Star Trek: Film

Star Trek: Film jsem viděl jako malý při jeho české televizní premiéře, což už je pěkně dávno - české startrekovské stránky uvádějí, že to bylo 27.9.1994, tehdy mi nebylo ani devět. Nyní, v rámci slavnostního opakování všech ST filmů u příležitosti oslav filmu v pořadí jedenáctého, si je postupně dávám znovu. A je to docela krušné. Především je to jedna velká vykrádačka v době premiéry něco přes deset let staré 2001: Vesmírné odysey, jak už tady kdosi poznamenal. Zadruhé je to především cílené na trekkieho, protože jen ten si plně užije vizuální zobrazení toho, co si musel v době seriálu pouze představovat. Proto ty oblety Enderprise, proto trvá deset minut, než se Kirk vůbec dostane na palubu. Proto tam lítají všechny ty prťavoučké raketoplány a jiní pidižvíci (rozuměj lidi ve skafandru). Navíc se v prvních deseti minutách mluví klingonsky a JEŠTĚ vulkánsky. No to by zhruba byla pozitiva - ještě jsem zapomněl na úvodní záběr, ve které přilétají tři klingonské lodě a kamera se nad nimi obrací. Trvá další půlhodinu, než Enterprise vůbec odstartuje, tato půlhodina je naplněná dementním Kirkovým chováním (kterého se téměř do konce filmu nezbaví) a konflikty s odporným blonďákem, u kterého jsem byl rád, že nakonec zmizel. Průlet červí dírou sice ukazuje primitivnost počítačových efektů z roku 1979, ale v konečném důsledku nevypadají tak špatně (nepodílela se na nich ILM, jak by někdo mohl předpokládat, ale firma Apogee, která v pozdějších letech tvořila i počítačové hry). Pak se konečně objevuje Spock, jehož pohyby obočí jsou tím nejcharakternějším herectvím, kterého se vám tady dostane. A pak těžká nuda, zpestřená vyražením dvěří z nemocnice. Spock ukradne skafandr a po vzoru Davida Bowmana letí vstříc barevným vzorcům pouštěným na jeho helmu. Film začíná být opravdu zajímavý v momentě, kdy V'ger doletí k Zemi a Kirk už začne konečně jednat jako správný kapitán a vezme konečně situaci do svých rukou, aby zjistil, co se vlastně skrývá uprostřed té obrovské věci (ta musela udělat ve Sluneční soustavě pěkný bordel, řekl bych) a ten otravný blonďák konečně zmizí a dočkáme se zrodu dalšího Hvězdného dítěte... skoro. Kromě toho bych se rád pozastavil nad naprosto příšernými kostýmy - tak odporné uniformy neměli ani v tom úplně nejprvnějším pilotu (Klec je úžasná, mimochodem). Zábavné je také označení Isaaca Asimova jako speciálního vědeckého poradce, to by mě zajímalo, co tam dělal:-) (16.05.2006)

přestože i následující startrekové filmy budou patřit k dobové špičce v rámci svého žánru, ten první si vysloužil místo mezi nejlepšími fantastickými filmy všech epoch. zhlédl se v bezprecedentním úspěchu Lucasových Star Wars, volně navázal na již v té době kultovní seriálový Star Trek, ale nejvíce ze všeho jako kdyby se inspiroval u Kubrickovy fenomenální 2OO1: Vesmírné odysei. platí to nejen o kromobyčejně pomalém tempu odvíjení děje, které - stejně jako u Kubricka - dává vyniknout lyrizujícím průletům vesmírných lodí, stanic a orbitálních modulů prázdnotou kosmu a ještě hmatatelněji dovoluje pocítit Goldsmithovu geniální hudbu, ale i o volbě tématu: pro nejlepší sci-fi filmy typický motiv střetu s neznámem, jaké dalece přesahuje dokonce i člověka budoucnosti. díky velice detailnímu a originálnímu produkčnímu designu (Andrew Probert je génius na svém místě a umělecké nadání Roberta McCalla nelze zpochybnit), Trumbullovým bezkonkurenčním schopnostem svého času nejlepšího tvůrce speciálních efektů, Wisově zkušené režii a snad i postřehům konzultanta Isaaca Asimova představuje antagonista filmu entitu dokonale cizí a nepovědomou, záhadnou a znepokojující, gargantuovsky rozlehlou a nepředstavitelně silnou. /// paradoxně právě bezdějové okamžiky jsou nejsilnějšími momenty filmu: dlouhé, geekovsky opojné, uchvacující záběry na Enterprise v suchém doku, dechberoucí průlet kolem gigantické cizí lodi a pozdější exkurze jejím nitrem. /// ač to lze vnímat jako klad i zápor, na rozdíl od Kubricka a jeho černého monolitu se Star Trek: Film vydává cestou postupného zodpovídání pokládaných otázek a odhalování mystérií, během čehož diváka zaplavuje udivujícími obrazy, znepokojivým burácením varhan (respektive blaster beamu) a subtilními hereckými výkony, které spíše jen chytře naznačují pocity a pohnutky postav. v nejlepším startrekovském duchu jsou osudy známých postav důmyslně propleteny jeden s druhým jako i s epickým konfliktem ohrožujícím celé lidstvo. na vztazích hrdinů a každém z jejich drobných, osobně motivovaných rozhodnutí záleží úspěšné rozvinutí celého toho relativně komplikovaného dějového spletence, v němž má takřka každá postava svou významnou úlohu, svůj vlastní konflikt a vlastní téma. skoro se ani nechce věřit, že film, který původně ani filmem být neměl, se těší tak důvtipnému a intelektuálně podnětnému scénáři. svým způsobem až mystický, ba duchovní snímek o bohu, který se vydal hledat svého stvořitele a našel ho v člověku. (17.12.2012)

Jedna místnost, nějaké to tlachání a ani značné množství prehistorických počítačových efektů mne dostatečně neuspokojilo. Pro mne byl zkrátka souboj uhlíkových jednotek s živým mrakem poněkud zdlouhavý a nepříliš zábavný, ale s blížícím se koncem jsem dostal šanci několikrát radostně zastříhat vulkánskýma ušima při náznacích zrychlení tempa alespoň na Warp 1. (01.01.2014)

Nejsem žádný zanícený fanoušek Star Treku, viděl jsem tu a tam pár dílů seriálu a kdysi v televizi snad i nějaký celovečerák, ale dostal jsem chuť ty celovečeráky zkouknout a začátek není špatný. I když.... Kdo by čekal nějaké akční sci-fi, bude velice zklamán. Akční to není vůbec, hrozně se to vyžívá v různých dlouhých nájezdech a šmírování vesmírných lodí (občas je to fakt až zbytečně moc dlouhé, ale kupodivu je to záživnější, než např. 2001 Vesmírná odysea). Děj plyne velmi, velmi pozvolna a v podstatě jej kupředu skoro vůbec neženou herci ani jejich dialogy, ale pouze vizuální stránka filmu. V reálném čase při sledování je pro fandovstvím nezatíženého diváka (tedy mě samotného) až na hranici utrpení sledovat zápletku na cca dvacetiminutový díl seriálu nataženou na více než dvouhodinový film, jenže ono to nakonec přece jen funguje. Po shlédnutí a následné rekapitulaci viděného všechno začne takřka dokonale zapadat do sebe (ty dlouhé scény, podivné rozhovory, ještě podivnější scény) a vytvoří to velmi zajímavý a poutavý (vizuálně i obsahově, tedy duševně) film, který má skvělou pointu a silný filosofující základ (a když už mě má bavit sci-fi, tak to filosofující). Toto je opravdu vesmírná opera, která nakonec převálcuje i ten strašně dlouhý místy až onanující rozjezd a místy toporné až směšné herectví hlavních postav (Kirk je někdy dost na pěst). 3,5* (10.06.2011)

I přes jistou topornost hereckých výkonů příjemné a chytré sci-fi. Robert Wise se kochá možnostmi vizuálních efektů a celková barevná kompozice lahodí oku diváka. Nejedná se o akcí nabité vesmírné dobrodružství, ale spíš o průzkum lodi Enterprise s její osobitou posádkou. Závěr v tom samém duchu mě opravdu potěšil. (22.02.2012)