Shan zhong zhuan qi

[4,5*]     "Ľúbostný vzťah medzi človekom a duchom nikdy nevyjde."     Nesmierne magické dielo, ktoré mi učarovalo tak, že som z neho nemohol viac ako 3 hodiny odtrhnúť oči. Dokonca ma to uchvátilo ešte viac ako Dotyk zenu (1971), a to už je čo povedať. King Hu je fakt king! V tomto krásne umelecky stvárnenom fantazijnom diele na spôsob čínskej legendy sa v nádhernej harmónii snúbia všetky jeho prvky. Malebný obraz so slnkom prehriatymi farbami (krásna krajina s pôsobivými stavbami), nádherná tradičná hudba, pútavý, pozvoľne plynúci, tajuplný príbeh, priam nabitý mystickým nábojom, to všetko dokopy vytvára ohromnú atmosféru. Hlavný hrdina Ho (Chun Shih) je ušatý a zubatý chlapík s komickým výrazom a pôvabne prihlúplym úsmevom. Napriek svojej učenosti tak trochu truhlík, ale inak veľký sympaťák, s ktorým sa divák na jeho dobrodružnej ceste plnej nebezpečenstva veľmi ľahko stotožní. A kto by si tajne neprial, aby sa o neho bili dve také spanilé devy, ako Melódia (Feng Hsu) a Oblak (Sylvia Chang)? A že sú akési zvláštne a vrcholne podozrivé? Nikto nie je dokonalý. Po skúsenosti s Dotykom zenu som akosi podvedome čakal, kedy už prídu nejaké ohromujúce kung-fu súboje. Prišlo však niečo ešte lepšie a veľmi prekvapivé - úžasné "hudobné súboje", predovšetkým súboje perkusií. Je neuveriteľné, akú pôsobivú silu môžu mať vo filme bubny (a o tej úžasnej flaute ani nehovorím!), ako dokážu dodať filmu mystický rozmer, či navodiť až zimomriavkovú strašidelnosť. King Hu opäť raz preukázal svoju úžasnú nevyspytateľnosť v tom, akou cestou sa príbeh znenazdania vydá - tu sa v závere odrazu vydáva hororovou cestou a treba dodať, že výbornou. Celkovo je inak to miešanie rôznych žánrov spravené veľmi podmanivým spôsobom (prírodopisné vsuvky s vtipnou symbolikou, komické scény s protivnou "svokrou" a švihnutým starým Changom).     "Nemáme tu nič horúce." "Dobre. Potom nech je aspoň polievka horúca." "Všetko je tu studené." (20.06.2023)

Tak trochu jiná duchařina, kde se konečně nevymítá ani krucifixem, ani svěcenou vodou a vsadím svůj taoistický bubínek, že recitování z bible by taky nefungovalo. Hlavním kazisvětem divákova potěšení je naneštěstí hlavní hrdina, proplouvající dějem s výrazem naprostého idiota. Když překousnou afektované hraní, pro fanoušky duchařin stojí za podívání. Bojovníci s duchy v oranžových hábitech nejsou tak okoukaní, jako panáci v černém s křížem na krku. Při pohledu na lepé představitelky dívčích rolí malinko zamrzí, že místo té duchařské sútry raději nepřekládal Kamasútru. Za tři. P.S. TENHLE pan Ho si členství v Nočním klubu nezaslouží. (23.11.2015)

Další magický film od Kinga Hu, tentokrát se však nejedná o wuxia, ale o fantasy duchařský film, snad i lehce horor. Příběh je prostý, mladý učenec Ho, který nevěří na náboženství ani nadpřirozeno, potřebuje peníze, a tak přijme na zakázku na to přepsat buddhisticku sůtru. Jedná se o jakousi záhrobní sůtru, která dokážet dát moc nad záhrobím a nad duchy. Aby měl učenec na přepis klid, tak se vypraví do opuštěné izolované vojenské pevnosti do hor. Nevím nakolik mám spoilovat co se děje dál, ale vzhledem k tomu, že film má za 20 let existence tohoto webu pouhých 20 shlédnutí, je to asi jedno. V té opuštěné pevnosti potká nějaké lidi, i starou domácí zemřelého generála, který pevnost obýval v minulosti, a ta jej seznámí se svou dcerou (krásnou Feng Hsu). Ona Hoa svede a vezme si jej za muže. Ve skutečnosti však není žena, ale démon, která touží získat onu sůtru, po jejím přepsání má plán Hoa zabít. Jsou zde další charaktery, další duchové, a tajemný láma. Postupně v průběhu filmu odkrýváme historii té pevnosti, historii těch duchů a démonů a jak se z nich démoni stali. Velmi zajímavé je, jakým způsobem se zde vedou souboje, nejsou to klasické kung-fu scény, válčí se zde pomocí hudebních nástrojů, bubínků, činelů a jiných. Co tento film dělá magickým je opět kamera. Nádherné záběry přírody, hor, taoistických pavilonků. Prostě poezie jako v jiných Kingových filmech, a to je taky důvod proč film hodnotím tak vysoce. Jen samotná cesta učence Ho na vrcholek těch hor zabere asi 20 minut, a je to jako sledovat dokument National Geographic o přírodě, krásné záběry hor, vodopádů, mlhy, vše dokonace nasvícené. Prostě spíš než fantasy je to lyrický a umělecký film. Nevím jestli mám radě Dotek Zenu nebo Legendu Hory, je to tak nastejno. (15.09.2024)

Rozjimatel dílo perfektně vystihl. Film je magický, kouzelný, tajuplný. A ty souboje bubínků, činel a vrhání ohňů až oči přecházejí! Prostě paráda.(90%) (21.10.2023)