté v mnohých dnes už nespochybniteľných klasikách (Maria Falconetti v La Passion de Jeanne d'Arc) 20. rokov a odkazuje (nielen) na svoje vlastné nemé filmy. Naopak, z postupov, ktoré do kinematografie priniesli neskorší tvorcovia už zžitý s nástupom zvuku, je príznačná wellesovská a renoirovská hĺbka záberu a kompozícia, kde scéna, zároveň zaberajúca ruky v rukavičkách Erich von Stroheima hrajúceho na varhany, a zároveň v pozadí prichádzajúceho Williama Holdena priamo cituje scénu z Renoirovho La Grande illusion, v ktorej rovnako a po prvý raz vstupuje do deja postava nemeckého oficiera, ktorú taktiež stvárnil von Stroheim. Citácií a odkazov je tu samosebou ešte omnoho viac, od Bustera Keatona v pamätnej partii bridžu, až po záverečný zostup po schodoch. Pre väčšinu divákov napokon aj tak zostane najzásadnejším a najzaujímavejším fakt, že ani po vyše 60 rokoch nestratil Widerov nadčasový klenot nič zo svojho lesku, ani významu, ako myšlienkového, tak kinematografického. Popri všetkých problémoch, ktoré v dobe uvedenia film a jeho tvorcov postretli, sú azda tým aj dnes najočividnejším provokatívna plagátová kampaň s až okato erotickým podtónom a veľkolepými sloganmi s viacerymi možnosťami interpretácie ako "A most unusual picture" a "A Hollywood Story". Čo je len dôkazom toho, ako veľa si Billy Wilder dovolil - pretože vedel, že práve on si to ako jeden z mála dovoliť môže. Nemám čo vytknúť. 100% () (méně) (více)