Reklama

Reklama

VOD (1)

Měla to být jednoduchá mise. Jenže skončila v pekle čínské občanské války... Čína roku 1926 je zemí rozdrobenou na malé celky, trpící pod nadvládou okolních velmocí. Spojené státy americké zde mají několik vojenských jednotek, jejichž úkolem je v případě potřeby zajistit bezpečí americkým občanům. Tento jednoduchý úkol plní také posádka parního dělového člunu San Pablo. Staré zadýchané lodi ovšem nikdo neřekne jinak než Sand Pebbles (Plážový oblázek). Zde nastoupí do služby šikovný mladý strojník Jake Holman (Steve McQueen). Od začátku tu však naráží na menší či větší potíže. O provoz lodi včetně „Jakeova“ motoru se neoficiálně starají čínští civilisté, kterým Američané z pohodlnosti přenechali většinu vlastních povinností. Zapadnout do tohoto kolektivu není pro svérázného individualistu Jakea vůbec jednoduché. A bude to čím dál těžší, neboť Čínou začíná zmítat občanská válka. Na jedné straně všeho schopní komunisté, na druhé příznivci bezohledného nacionalisty Čankajška. Ani jedni si Američany na svém území nepřejí… (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

starbrejkr 

všechny recenze uživatele

Hodně dlouhou dobu jsem dumal, čím má vlastně ten film zaujmout. Téma rozhodně není nezajímavé, ale zároveň pro běžného diváka, nepříliš znalého, není nějak atraktivní. Herecké obsazení samo o sobě samozřejmě zaručuje jistou formu zábavy, ale všechno se na tom nepostaví. Naštěstí čas od času problesknou filmem hodně silné momenty ("obětování" Po-hana, dražba Mai-ly....), díky kterým stojí za to koukat dál. Nejvíc ale oceňuji lehký náznak nadčasovosti (v tom souhlasím s obsahem filmu), kdy si člověk při trapném přihlížení vojáků vzpomene na akce Organizace statických neschopů (OSN) ať už v Africe nebo na Východě.....Tyto jmenované fakty činí ze Sand Pebbles "worth watching" film, přesto bych ho asi běžnému filmovému divákovi, který hledá hlavně zábavu, nedoporučil. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Někdy americké filmy mají i osvětovou stránku - a i když nejsem v dějepise úplný ignorant, o téhle stránce dějin Asie jsem se nikde tolik nedozvěděla jako tady (pokud je pravda, co tvrdí materiály, že se děj zakládá na skutečnosti). Zajímavější než hlavní "lovestory" jako téměř vždy nepřístupného Steva ( který dokáže sdělit jedním pohledem to, co se z něj jeho patnerky snaží ve většině filmů vypáčit slovně) je příběh kapitána a celé lodi, která se ocitne v téměř neřešitelné situaci a snaží se prokličnovat mezi tím, co jí je nařízeno shora a tím, co se děje okolo nich. Richard Crenna to zahrál naprosto věrohodně. Konec se někomu může zdát neuspokojivý, ale myslím, že přesně o tohle v celém filmu šlo - takové námahy a životů bylo obětováno s tak mizerným výsledkem! ()

Reklama

strougy 

všechny recenze uživatele

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím... ()

Snorlax odpad!

všechny recenze uživatele

Nechutná stopáž je naprosto zbytečná, příběh by vydal maximálně na hodinu a půl ve velmi vlažném tempu. Jenže to by potom ve filmu chyběly americké nacionalistické kecy, pohledy na americkou vlajku ze všech možných úhlů a hlavně zdůraznění americké nadřazenosti. Obzvláště při srovnání s čínskou civilizací vyznívá americký pocit, že celý zbytek světa je tvořen bandou zaostalých primitivů, velice odpudivě. Číňané jsou zde vykresleni jako nevzdělatelní barbaři, kteří horko těžko zvládnou své role pomocných dělníků pro nadnárod Američanů. Za takovou propagandu by se nestyděl ani Goebbels. Tfujtajxl! ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Naprosto vynikající film, kterému je vlastní napětí, vykreslení atmosféry doby i silné charaktery postav. Steve McQueen podává (jako obvykle) excelentní výkon, je tu jednoznačně kladný hrdina a tudíž i největší sympaťák. Ne každý by asi věřil tomu, že snímek, který se odehrává pouze na lodi, v přístavním městě a klášteře, může být natolik zajímavý...málo platné, je to tak. Jediné, co mě skutečně vadí je, že mi uniklo posledních několik minut, tudíž nevím, jak film skončil. Doufám v brzkou reprízu. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (18)

  • Studio 20th Century Fox zorganizovalo McQueenovi před slavnostní premiérou propagační kolečko po mnoha oblíbených televizních pořadech. Jednalo se o jeden z prvních velkých filmů, který v tak masivním měřítku využil to co je dnes běžné. (DaViD´82)
  • Po více jak čtyřiceti letech bylo objeveno v archivech čtrnáct minut, které byly z původního sestřihu nakonec vystřiženy. Objevily se tak až na digitálně remasterované DVD edici. (DaViD´82)
  • Během natáčení na bitevní lodi USS Texas v Houstonu se McQueenovi podařilo naprosto konsternovat, a údajně až k nepříčetnosti vytočit, režiséra snímku Roberta Wise. Za McQueenem se byl na place podívat jeho starý kamarád. Ten mu zapůjčil svůj motocykl Triumph, na kterém McQueen následně uprostřed natáčení více jak na hodinu bez jediného slova zmizel. (DaViD´82)

Související novinky

Zemřel Richard Attenborough

Zemřel Richard Attenborough

25.08.2014

Devadesátka je požehnaný věk a právě v tolika letech nás opustil významný herec a režisér Richard Attenborough. Rodák z britského hrabství Cambridge se mohl chlubit titulem lord, mnohem víc respektu… (více)

Reklama

Reklama