West Side Story

West side story je jednou z klasík klasického hollywoodu, ktorú som videl ako desaťročný v rámci nejakej prehliadky filmových klasík na čstv. Týždeň som bol potom zaľúbený do Natalie Wood, kým som o týždeň nevidel zase ďalší film s nejakou hviezdou. Po rokoch som si tento muzikál pozrel znovu a zaujal ma inými prednosťami, ako Natalie. Napríklad dvoma geniálnymi Bernsteinovými skladbami a ponosovaním sa Portorikánčanov nad tým, že na rozdiel od "európskych" menšín sú braní iba ako prisťahovalci. Klasická spoločenská obmedzenosť. (20.07.2012)

Tuhle oskarovou klasiku jsem si z dětství pamatovala pouze útržkovitě, takže jsem byla ráda, že jsem ji měla příležitost vidět znovu. Dějová linka, kterou všichni už v podstatě znají z Romea a Julie, ničím nepřekvapí, ale to tak jako tak není na tomhle muzikálu to hlavní. Všechno to stojí především na tanci a hudbě a osobně si myslím, že právě ona dokonalá pohyblivost herců je na tom to nejobdivuhodnější. Tenhle film sice nikdy nebude spadat mezi mé oblíbené (očividně mě ani v dětství nefascinoval natolik, aby se mi pořádně vryl do paměti), ale dovedu si představit, že ve své době měl rozhodně svoje kouzlo. ~(3,8★)~ (10.09.2016)

Pár dní před premiérou Spielbergovy verze jsem si rád připomněl film, který mě kdysi velmi bavil... A nepřekvapivě mě zase velmi bavil. Ona je totiž hudba Leonarda Bernsteina pořád stejně geniální, Sondheimovy texty jsou pořád tak zábavné a výstižné, choreografie tanečních čísel úžasná a do úkroku promyšlená, nasazení všech herců/zpěváků/tanečníků je nakažlivé (ano, Tony je pořád nejméně zajímavý, ale to už je takový úděl tohoto druhu hrdinů) a Wiseova režie, ačkoliv z ní pořád cítím víc divadlo a ateliéry než opravdový film, je pořád tak vtahující. Všiml jsem si ale něčeho, čeho nikdy předtím ne. Po každém čísle je ve filmu pauza, tišší chvilka jako stvořená pro stoprocentně zasloužený aplaus. Říkal jsem si, jestli to byl úmysl... A on byl. Lidé v kinech West Side Story prý běžně odměňovali bouřlivým potleskem, jako kdyby byli v divadle, a zajímá mě nejen, jestli bude prostor pro potlesk také ve Spielbergově verzi, ale hlavně jestli se bude také tleskat. Přál bych si, aby ano, aby se současný divák, přenesený o šedesát let zpět, dokázal taky tak bavit. Tak uvidíme. (06.12.2021)

Soundtrack k filmu je bez pochyby jedinečný a výborný a někdy nám může posloužit i jako dostačující a postačují hudební výpověď. Teď ale vážně po trochu rozpačitém a vlažném začátku, zpět k jednotě hudby a tance:Očividně filmová verze milovníka jevištního provedení muzikálu musela nejprve značně zklamat, bylo to trochu o něčem jiném. Například představitel hlavní role Tony (Richard) Beymer, který se připojil k původnímu souboru, si myslím že působí tak trochu bezbarvě oproti své například skvěle hrající partnerce Marii (Natalii Woodové). Té se za tuto svou roli muselo tenkrát dostat určitě velkého uznání. Avšak zárukou filmu a vůbec jeho celkové úspěchu, který se stává vzorem pro další moderní filmové adaptace muzikálů jsou určitě skvěle provedené písně. America, I Feel Pretty, Tonight a Maria které se stali ihned po premiéře světově oblíbené evergreeny. Velice působivé jsou ale např.dynamické taneční scény, které inscenoval režisér Robert Wise společně s Jeromem Robbinsonem. Oproti předchozím hudením filmům tvoří choreografie Wed Side Story s hudbou génia Leonarda Bernsteina bezesporu dokonalý celek a jednotu. Asi si jdu znovu pustit ostré souboje chudých New-Yorských Tryskáčů s partou portorikánských přistěhovalců, kteří si říkali Žraloci. A budu se kochat a kochat, a příjemně se unášet barvitou atmosférou raných šedesátých let. (19.11.2006)

Netroufnu si kritizovat hudbu Leonarda Bernsteina, ono také není proč. Bohužel s její genialitou se na druhé straně táhne i to, že kromě stránky hudební film značně pokulhává a nedokáže se dalšími aspekty vyrovnat. Na dokonalém hudebním pozadí a jistě kvalitní choreografie působí herecké ztvárnění jaksi rozpačitě a vlastně je jen nedokonalou kulisou. Ani s originalitou si autor nelámal hlavu. Toto shakespearovské téma je značně omleté. Romeo a Julie, ten nejzprofanovanější příběh, který známe. Nakonec si tak z filmu budu pamatovat 4 dobré písničky a to je asi tak vše. (10.07.2009)