Režie:
John WooKamera:
Oliver WoodHudba:
John PowellHrají:
John Travolta, Nicolas Cage, Joan Allen, Alessandro Nivola, Gina Gershon, Dominique Swain, Nick Cassavetes, Harve Presnell, Colm Feore, John Carroll Lynch (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čínský režisér John Woo (nar. 1946) se prosadil v osmdesátých letech sérií akčních filmů (Lepší zítřek, Killer, Hard-Boiled aj.), jež mu vynesly hollywoodské angažmá. Svou zálibu v pečlivě choreograficky připravené akci a ve zpomalených scénách brutálního násilí zdařile přenesl s výrazně vyššími rozpočty do západního prostředí. Ve svém třetím americkém snímku Tváří v tvář (1997) proti sobě postavil člena protiteroristické jednotky FBI Seana Archera (John Travolta) a psychopatického zločince Castora Troye (Nicolas Cage). Jejich vzájemný souboj, jenž je živený letitou nenávistí, ozvláštňuje speciální lékařský zákrok, při němž si oba protagonisté v podstatě vymění své totožnosti. Režisér se spoléhal především na vlastní vyzkoušené postupy (např. působivá akční scéna s holuby v kostele) a také na herectví obou hlavních představitelů, kteří přesvědčivě zvládají obě polohy svých rolí. Nicolas Cage tímto titulem uzavřel volnou trilogii, v níž ztělesnil neohroženého akčního hrdinu (předtím Skála a Con Air). Není bez zajímavosti, že motiv transplantace nové tváře zločinci byl využit už před lety v českém fantastickém filmu Ztracená tvář (1965), natočeném režisérem Pavlem Hoblem podle námětu Josefa Nesvadby. (Česká televize)
(více)Recenze (845)
To se John Woo zas jednou pořádně vyblbnul. Akorát se nad tím nesmí moc přemýšlet. Přece jenom většinu času zaberou přestřelky (i když trefit všechny kromě těch hlavních je normálka) a výbuchy (i když často není, co by tam mělo vybouchnout). Taky se nesmí moc koukat na to, že v mnoha scénách je jasně rozpoznatelnej dvojník. Na druhou stranu jsou tam ale mistrovské scény, obzvlášť zpomaleny záběry jsou moc povedeny. Jinak nápad s výměnou obličeje není vůbec špatnej a třeba ty magneticky boty ve věznici taky ne, ale jak řikám, nesmí se moc přemýšlet. Cage je lepší záporák, než klaďas (jeho ujetej šílenej bombastickej duchovní na začátku filmu nemá chybu - a připomíná mi jeho ksichty z Polibku upíra). Takovej Travolta, ten to má jednoduchy - ten není dobrej ani jako klaďas, ani jako záporák. Každopádně je to ale adrenalinová zábava, která mi po letech nostalgicky připomněla, jak tenkrát vypadaly dobry akční filmy... ()
Muj nejoblibenejsi akcnak s travoltou a cagem..oba uz asi nic lepsiho neudelali.. :D totalni klasicka a pecka..nemam slov..jeden z nejlepsich akcnich filmu vsech dob! ()
Notná dávka nostalgické devadesátkové akce zaobalená do dost možná nejlépe promyšlené záměny identit v rámci filmové historie. Fanoušci bezduchých komedií by při tomto tvrzení nejspíš remcali, já už teď můžu říct, že jsem skrze Face Off viděl letos prozatím vůbec nejlepší filmový kousek. K těm stoprocentním zážitkům už je totiž obtížnější se dostat. Cage a Travolta oba naprosto perfektní. ()
Vždy znovu, keď FACE OFF vidím, som z toho vo vytŕžení. Jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, poklad nielen v akčnom žánri, ale predovšetkým v ňom. Jasný dôkaz toho, že obsadzovať dobrých hercov do akčných filmov (čo v 90. rokoch ešte len pozvoľna začínalo) má svoj zmysel, teda v prípade, že majú čo hrať. John Woo je na akciu macher, o tom netreba diskutovať, ale o čo sú tie pôsobivejšie, keď sa opierajú o poriadny príbeh, keď sa na ne nedívame len ako na záležitosť techniky, ale prežívame ich s postavami ? Werb a Colleary už pred tým zámeny masiek a tvárí využili v MASKE a DARKMANOVI III, a vidieť, že im to pomohlo, pretože tu svoj talent, nápady a skúsenosti nahodili na plné obrátky, vyšťavili tému do poslednej kvapky bez toho, aby bol dej preplácaný a stvorili scenáristické veľdielo. Cage a Travolta sú zas presne tými typmi "akčných" hrdinov, ktorí aj niečo zahrajú a ktorí sa dokážu dokonale vteliť do postavy svojho protivníka. Cagea žeriem a dosť rozmýšľam nad tým, či to nebol jeho najlepší výkon. Travoltu rád nemám, a preto mi len vyhovovalo, že väčšinu filmu som ho mohol s radosťou nenávidieť, pokiaľ mal totiž Castor Cageovu tvár, akosi som to nedokázal. Každopádne ale - dalo sa z tohto diela ešte vyťažiť viac ? Postavy, vzťahy, pocity, situácie . . a k tomu hudba Johna Powella, ktorý na scénu filmového komponovania vstúpil ako malý boh - ten jeho hlavný husľový motív s ozvenami zvončekov zo mňa vytiahne slzu kedykoľvek. Sledovať, ako sa postupne stierajú hranice medzi postavami, ako sa pod cudzou tvárou mení charakter - a to možno nielen vplyvom iných ľudí a okolnosťami, ale aj vlastným strachom z novej identity a vzápätí pocitom slobody z nej - je niečo fascinujúce, navyše zobrazené tak pozorne a citlivo, že sa kdektorý psychologický film môže zakopať pod čiernu zem. Najmä na Archerovi je to evidentné, keď pri úteku obetuje desiatky nevinných. No a potom krásne scény so zrkadlami, nielen keď na seba mieria a skutočne sa vidia, ale aj keď sa Archer pozerá na synovu fotku či sa sfetuje. Rozpor medzi fyzickým vzhľadom a tým, ako veľmi prijímame novú identitu, keď hráme niekoho iného, je nádherne vyjadrený jedinou vetou - Neviem či viac nenávidím tvoj ksicht alebo tvoje telo ! Akčné záležitosti sú popri tom všetkom už iba čerešničkou, ale čerešničkou akou ! John Woo presne vie, ako urobiť z prestrelky nádherný balet, v ktorom je v pohybe všetko, ľudia, predmety i priestor, keď lieta a víri nielen kamera. Zároveň s neomylnou bravúrou majstra dokonale ovláda rytmus, zrýchľuje a spomaľuje, v spomalených záberoch naťahuje scénu, aby sme si ju mohli naplno vychutnať - a vzápätí exploduje v novom záchvate vizuálneho šialenstva, či dokonca úplne zastaví, kakofóniu zvukov a streľby presekne ticho a zdanlivý pokoj, v ktorom si uvedomíme tlkot srdca, chvenie nervov, mihnutie oka či nádeje – alebo len pád holubieho pierka do krvavej kaluže . . ()
Po terminátorovi 2 nejlepší akčnák vůbec. ()
Jeden z nejlepších filmů tohoto "typu". Novodobá klasika. Travolta/Cage jsou prostě páni herci. ()
Kontinuální jízda - tento film jsem měl rád vždy a pokaždé mě umí pobavit. Castor kurva Troy! Poslední zhlédnutí 4/2021. ()
Travolta je prostě jako záporák pod taktovkou Wooa vynikající. ()
John Travolta a Nicholas Cage jsou skvělý, režie také, scénář nadprůměrný. ()
To čo je pre pána Jána? ()
Film si ma získal až na druhý krát...To najlepšie,čo som od Wooa videl...Travolta je skvelý ako vždy keď si može zahrať hnusného sviňúcha ()
To byla ale jízda, takhle si já představuju pořádný akční film! Vynikající děj a herecký tandem Nicolase Cage a Johna Travolty zaručují tu správnou podívanou. Příběh mě opravdu dostal, výměna obličejů obou hlavních hrdinů byl fakt dobrý nápad. Spousta diváků však může namítnout, že je příběh tak trochu nereálný - já s nimi sice souhlasím, ale musím uznat, že mi to ve filmu až tak nevadilo a překousnul jsem to. Cage a Travolta si tu každý zdatně střihli jak roli klaďáka, tak i záporáka. Jako velkému fanoušku Nicolase Cage se mi on spíše líbil jako ten hodný. Naopak Travolta byl jako záporák nepřekonatelný a svou roli si vyloženě užíval. Reřie se ujal John Woo, mistr akčních filmů, a to je jedině dobře. V akčních scénách je to hodně také znát (hodně povedený je zejména Cageův útěk ze supermoderního vězení). V této kategorii filmů řadím Tváří tvář ke špičce a můžu jen a jen doporučit!90% ()
Kdybych se vrátil do roku 1997, řekl bych nejlepší akční film všech dob. Nejlepší herecké výkony, jaké byly doposud v akčním filmu viděny. Adrenalinová jízda. Cage jako záporák exceloval stejně jako Travolta. Akční scény naprosto dechberoucí a John Woo předvádí jeden z jeho nejlepších filmů! Dnes je rok 2011... A Tváří v Tvář se může s klidem a přehledem postavit vedle akčních velikánů (Matrix, Inception, Bourneovo ultimátum, atd) a některé i sundat s lehkostí bílé holubice. ()
Oboustraně skvěle zahrané. Umocňuje to rozdíl mezi postavami. Akční scény někdy otravují svou délkou proto to není na plný počet, ale i tak je to perla v žánru. ()
Tohle byl taky jeden z filmů, kterému jsem se dlouho vyhýbal. A taky to byl ten případ, kterého jsem nelitoval. Film nabízí příjemné osvěžení na páteční noc. Lidé se z komatu občas probírají, ale část toho filmu, hlavně ta s transplantacemi obličejů, kdy si Cage a Travolta vymění identity, bych považoval lehce za sci-fi. Něco takového už ale předvedl Josef Nesvadba v povídce Ztracená tvář, kterou zfilmoval Pavel Hobl a objevitele této techniky hrál Vlastimil Brodský. Jaké to asi je, když nějaký prevít nosí váš ksicht a likviduje vaše přátele a známé a dělá vám ze života peklo? ()
Veľmi originálny thriller, čo sa námetu týka. Aj keď John Woo to miestami s akciou so zbraňami dosť preháňa, až to občas vyzerá mierne komicky. Ale mám otázku: Ako je možné, že pri toľkej streľbe medzi Travoltom a Cageom sa nevedeli ani raz zasiahnuť? To boli až takí zlí strelci? Ale ako celok veľmi zaujímavý a opakujem ešte raz, originálny thriller. ()
V dobe vzniku to bola rozhodne pecka. Skvelý námet, ktorý sa pri akčňáku nevidí, prestrelky natočené s prehľadom a patričnou dynamikou ( o efektoch sa nebavme ), ústredné duo hraje tak ako keby nebolo zajtrajšku. Po úvode ktorý vás vtiahne sa film skutočne rozbehne. To ale trvá do času, následne chytíte taký pocit mierneho zakolísania snáď všade. Viete odhadnúť, čo sa bude diať, postavy trochu vypadnú zo skvelo napísaných rolí a divák čaká, ako sa z príbehu vymotá Cage, aby sme sa nejak dopracovali k záveru, lebo v tých daných momentoch to tak nevyzerá. Dej opäť ožije nejakých 20 minút pred koncom a potom sa to už len vezie na tejto vlne. Má to veľa chýb, má to veľa nepochopiteľných činov a scén. Ale rozhodne to stojí za pozretie, zaspomínanie si, ako Cage a Travolta vedeli kedysi hrať a ako sa dá natočiť inteligentný akčňák. 4 z 5 ()
Dokonalý akční film. ()
Vlastně tu máme od všeho něco. První půlka se nese v duchu takového psychologického thrilleru o výměně osobnosti, která se později promění v klasický akčňák. Cage a Travolda na vrcholu své devadesátové formy (Na kterou už pak moc nenavázali...). Vlastně celý film má takovou tu správnou devadesátkou atmosféru v té pravé formě, kdy zápletka je naprosto šílená a nesmyslná, ale dokáže dobře zabavit. ()
Tváří v tvář je pochopitelně filmem s naprosto směšnou premisou. Woo si tuhle skutečnost uvědomoval, a co je na tom nejlepší, bylo mu to úplně jedno. Úvod se zabitím syna je mírně kýčovitý a zamlžen do jemného snového oparu. Jako by režisér dával divákům od počátku najevo, že tady pro realismus není místo. Tady se zakazuje přemýšlet o tom, co je a není možné provést. Je to správný přístup, do něhož vybroušené akční pasáže a situace přitažené za vlasy skvěle zapadají. Jakmile divák vypne mozek, zapomene na logiku a nechá se unášet režijním umem, akcí a nenápadným sci-fi tónováním, užije si královskou jízdu. S takovým pohledem na věc není problém akceptovat místní pravidla i zákonitosti, kde výstřel z brokovnice dokáže člověka odhodit deset metrů dozadu a kde si agent FBI pod tíhou absurdní záminky nechá přišít cizí obličej. Za důvodem, proč snímek Tváří v tvář tolik bodoval, stála i doba, ve které vznikl. Druhá polovina devadesátých let přála vysokorozpočtovým akčním filmům, kde absurdní zápletky nepředstavovaly nejmenší problém. Byla to éra Michaela Baye a Rolanda Emmericha. V takovém nenáročném filmovém prostředí, umocněném bezbřehou diváckou přízní, mohl prezident Spojených států klidně bojovat s teroristy ve svém vlastním letadle. Ba co víc! Mohl si odbýt patosem nasáklý proslov, pak sednout do stíhačky a rozdat si to s mimozemšťany. V čem je tohle ujetější než příběh o dvou rivalech, kteří si prohodí ksichty? Tváří v tvář je hravým výstřelkem devadesátých let a vrcholným představitelem oné zvláštní éry akčních filmů. Éry, kdy logika v ději hrála druhé, možná až třetí housle. A i když později přišla nevyhnutelná změna, tahle zábavná pecka tu s námi bude napořád. Více. ()
Reklama