Star Trek: Film

STAR TREK MEETS SPACE ODYSSEY. Poctivá space opera s dobrou zápletkou a výtečnou pointou i závěrem. Je to sice zbytečně dlouhé a roztahané, ale děj je sympaticky hutný a seriózní, dlouhé fetišistické velkolepé obrazové kompozice mi vlastně vůbec nevadily (hlavně díky nim je znát rozpočet a přišly mi dost opojné) a parádní Goldsmithova hudba to táhne hodně nahoru. Především kvůli vyústění pro mě o chlup lepší než mírně přeceňovaný KHANŮV HNĚV. 70 % (09.07.2013)

No na takle stary sci-fi to funguje prekvapive dobre a to i presto, ze to je spis zamereny na fanousky puvodniho serialu, kterej jsem nikdy nesledoval. Kuli tomu je totiz dobra pulka filmu natocena v takovym nostalgickym duchu, dlouhy zabery na lod, dlouhy zabery na postavy, ktery se postupne objevujou na Enterprise, vsichni se vitaj, vzpominaj, spousta dialogu a sem tam tu je nakej odkaz na serial, kterej sem samozrejme moc nepochytil, ale to nevadi, jelikoz pribeh sam o sobe se da v pohode sledovat bez znalosti cehokoliv jinyho. No druha pulka filmu uz je zamerena na patrani po V'Gerovi a zaver je docela prekvapivej. Nicmene ani v tyhle druhy polovine se clovek akce nedocka, opet tu mame dlouhy zabery na letici lod a dlouhy zabery na neurcity svetla, blesky a tvary patrici k lodi V'Gera. Ale ono to tak nejak vubec nevadi, film totiz spis hraje na takovou mysteriozni notu, protoze skoro az do konce neni jasny, o co to vlastne jde, navic triky, ackoliv se najde i nakej ten slabsi, tak diky tomu, ze vetsinou to jsou jen neurcity tvary a blesky, nepusobi nijak rusive a spolu s paradni hudbou to dava slusnou napinavou atmosferu. No a pak tu je samozrejme sympaticky a slusne hrajici herecky obsazeni. Prvni Star Trek film se proste poved. (13.06.2009)

přestože i následující startrekové filmy budou patřit k dobové špičce v rámci svého žánru, ten první si vysloužil místo mezi nejlepšími fantastickými filmy všech epoch. zhlédl se v bezprecedentním úspěchu Lucasových Star Wars, volně navázal na již v té době kultovní seriálový Star Trek, ale nejvíce ze všeho jako kdyby se inspiroval u Kubrickovy fenomenální 2OO1: Vesmírné odysei. platí to nejen o kromobyčejně pomalém tempu odvíjení děje, které - stejně jako u Kubricka - dává vyniknout lyrizujícím průletům vesmírných lodí, stanic a orbitálních modulů prázdnotou kosmu a ještě hmatatelněji dovoluje pocítit Goldsmithovu geniální hudbu, ale i o volbě tématu: pro nejlepší sci-fi filmy typický motiv střetu s neznámem, jaké dalece přesahuje dokonce i člověka budoucnosti. díky velice detailnímu a originálnímu produkčnímu designu (Andrew Probert je génius na svém místě a umělecké nadání Roberta McCalla nelze zpochybnit), Trumbullovým bezkonkurenčním schopnostem svého času nejlepšího tvůrce speciálních efektů, Wisově zkušené režii a snad i postřehům konzultanta Isaaca Asimova představuje antagonista filmu entitu dokonale cizí a nepovědomou, záhadnou a znepokojující, gargantuovsky rozlehlou a nepředstavitelně silnou. /// paradoxně právě bezdějové okamžiky jsou nejsilnějšími momenty filmu: dlouhé, geekovsky opojné, uchvacující záběry na Enterprise v suchém doku, dechberoucí průlet kolem gigantické cizí lodi a pozdější exkurze jejím nitrem. /// ač to lze vnímat jako klad i zápor, na rozdíl od Kubricka a jeho černého monolitu se Star Trek: Film vydává cestou postupného zodpovídání pokládaných otázek a odhalování mystérií, během čehož diváka zaplavuje udivujícími obrazy, znepokojivým burácením varhan (respektive blaster beamu) a subtilními hereckými výkony, které spíše jen chytře naznačují pocity a pohnutky postav. v nejlepším startrekovském duchu jsou osudy známých postav důmyslně propleteny jeden s druhým jako i s epickým konfliktem ohrožujícím celé lidstvo. na vztazích hrdinů a každém z jejich drobných, osobně motivovaných rozhodnutí záleží úspěšné rozvinutí celého toho relativně komplikovaného dějového spletence, v němž má takřka každá postava svou významnou úlohu, svůj vlastní konflikt a vlastní téma. skoro se ani nechce věřit, že film, který původně ani filmem být neměl, se těší tak důvtipnému a intelektuálně podnětnému scénáři. svým způsobem až mystický, ba duchovní snímek o bohu, který se vydal hledat svého stvořitele a našel ho v člověku. (17.12.2012)

Star Trek: Film jsem viděl jako malý při jeho české televizní premiéře, což už je pěkně dávno - české startrekovské stránky uvádějí, že to bylo 27.9.1994, tehdy mi nebylo ani devět. Nyní, v rámci slavnostního opakování všech ST filmů u příležitosti oslav filmu v pořadí jedenáctého, si je postupně dávám znovu. A je to docela krušné. Především je to jedna velká vykrádačka v době premiéry něco přes deset let staré 2001: Vesmírné odysey, jak už tady kdosi poznamenal. Zadruhé je to především cílené na trekkieho, protože jen ten si plně užije vizuální zobrazení toho, co si musel v době seriálu pouze představovat. Proto ty oblety Enderprise, proto trvá deset minut, než se Kirk vůbec dostane na palubu. Proto tam lítají všechny ty prťavoučké raketoplány a jiní pidižvíci (rozuměj lidi ve skafandru). Navíc se v prvních deseti minutách mluví klingonsky a JEŠTĚ vulkánsky. No to by zhruba byla pozitiva - ještě jsem zapomněl na úvodní záběr, ve které přilétají tři klingonské lodě a kamera se nad nimi obrací. Trvá další půlhodinu, než Enterprise vůbec odstartuje, tato půlhodina je naplněná dementním Kirkovým chováním (kterého se téměř do konce filmu nezbaví) a konflikty s odporným blonďákem, u kterého jsem byl rád, že nakonec zmizel. Průlet červí dírou sice ukazuje primitivnost počítačových efektů z roku 1979, ale v konečném důsledku nevypadají tak špatně (nepodílela se na nich ILM, jak by někdo mohl předpokládat, ale firma Apogee, která v pozdějších letech tvořila i počítačové hry). Pak se konečně objevuje Spock, jehož pohyby obočí jsou tím nejcharakternějším herectvím, kterého se vám tady dostane. A pak těžká nuda, zpestřená vyražením dvěří z nemocnice. Spock ukradne skafandr a po vzoru Davida Bowmana letí vstříc barevným vzorcům pouštěným na jeho helmu. Film začíná být opravdu zajímavý v momentě, kdy V'ger doletí k Zemi a Kirk už začne konečně jednat jako správný kapitán a vezme konečně situaci do svých rukou, aby zjistil, co se vlastně skrývá uprostřed té obrovské věci (ta musela udělat ve Sluneční soustavě pěkný bordel, řekl bych) a ten otravný blonďák konečně zmizí a dočkáme se zrodu dalšího Hvězdného dítěte... skoro. Kromě toho bych se rád pozastavil nad naprosto příšernými kostýmy - tak odporné uniformy neměli ani v tom úplně nejprvnějším pilotu (Klec je úžasná, mimochodem). Zábavné je také označení Isaaca Asimova jako speciálního vědeckého poradce, to by mě zajímalo, co tam dělal:-) (16.05.2006)

Kultovní seriál "Star Trek", který během konce 60. a začátkem 70. let získal takřka kultovní status a uchvátil tisíce fanoušků se začátkem let 80. konečně dočkal prvního celovečeráku a rozhodně to neměl jednoduché, jelikož to byla doba, kdy Lucas představil divákům svou sci-fi ságu. "Star Trek" však byl vždy o něčem jiném a možná právě proto mě osobně vyhovuje spíše Lucasova sci-fi vize. Jako všechy ostatní "startrekovské" filmy i zde většinu času strávíte na palubě vesmírné lodi. Ze začátku mi to ani nevadilo, rozjezd byl více než slušný a vypadalo to na velice zajímavou a nápaditou sci-fi. Ani mi nevadilo, že boje se odehrávají v komunikativním rytmu mezi veliteli lodi a jakékoliv akční scény byste ve filmu hledali marně. Byl bych schopen překousnout i na dnešní dobu velice směšné triky a ne zrovna strhující výpravu. Co mě však zamrzelo byl fakt, že se film ve své druhé polovině zastaví a to doslova. Vešekeré pokusy o napětí jsou pryč a celkový dojem z tohoto sci-fi kultu byl hodně rozpačitý. Naštěstí jsem si spravil chuť na druhém o dost akčnějším dílu. (21.08.2009)