Reklama

Reklama

Vykradač hrobů

  • USA The Body Snatcher
Trailer

Edinburgh, 1831. Šéf lékařské fakulty doktor MacFarlane kupuje mrtvá těla pro školní pitvy od drožkáře Johna Graye. Dobře ví, že Grey vykopává čerstvě pohřbené lidi z hrobů. Zákonným způsobem by totiž fakulta nemohla získat dost "preparátů" pro výuku. Grey je však ve skutečnosti surovec bez špetky svědomí a v případě potřeby obstará mrtvolu i jiným způsobem než ze hřbitova. MacFarlane však nedokáže nic namítnout, protože je Grayovi z minulosti zavázán. Nový asistent doktora MacFarlanea, poctivý mladík Donald Fettes, se ovšem kvůli podezřelým obchodům svého nadřízeného zaplétá do sítě událostí, z nichž není úniku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (58)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zatímco klasické horory z 30. let, ve kterých získávali slávu Bela Lugosi a Boris Karloff, dnes už působí poněkud naivním dojmem a nemají zdaleka tu působivost jako v době svého vzniku, horory, které vznikly o dekádu později, byť to obecně nebyla doba, která by tomuto žánru přála, vypadají mnohem moderněji a dají se s přehledem zhlédnout. Vykradač hrobů je v podstatě z hlediska svého poselství aktuální i dnes, jde tam primárně o konflikt vědeckého pokroku a etiky. Hrdina filmu, nadaný lékař, je stoupencem myšlenky, že ve jménu vědeckého poznání je možné odhodit morální zábrany, a neohlíží se na své okolí. V druhé rovině jde o klasický konflikt vyděrače a jeho oběti a konečně ve třetí lajně je to i film o lidské závisti a malosti tzv. obyčejných lidí, kteří mají co do činění se zjevným talentem. Bylo by to na tři hvězdičky, ale Boris Karloff svým výborným výkonem Wiseův snímek povyšuje o třídu výš. Celkový dojem: 75 %. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Skvělá atmosféra deštivýho Skotska 19. století a nebojím se říct až strhující závěr posouvají tento film mezi nejlepší horory celých 40. let (které, pravda, jinak celkově moc vydařené nejsou). Jen škoda té střední části snímku, po výborným úvodu tempo zvolnilo a Fettes se staral jen o nechodící děvče, aby mohl prznit její maminku, což se sice dá pochopit, ale strašně to odvádělo od historek s ukradenými těly. Lugosi tu je jen na okrasu a Karloff mě popravdě taky dvakrát nepřesvědčil, to "ztělesněný zlo" jsem v něm nějak neviděl, naštěstí tu ale Henry Daniell jako famózní doktor MacFarlane podává životní výkon. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Pokud se budete dívat na snímek „Vykradač hrobů“, budete tak činit především proto, že chcete vidět herecké schopnosti Borise Karloffa. Ten ukazuje, že „Frankenstein“ není jeho jediným filmem, kde ukázal výtečné herecké schopnosti, ale třeba právě „Vykradač hrobů“ je tím dalším. Musí se ale ocenit i Wisova režie, kdy finální scéna je skvěle natočena a dovede z ní zamrazit. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Opravdu výborný film. Doktor McFarlane učí mladé doktory a potřebuje těla. Ty mu obstarává drožkář Grey, který těla vykopává z hřbitovů a když není jiné volby, vlastnoručně zabíjí. Navíc Grey má nad doktorem moc, pramenící z dávného zločinu. Víc neprozradím, ale filmu nechybí nic - temná atmosféra, vykrádání hrobů, mrtvoly, vraždy, zaplivané putyky, zapírání vlastní ženy a nakonec i šílenství. Závěrečná scéna působí opravdu hrůzostrašně a to se v podstatě nejedná o horor, spíše takové opravdu temné lékařské drama. A za zmínku stojí rozhodně i Boris Karloff, který zde v roli Greye podává svůj opravdu nejlepší herecký výkon - žádná karikatura zla, ale čisté nefalšované odporné zlo. Horor roku 1945. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Můj první "čtyřicátkový horor" producenta Vala Lewtona. Borise Karloffa jsem tu viděl poprvé v jeho opravdové podobě. Je největším tahákem filmu spolu s působivým nasvícením a hezky vyvedenými interiéry. Strach samozřejmě nečekejte a Bela Lugosi je tu minimálně, ovšem jejich společná scéna stojí za to. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Poslední film, ve kterém si společně zahráli Bela Lugosi a Boris Karloff. (liquido26)
  • Scénář snímku je volně založen na povídce Roberta Louise Stevensona. Autor se v ní inspiroval skutečnými činy Williama Burka a Williama Harea, kteří ve 20. letech 19. století zabíjeli hosty ve svém penzionu a prodávali jejich těla dr. Knoxovi, který na nich prováděl pitvy. Burke byl pověšen v roce 1829, Hare dostal milost, protože svědčil proti svému kumpánovi. Dr. Knox nebyl nikdy stíhán. (Petulka88)

Reklama

Reklama