Strážní loď Sand Pebbles

Hodně dlouhou dobu jsem dumal, čím má vlastně ten film zaujmout. Téma rozhodně není nezajímavé, ale zároveň pro běžného diváka, nepříliš znalého, není nějak atraktivní. Herecké obsazení samo o sobě samozřejmě zaručuje jistou formu zábavy, ale všechno se na tom nepostaví. Naštěstí čas od času problesknou filmem hodně silné momenty ("obětování" Po-hana, dražba Mai-ly....), díky kterým stojí za to koukat dál. Nejvíc ale oceňuji lehký náznak nadčasovosti (v tom souhlasím s obsahem filmu), kdy si člověk při trapném přihlížení vojáků vzpomene na akce Organizace statických neschopů (OSN) ať už v Africe nebo na Východě.....Tyto jmenované fakty činí ze Sand Pebbles "worth watching" film, přesto bych ho asi běžnému filmovému divákovi, který hledá hlavně zábavu, nedoporučil. (10.01.2009)

Nechutná stopáž je naprosto zbytečná, příběh by vydal maximálně na hodinu a půl ve velmi vlažném tempu. Jenže to by potom ve filmu chyběly americké nacionalistické kecy, pohledy na americkou vlajku ze všech možných úhlů a hlavně zdůraznění americké nadřazenosti. Obzvláště při srovnání s čínskou civilizací vyznívá americký pocit, že celý zbytek světa je tvořen bandou zaostalých primitivů, velice odpudivě. Číňané jsou zde vykresleni jako nevzdělatelní barbaři, kteří horko těžko zvládnou své role pomocných dělníků pro nadnárod Američanů. Za takovou propagandu by se nestyděl ani Goebbels. Tfujtajxl! (18.05.2019)

Reziser Robert Wise /Run Silent, Run Deep, Nekdo tam nahore me ma rad/ natocil dalsi genialny film z obdobia Bojov o Cinu 1911 - 1949, presnejsie sa tu pise ze rok 1926. Vtedy doslo na kontinentalnej Cine k skutocnym masakrom, ale to tu nepatri. Ide tu hlavne o americku hliadkovu lod, ktora ma snorit po cinskych riekach a hlidkovat tam, kazdopadne nesmie zasahovat. Na tom je postaveny cely film a ja to beriem. Prva polka sa moze zdat niekomu nudnejsiua bez atmosfery, ale je potreban, atmosfera sa buduje postupne, divak sa hodne dozvie aj z rozhovorov. Filmu suverenne kraluje Stevo mekKralovna /Bullit 1968, Velky Utek 1963/, ale kvalitnych hercov je tu viac : Attenborough, Richard Crenna /Rambo 1 - 3/ a Charles Robinson. Druha polka je uz podstatne zaujimavejsia, s vojnovymi drsnymi scenami a posledne akcne sceny su natocene genialne a s citom pre reziu : 100 % (14.01.2017)

Borci Amíci v akci. Nepříčetný patriotismus, sviňte vlajku vlastní krví, všichni za jednoho a tak všelijak podobně, tedy samozřejmě pokud ten dotyčný jeden nerozvrací morálku a nepřináší smůlu. Stopáž vypadá děsivě, ale u námořnického filmu bych vydržela celý den bez jídla a vody a navíc se mi líbí hrdinské příběhy, modré oči a příjmení Bordelles. :) (17.08.2015)

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím... (18.02.2010)