Hindenburg

Zpočátku to vypadalo zajímavě a říkal jsem si, že to jsou šílenci, protože já bych do takové vzducholodi nevlezl. Bohužel mne zklamal závěr. Čekal jsem parádní výbuch a místo toho tam strčili autentické záběry z němého filmu. Což výsledný dojem a hlavně závěr filmu totálně pokazilo. (26.12.2008)

Pomineme-li zajímavé scény z vnitřku vzducholodi a připomenutí faktu, že poměrně bez rizika bylo kdysi možno cestovat i tímto vlastně ekologickým dopravním prostředkem, neměli tvůrci filmu, chtěli-li být právi fakticitě příběhu, mnoho co na vybranou. Ovlivněni Verneovým odkazem (PĚT NEDĚL V BALÓNU, STANDARD ISLAND) zvolili při dodržení dobového koloritu pro svůj příběh pozvolné tempo letu vzducholodi, pohybující se rychlostí kolem 35-60 km/h (možná i rychleji). Nacistické Německo rok po své dočasné faktické legitimizaci berlínskými a garmisch-partenkirchenskými zimními i letními olympijskými hrami zasahuje do děje a je na palubě HINDENBURGA vlastně všudypřítomné (některé momenty v tomto ohledu připomínají naopak díla Feuchtwangerova, ale i Zweigova či bratří Mannů). Dokumentární závěr filmu je za těchto okolností nasnadě. Je asi dnes troufalostí chtít dávat na DVD akčnost tohoto stále ještě solidního typu; lze tak však také vychutnat půvab životního stylu a jeho rozvážné, pomalu spěchající dynamičnosti. Paradox použitých slov není paradoxem myšlenky, ale spíše upozorněním na něco, co dnešní době tak zoufale schází: usebrání, schopnosti pohybovat se ne na povrchu, ale ve skutečné hloubce života nejen vlastního a všeho, co to s sebou přináší. (29.05.2011)

Verze, že katastrofu Hindenburgu zapříčinil atentát, je podle mě velice pravděpodobná, a způsob, jakým tu nejpropíranější teorii ze všech líčí tenhle film, se mi vcelku líbí. Wisův snímek se sice chvílemi vleče, ale po většinu stopáže má spád, fantastické vizuální efekty (které mě hravě ohromují i dnes, takže nemusím psát "na tu dobu"), výbornou Shirovu hudbu a je perfektně obsazen. Děj je uvěřitelný a opírá se prakticky o všechna doložená fakta, mrzelo mě jen opomenutí postavy Huga Eckenera, "otce Hindenburgu" , který se ve filmu objevil jen na začátku, zabručel, že nepoletí, a víc nic. (12.08.2012)

A DRINK TO THE ONE I LOVE. THE HINDENBURG!! George C. Scott jako vždy nadčasovej. Zbytek posádky už tolik ne. Možná tak ještě kapitán vzducholodi. Hodně mi připomínal mého bývalého bytného. Prostě tvrdej chlap s kterým bych se nebál strávit noc uprostřed džungle, obklíčen jaguáry, natož pak letět přes Atlantik v balónu se 190 000 m³ vysoce hořlavého vodíku. Závěrečná scéna katastrofy mi přišla dost natahovaná, když víme, že trvala jen něco přes půl minuty. I tak jsou čísla přeživších astronomická. Při pohledu na to hořící peklo bych nečekal, že někdo může přežít. (02.10.2017)

Väčšinu filmu sledujeme nudné pátranie po možnom atentátnikovi na palube vzducholode na základe veštby. Je to zväčša také plkanie o ničom, ale nejako to prekusnete v očakávaní zlovestného konca. A ten je teda riadnym sklamaním.Ten počiatočný výbuch je na úrovni C-čkových filmov 50-tych rokov a potom sa nám obraz prepne do čiernobiela, aby sme si mohli vychutnať historické zábery. Čo človek nespraví, aby ušetril na špeciálnych efektoch... Od takého skúseného a zručného režiséra ako je Wise, by som to nečakal. Sklamanie na plnej čiare. (07.05.2020)