Killer

Velkolepý samurajský epos přenesený se všemi typickými atributy do současnosti a se všemi prvky vytůrovanými na samou hranici odolnosti materiálu. Ať už jde o akci nebo emoce. Úžasná atmosféra s typicky asijsky přehnanými reakcemi, vypjatou osudovostí, vychytanými detaily a k dokonalosti přivedenými akčními scénami, které jen podrthují sílu tragického příběhu o cti a přátelství. Jeden z filmů, na které se nezapomíná. (23.03.2011)

Konečně jsem se u hongkongské části filmografie Johna Woo dočkal solidního příběhu, kde jsem pochopil i jednání jednotlivých postav, i když pouze v rámci sub-sub žánru o čestných zabijácích. Vyznavači heroic bloodshed nechť si bez váhání přičtou 1*, Tosim a podobní zatracovači čestných zabijáků se svědomím nechť si odečtou alespoň 3*. (26.02.2006)

Tak tohle je vskutku masakr. Dechberoucí akce, pro níž nejsou tabulky. Lepší i než mistrovský Hard-boiled. Woo nikdy nevypadal tak "filmově" a nesypal náboje do soupeřů s takovou energií a jistou rukou nepřekonatelného režiséra. A i příběh mě docela zasáhl, přestože asijské emocionální vypjatosti zrovna neholduju (viz třeba Lepší zítřek). Prostě paráda, kterou jsem si s chutí šlehl hned dvakrát po sobě. (19.04.2004)

Nemám slov, po Hard Boiled další Woovka, která mě donutila bez hnutí a s vytřeštěným výrazem zírat na obrazovku. Nejraději bych si nafackoval, že jsem nevložil více snahy do shánění tohoto akčního klenotu a zhlédl ho až teď. Choreografie přestřelek je opět úchvatná, gangsteři, prostřílení jako řešeto, padají k zemi po desítkách, atmosféry je tu nejvíce z krvavých baletů, stejně tak je tu snad nejsilněji podán motiv přátelství a nejlepší akce, přestřelka v kostele, se minimálně vyrovná té finální v A Better Tomorrow 2. NÁŘEZ! Spolu s Hard Boiled nejlepší film hongkongského mistra krvavé a poetické akce. 10/10 (29.10.2005)

Hlavní hrdina je už podle názvu filmu (nájemný) zabiják. Při jedné ze zakázek způsobí téměř totální slepotu barové zpěvačce, kvůli které cítí šanci na vykoupení a lepší život. Pokusí se sehnat dostatek peněz pro potřebnou oční operaci. Mezi oběma postavami se v průběhu filmu vytváří zvláštní pouto, které přerůstá až v milostný cit. Pouto jiné, přerůstající v přátelství se vyvine i mezi hlavní postavou a policejním detektivem, který jde nejdříve našemu hrdinovi po krku. Určitým způsobem tak můžeme hovořit o buddy movie. Jak je u filmů Johna Woo zvykem, i zde je devizou filmu vizuální stránka s mnoha mistrně nasnímanými přestřelkami, které lze přirovnat až ke krvavému baletu. (16.06.2011)