West Side Story

Jsem rád, že jsem si doplnil vzdělání, ale už bych West Side Story asi nikdy v životě vidět nemusel. Zároveň jsem vzhledem ke komentářům jako "Jeden klasický song za druhým" zjistil, že jsem asi hudební ignorant, protože já jsem poznal jenom America a I Feel Pretty... A ano, od muzikálu divák nečeká hutný, originální příběh, ale co je moc (jednoduchý), to je příliš (jednoduchý)... 70% (22.01.2021)

Je pravda, že na muzikály zrovna nejsem (s výjimkou Formanových Vlasů, nebo bizarního Rocky Horror Picture Show). Ale tenhle muzikál patří mezi ty skutečně kvalitní a to ani ne tak tematizací Romea a Julie (kterýžto archetyp lásky nabývá spolu s rostoucím věkem, zkušenostmi a cynismem nevyhnutelný punc pohádky). Spíše bych vyzdvihl (na svou dobu) poměrně troufalou výzvu k toleranci mezi lidmi, nehledě na barvu kůže a na jejich sociální zázemí. Vůbec celá ta demýtizace Ameriky musela stát autory beztak hodně odvahy a už za to by jim mělo patřit velké uznání. (18.03.2016)

Tak úchvatně naivní snímek se opravdu jen tak nevidí. Čert vem, že to je jen další z milionu přepisů Romea a Julie - fantastická atmosféra 50./60. let z tohoto muzikálu skutečně doslova dýchá, nádherná hudba pak celý dojem jen podtrhuje. Plně chápu každého z těch deseti Oscarů. Možná s tou chválou přeháním, ale nic jiného k tomuto počinu snad ani říci nelze. Je to zkrátka klasika a jedna z neodmyslitelných povinností filmového diváka. (20.10.2011)

Krásne nakrútené, neodolatelne pestrofarebné - od farieb košiel a šiat, cez exteriéry a interiéry, ktoré vždy farbou dotvárajú pocitovú náladu jednotlivých scén. Prádlo vysiace na šnúrach medzi oknami ako oslavné vlajky, či šikmé kovové rebríky medzi poschodiami na pozadí pochmúrnej scény... každy detail v obraze predstavuje rozprávačsky účelné a esteticky vkusné aranžmá. Do toho jednoduchá a pre každého zrozumiteľná dejová schéma Rómea a Júlie v podaní pohľadných hercov a šikovných dialógov, aké by dnes nenapísal ani Stevena Zaillian. West Side Story mi pre muzikály pripadá byť tým, čím je Na sever severozápadnou linkou pre agentské dobrodružstvá. Ale čo s tým, keď s výnimkou postmoderného Moulin Rouge! je mi tento žáner tak n-e-k-o-n-e-č-n-e vzdialený a i pre oči estetický zážitok z West Side Story bol pre moju myseľ iba prenudeným, vyhladovelým čakaním na popremiérovú recepciu. (21.01.2012)

West Side Story jsem toužil už delší dobu zhlédnout a rozšířit si tak obzory ve starších filmových muzikálech. Ano, teď už jsem West Side Story viděl, teď už mám obzory ve starších filmových muzikálech (snad) rozšířenější. Ale to je asi tak všechno. Viděl jsem – líbilo se mi to – odcházím. Kde je nějaký hlubší zážitek, kde jsou nějaké songy, které by se mi zatraceně hluboko vryly do paměti a já měl nutkání si aspoň nějaký z nich v duchu notovat? Možná je to trochu hloupé přání, ale ať už jsem viděl jak The Sound of Music, tak Mary Poppins, ba dokonce i Grease, vždycky jsem měl po jejich zhlédnutí chuť pustit si nějaký výstup, nějakou skladbu z dotyčného muzikálu, případně si aspoň nějakou melodii zanotovat. U West Side Story jsem však tu potřebu neměl. Ne že by skladby nebyly povedené, ale na to, jaké je okolo tohoto tříslovného názvu děláno haló, jsem přece jen čekal větší pecku, která mě nabije pozitivní náladou na maximum. Nestalo se tomu tak úplně. Hlavní hrdinové hrají velmi dobře, choreografie hudebních čísel je prvotřídní, příběh coby moderní variace na Romea a Julie celkem povedený, romantika mi pohladila duši, hudba se mi možná do paměti úplně nevryla, ale když jsem se na to díval, pasovala mi k filmu, líbila se mi. Ale do pěti hvězd tomu u mě prostě pořád ještě něco chybí. Možná je to způsobeno tím psycho úvodem s bezmála pětiminutovým čuměním na statické čárky, jejichž pozadí měnilo barvu? Možná je to tím, že jsem na tom byl v kině, kde bylo nesnesitelně debilní publikum, které neustále luskalo prsty spolu s hrdiny na plátně a téměř každou scénu nahlas a dosti nevybíravými poznámkami komentovalo? Možná kvůli první půlhodině, která byla i mně mnohdy nechtěně směšná? Možná kvůli odfláknutému závěru? A možná taky kvůli všemu výše uvedenému nemůžu tu pátou hvězdu dát. Co naplat, že muzikály mám hodně rád, když jsem už tak trochu zmlsaný jinými kousky a u každého dalšího muzikálu mám podobná očekávání. Škoda, že je West Side Story nemohl úplně naplnit. (01.05.2012)