West Side Story

Historicky prvý muzikál, ktorý hodnotím takmer plnou známkou. Iste, legende menom West Side Story sa dá vytknúť mnohé (začal by som maskérom Natalie Wood a aj k jej hereckému prejavu, ktorý mi pre tak zásadnú postavu v srdci príbehu prišiel miestami monotónny a bez príslušného želaného náboja, by som niečo našiel), ale jeho klady prevažujú až veľkolepým spôsobom. Navyše je jedným z tých muzikálov, ktoré nepotrebujú silné posolstvo na definitívne stvrdenie svojej nadčasovej kvality, ale úplne im postačuje jednoduchá aktualizovaná adaptácia Rómea a Júlie v kulisách newyorského West Sideu - zakázaná láska skúšaná osudom (plus jednoduché postranné motívy súvisiace s modernizáciou - prisťahovalci tmavšej pleti, pouličné gangy, americký sen na vážkach). Hlavným esom v rukáve je však kamera a hudba s vynikajúcimi výstupmi. Daniel L. Fapp je obrazový mág a s citom tvorí pre Wisea premyslené kompozície, v ktorých pre vytvorenie jedinečnej dobovej atmosféry na seba vŕši jednoduché detaily a symboly (prádlo, rebríky, balkónové schodiská, ploty) vo vybranom priestore sršiacom živými farbami, čím robí každý záber unikátnym. Čo je však omnoho dôležitejšie, je choreografia (fungujúca na rovnakom princípe ako obraz, teda plynulé vŕšenie jednoduchých prvkov a krokov až do uhrančivo komplexného harmonického súznenia hudby a pohybu, ktoré sa stáva opojným. Zároveň úroveň a tempo choreografie pôsobí ako prvok odrážajúci odlišnosť sebavedomých Tryskáčov a temperamentných Žralokov, a momentálnu náladu a myslenie postáv, čo vrcholí až v rytmickom súboji medzi rozumom a impulzívnym chovaním v záverečnej tretine v garáži) a množstvo nezabudnuteľných songov (za všetky spomeňme aspoň legendárnu pieseň Maria, ktorú raz počul hádam každý, alebo rovnako perfektnú satirickú skladbu America a samozrejme výstupy s nimi spojené) v sprievode fenomenálnej Bernsteinovej hudby. Úprimne, nečakal som, že skutočne bude mať West Side Story dejový vývin až natoľko sa pridŕžajúci Rómea a Júlie, takže ma posledná tretina zasiahla silnejšie, než som čakal a takmer som siahol po plnom počte. Mimochodom, overture, počas ktorého je 4 minúty (!!) skúšaná divákova trpezlivosť za absencie bežných úvodných titulkov a len zvláštneho obrazca na plátne, za ktorým sa mení len farebné pozadie a my môžeme iba hádať (tí múdrejší sa dovtípia), čo by to tak mohlo byť, je perfektný vtip :-) A nasledujúce letecké zábery New Yorku prekrásne. Toto si niekedy určite zopakujem, a pevne dúfam, že opäť na plátne, kam tento muzikál, právom ocenený 10 Oscarmi, patrí. 85% (01.08.2014)

"Most beautiful sound I ever heard...Maria!" Muzikály to nie je veľmi moja parketa ale toto je klasika, ktorej som dal šancu a sadlo mi to. Tanečné čísla boli fajn, ale viac som si užíval hudobnú zložku Leonarda Bernsteina, ktorého som si mylne zamenil za Elmera Bernsteina. Hudba je výborná, niektoré piesne boli skvelé, asi najviac osloví známa America , ale mne sadla aj skladba Tonight . Film výborne zachytil vtedajšiu dobu, atmosféru, hudbu, oblečenie, nagelované vlasy...West side story je právom uznávaná muzikálová klasika a stále funguje dobre aj preto, že je tu zaujímavý príbeh i pekná love story. Takže kto vyhrá? Jets alebo Sharks? 80%. (14.06.2015)

Soundtrack k filmu je bez pochyby jedinečný a výborný a někdy nám může posloužit i jako dostačující a postačují hudební výpověď. Teď ale vážně po trochu rozpačitém a vlažném začátku, zpět k jednotě hudby a tance:Očividně filmová verze milovníka jevištního provedení muzikálu musela nejprve značně zklamat, bylo to trochu o něčem jiném. Například představitel hlavní role Tony (Richard) Beymer, který se připojil k původnímu souboru, si myslím že působí tak trochu bezbarvě oproti své například skvěle hrající partnerce Marii (Natalii Woodové). Té se za tuto svou roli muselo tenkrát dostat určitě velkého uznání. Avšak zárukou filmu a vůbec jeho celkové úspěchu, který se stává vzorem pro další moderní filmové adaptace muzikálů jsou určitě skvěle provedené písně. America, I Feel Pretty, Tonight a Maria které se stali ihned po premiéře světově oblíbené evergreeny. Velice působivé jsou ale např.dynamické taneční scény, které inscenoval režisér Robert Wise společně s Jeromem Robbinsonem. Oproti předchozím hudením filmům tvoří choreografie Wed Side Story s hudbou génia Leonarda Bernsteina bezesporu dokonalý celek a jednotu. Asi si jdu znovu pustit ostré souboje chudých New-Yorských Tryskáčů s partou portorikánských přistěhovalců, kteří si říkali Žraloci. A budu se kochat a kochat, a příjemně se unášet barvitou atmosférou raných šedesátých let. (19.11.2006)

Keby to nebol muzikál, ale obyčajný romantický film, bolo by to nanajvýš na dve hviezdy, ale to by sa dalo povedať o väčšine muzikálov. keďže sú postavené na jednoduchom príbehu. Hudobná zložka je tu ale veľmi silná, množstvo slávnych hitov v úžasnom prevedení a vďaka tomu ide o jeden z najlepších muzikálov. Škoda, že to nebolo viac filmovejšie, tá divadelnosť bije až príliš do očí - vyľudnený New York, kde okrem dvoch bánd a zatúlaného policajta nestretnete živú dušu, ani rodičov Marie a Bernarda, ktorí sú vraj niekde za oknom... Chybičiek by sa našlo pomerne dosť - nerealistické bitky, či správanie sa postáv, alebo okamžitá smrť po pichnutí vreckovým nožíkom, keď by možno ani 20 takýchto bodnutí nestačilo na vykrvácanie, ale privriem nad tým oči, aj kvôli úžasnej Natálke. (15.12.2015)

Tuhle oskarovou klasiku jsem si z dětství pamatovala pouze útržkovitě, takže jsem byla ráda, že jsem ji měla příležitost vidět znovu. Dějová linka, kterou všichni už v podstatě znají z Romea a Julie, ničím nepřekvapí, ale to tak jako tak není na tomhle muzikálu to hlavní. Všechno to stojí především na tanci a hudbě a osobně si myslím, že právě ona dokonalá pohyblivost herců je na tom to nejobdivuhodnější. Tenhle film sice nikdy nebude spadat mezi mé oblíbené (očividně mě ani v dětství nefascinoval natolik, aby se mi pořádně vryl do paměti), ale dovedu si představit, že ve své době měl rozhodně svoje kouzlo. ~(3,8★)~ (10.09.2016)