Sunset Boulevard

Niekedy k dokonalosti príbehu stačí tak málo. Treba len dobre napísané postavy, v tomto prípade je to Norma Desmond (starnúca herečka, ktorá sa túži vrátiť na výslnie), smoliarsky neúspešný scenárista Joe a verný komorník Max, pričom každý z nich má svojskú charizmu, ktorou dokáže očariť diváka, či už dobrým alebo zlým spôsobom. K pochmúrnej a bezvýchodiskovej atmosfére tu hlavnou mierou prispieva retrospektívne prerozprávanie celého nešťastného príbehu i s veľkou dávkou cynizmu v komentároch hlavného hrdinu. Výborný spôsob ako v divákovi s približujúcim sa koncom postupne vzbudzovať stále väčšie dávky bezútešnosti a celkovej ponurosti, teda presne to, čo v tomto žánri očakávam. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na občasné Normine hlášky, ktoré odľahčeným, humornejším prístupom poukazujú na celkovú tragiku tejto postavy. Jedna za všetky: „Hviezdu nikto neopúšťa. Tak sa hviezda pozná. Joe! Joe! Hviezdy nestarnú, však?" Perličkou tiež je, že si tu malé roličky strihli aj skutoční režiséri starých, nemých filmov. Skrátka, tejto noirovke nie je čo vytknúť. Videné v rámci Season Challenge Tour. (13.10.2015)

Dozvuky konce němé éry filmu v americkém Hollywoodu na počátku padesátých let stále ještě doznívaly a spousta dřívějších velkých hvězd se  potýkala s náhlou a rychlou změnou filmového umění a požadavků na herce kladených. Zvuk mnohým z nich doslova zlomil vaz.  Na Sunset Boulevard pak existuje ostrůvek dávno zapomenuté minulosti a Billy Wilder vás zve na jeho prohlídku...  Takhle nějak si představuju Film.  Klenot vybroušený do nejmenších detailů, přesto nepůsobí chladně, odtažitě, akademicky. Potemnělý noirový háv pokrývá díky vypravěči (a v mém případě i  výbornému českému dabingu, ano) chytlavý příběh mladého floutka a zestárlé bývalé hvězdy stříbrného plátna, jejichž osudy se protnou díky náhodnému setkání. Nemám nakoukaný noir  a z němé éry znám lépe jen průkopníky, jakými byl kouzelník Méliès či krále grotesek Chaplina a spol., přesto jsem se dokázal naladit na vlnu a teatrální projev Glorie Swanson mne doslova vzal na výlet do všech těch černobílých božských chrámů  s davovými scénami, o jakých se dnešním filmařům může jen zdát.  Zapomenutá, šílená, ale vlastně nezlomená a pořád krásná a setsakra přitažlivá žena, která naváže nerovný a ke zkáze a tragédii předurčený vztah, ostře kontrastující s  normálními romantickými "techtlemi" mezi hlavním hrdinou a mladičkou scenáristkou Betty.  Kruté melodrama v nejčistší podobě a nádherná pocta dávno zašlé slávě němého filmu, která eskaluje v poslední scéně či chcete-li poslední roli slavné divy... Dokonalý obrázek pak doplňuje  rovněž vynikajicí věrný sluha v podání Ericha von Stroheima, Cecil B. DeMille v roli sebe sama či ne zrovna radostný pohled na zlomenou "voskovou figurinu" Bustera Keatona. Pět hvězd na chodníku slávy, nelze jinak. (28.06.2021)

Zajímavá studie narušené lidské mysli, která díky životu ve zlaté kleci byla tak odtržena od reality, až své snové skutečnosti zcela propadla. A také smutný pohled na stáří a senilitu, která i z velkých a silných dokáže udělat malé blábolící blázny. Nepřidám se k nadšenému stavění Sunset Blvd. na piedestal jaké vidím v okolních komentářích - je to zajímavý a velice dobře natočený film, ale pořád je to jen snímek o bláznivé staré bábě, sluhovi který udělá cokoli aby se neprobudila ze svého snu a jednom glosujícím příživníkovi, nic víc. Ve své době nepochybně geniální a nedoceněné, dnes už ale psychologických dramat a mírně cynických náhledů na temná zákoutí lidské reality máme přece jen mnohem více. 8/10 (04.08.2008)

Zhlédnutím Sunset Blvd. jsem udělal další nezbytný krůček vstříc vysněnému okamžiku, kdy si konečně budu moci říkat plnohodnotný filmový fanoušek. Jedná se totiž o pojem, který se napříč časem prakticky nemění a na nějž nemusíme nutně nahlížet jen jako na výtvor zplácaný poslušně dle tehdejších dobových a hlavně hollywoodských požadavků. Tohle je naopak dílo, které úmorným konvencím do jisté míry protiřečí, a tím, že je zároveň velmi inovativně a nápadně kritizuje ("jízlivě" z textu distributora je celkem trefné), posílá celkem jasný vzkaz pro budoucí filmařské generace: Stále tu jsem a jen tak se mě nezbavíte... :) Krásná Nancy Olson, přesvědčivě bezútěšná Gloria Swanson, charismatický Holden a výtečná režie jednoho z největších filmařů 20. století. Jiným slovem Spokojenost. 90% (02.03.2014)

Film, který plně vystihne jedno jediné slovo - "nadčasový". Svým námětem, zpracováním a sebereflexí. Kromě toho jsem stejně jako Gemini teprve při sledování tohohle díla plně pochopila, co že to je vlastně ten film noir. Myslím že jen těžko budu hledat lepšího zástupce žánru (že by boj s větrnými mlýny?) a vůbec lepší film natočený v této době. (08.11.2007)