West Side Story

Krásne nakrútené, neodolatelne pestrofarebné - od farieb košiel a šiat, cez exteriéry a interiéry, ktoré vždy farbou dotvárajú pocitovú náladu jednotlivých scén. Prádlo vysiace na šnúrach medzi oknami ako oslavné vlajky, či šikmé kovové rebríky medzi poschodiami na pozadí pochmúrnej scény... každy detail v obraze predstavuje rozprávačsky účelné a esteticky vkusné aranžmá. Do toho jednoduchá a pre každého zrozumiteľná dejová schéma Rómea a Júlie v podaní pohľadných hercov a šikovných dialógov, aké by dnes nenapísal ani Stevena Zaillian. West Side Story mi pre muzikály pripadá byť tým, čím je Na sever severozápadnou linkou pre agentské dobrodružstvá. Ale čo s tým, keď s výnimkou postmoderného Moulin Rouge! je mi tento žáner tak n-e-k-o-n-e-č-n-e vzdialený a i pre oči estetický zážitok z West Side Story bol pre moju myseľ iba prenudeným, vyhladovelým čakaním na popremiérovú recepciu. (21.01.2012)

Donekonečna vychvalovat hudební stránku tohohle filmu nemá smysl. Když se na něj podíváme jako na normální film, zůstane nám určitě vysoce nadprůměrná podívaná, ale až o tak velký zázrak nejde. Nic proti, ale Natalia Wood by asi těžko zvládla svůj pěvecký part. Chudák Marni Nixon, na tu si dneska nikdo nevzpomene. (01.04.2005)

Je pravda, že na muzikály zrovna nejsem (s výjimkou Formanových Vlasů, nebo bizarního Rocky Horror Picture Show). Ale tenhle muzikál patří mezi ty skutečně kvalitní a to ani ne tak tematizací Romea a Julie (kterýžto archetyp lásky nabývá spolu s rostoucím věkem, zkušenostmi a cynismem nevyhnutelný punc pohádky). Spíše bych vyzdvihl (na svou dobu) poměrně troufalou výzvu k toleranci mezi lidmi, nehledě na barvu kůže a na jejich sociální zázemí. Vůbec celá ta demýtizace Ameriky musela stát autory beztak hodně odvahy a už za to by jim mělo patřit velké uznání. (18.03.2016)

Jeden z najkrajších muzikálov americkej kinematografie, ktorému by mohol konkurovať jedine Moulin Rouge alebo My fair lady. Úchvatné režisérske spracovanie a dve diametrálne odlišné polovice - prvá časť obsiahnutá konfliktami a teatrálnou nenávisťou, no za to druhá viac sústredená na poetiku a krehkosť. Každý si príde na svoje. Muzikál plný patetických piesní z dielne Leonarda Bernsteina, pôvabná Natalie Wood, presvedčivý Richard Beymer a tragický koniec určený najmä pre beznádejných romantikov, ktorí veria v silu lásky - nič pre arogantných cynikov. (05.04.2008)

Jako muzikál to stojí za πču, jako film je to ještě o řád horší. Nejsem muzikálový nadšenec, avšak přesto jsem viděl mraky vydařených. Tenhle mezi ně rozhodně nepatří. Stupidní příběh plný stupidních písní o stupidní válce dvou neskutečně stupidních gangů. Pokud bych si v tomhle momentě měl vzpomenout na horší muzikál, tak si vybavuji pouze Moulin Rouge. Ano, až takhle to bylo špatné. Nudil jsem se úplně celou stopáž. Jestli zazněl jeden poslouchatelný song, tak velmi přeháním. Už několikaminutový barevný opis města v samém začátku naznačoval, že se bude jednat o nestandartní hovadinu. V roce 1961 se zřejmě oscarovalo za mimofilmové aktivity a zdejší herečky byly v kouření jedničky. Nevěřím, že se film někomu líbil, když se na něm nemá líbit co. (16.08.2013)