Za zvuků hudby

Pro mě osobně malinko zapomenutý či spíše neznámý muzikál, narozdíl od chronicky známých My Fair Lady anebo Mary Poppins, ale o to krásnější a navzdory době, ve které se odehrává (před začátkem Hitlerovského běsnění), ryze pozitivní a (zvuko)malebný. Přestože Julii Andrews nikdy neodpustím, že "kvůli" ní nevyhrála Audrey Hepburn Oscara za MFL, je radost sledovat její výkon, o zpěvu ani nemluvě. Muzikál z té nejlepší americké pokladnice takovýchto blyštivých pokladů, až je jednomu tak nějak líto, že už se nic obdobného dneska netočí. Protože ony i herecké výkony všech menších anebo větších dětí jsou jedním slovem úžasné (však posuďte sami- tuhle písničku budu dostávat z hlavy asi hodně dlouho). A vědět, že byl film inspirován skutečným příběhem, užiju si jej snad ještě víc. (26.12.2013)

Jeden z mála (možná jediný?) muzikál, který svou délkou překonal My Fair Lady, ale rozhodně jsem se nenudil... Julie Andrewsová podruhé v roli chůvy a ačkoliv se mi v Mary Poppins líbila víc, i tady podává znamenitý výkon plný emocí. Plummer je také dobrý, i když mi pěvecky moc nesedl, a zbytek už je v podstatě jen křoví, ač skvělé. Angela Cartwrightová, která hrála Brigittu, je mladší sestra Veroniky, která hrála jednu z hlavních rolí v Hitchockových Ptácích... Každopádě nelze nedoporučit, moc příjemné překvapení! Jen je škoda, že u nás nevyšel na DVD, já jsem na to svoje narazil v obchodě v Biarritzu... (30.05.2006)

"The hills are alive with the sound of music... ." "Za zvuků hudby" je POZITIVNÍ film. Pozitivní v tom nejširším představitelném záběru; vstřebávajícím v sobě jak panensky krásnou přírodu a lásku k vlasti, tak pospolitost rodiny či morální čistotu drtivé většiny zúčastněných... předem nepřipravenému divákovi by se z toho všeho mohla dost možná lehce zatočit hlava, stejně jako se to stalo Wednesday z "The Addams Family" :-). V závěrečných zhruba 50 minutách však film přejde do vážnějších tónin a zbaví příběh jeho nevinnosti. Pozdější scény prosvicují stínem a jasem některé dříve zdánlivě jen jednobarevné postavy, a v kontrastu k idylickým pasážím, jež jim předcházely, vyznívají dramatičtěji a naléhavěji, čímž celý snímek řadí v kontextu muzikálové tvorby k vyjímečným a nezapomenutelným dílům. (23.01.2005)

Sound of music je akýsi neopakovateľný filmový patvar. Je to muzikál, je to gýč ako vyšitý, je to historický film, ktorý zrejme pomerne verne zobrazuje svoju dobu a nálady danej spoločnosti a ešte je to aj zábava. Je to niečo ako Sisi, ale bez humoru a historicky vernejší, niečo ako West side story, ale vizuálne omnoho gýčovejší a Wiseovým inšpiračným zdrojom bolo v spôsobe melodramatického zobrazenia rodiny v "nesnázích" určite Gone with the wind. Všetko toto spolu dokonale funguje na ploche zprvu odstrašujúcich 174 minút. Klasický hollywood, ktorý budú mnohí jeho odporcovia zatracovať. (05.08.2012)

(1001) Pořád jsem si říkala, že celkem dobrý, ale že kdyby tam nebyly furt ty písničky, že by mě to bavilo víc. A potom začala zpívat matka představená a už jsem brečela jak želva. Nicméně když se člověk zamyslí nad tím, jaké další filmy vznikaly v půlce šedesátých let, tak je to prostě film ve všech směrech předpotopní. (05.12.2019)