Mission: Impossible II

Co jsme před dvanácti lety nemohli plně posoudit, se ukazuje teď – M:I 2 je film, který stojí svým filmařským stylem mimo západní filmařské tradice, okázale se vysmívá estetickým normám a představuje totálně solitérní úkaz tvůrčí svobody, který není díky hongkongskému režisérovi se značnou tvůrčí svobodou svázaná americkým uvažováním, případně strachem z přepálenosti či přílišného patosu. __ M:I-2 využívá obrovské kvantum možností filmového média: zrychlené a zpomalené části záběrů, opakování stejné akce několikrát za sebou, rychlé střídání širokoúhlých objektivů a teleobjektivů, dlouhé záběry i rychlé montáže, barevné vzorce sladěné v pohybu či sestříhané na hudební doprovod tanga, fetišizace tváří a těl (a to zdaleka neplatí jen pro úvodní scénu Toma Cruise na skalách), případně strojů a zbraní atd. __ Jistě, do série příliš nezapadá, vyprávění nepatří mezi nejkomplikovanější (ačkoli lze ocenit práci s deadliny) a k vývoji špionážního žánru nijak zvlášť nepřispěl. Pro estetické dějiny filmu je ale ve své nezřízené vzpouře vůči tradici neviditelného stylu v hollywoodské kinematografii velmi důležitý. Z tohoto hlediska má smysl ho nepřeskakovat, nezatracovat a naopak si všímat, čím vším ozvláštňuje zkušenost s filmovým uměním – i když se vám budou občas nad tím estétstvím kroutit prsty u nohou. (28.06.2012)

Scénář: Robert Towne .. Pokračování M:I si vzal do parády John Woo, pro mnohé prý guru akčního filmu .. jenže výsledek vyústil v jeho nejhorší hollywoodský film a jeden z nejbídnějších akčních filmů. Navíc absolutně postrádá onen špionážní nádech seriálu nebo původního filmu. Akce je sice skutečně hodně, ale je tak tragicky nepřehnaná, bezduchá, samoúčelná a postavena na ubohém scénáři. Zkrátka nic neklape, celek jen skřípe a úpí. To, že tam hraje Tom Cruise či se krátce mihne Anthony Hopkins už úroveň nezachrání. (03.05.2006)

První díl se mi docela líbil. Toto pokračování se ale podle mě vůbec nepovedlo. Je tu pár dobrých akčních scén, zvláště automobilová honička na konci, ale jinak je to nevýrazné a bez nápadu. De Palma byl hračička a jeho vykrádání centrály CIA nebo suita pro vrtulník a TGV byly skvěle propracované scény. Navíc první díl disponoval zajímavými postavami. Woo naproti tomu jen odvyprávěl průměrný příběh průměrným způsobem. Postavy jsou nevýrazné, osud Newtonové mě vůbec nezajímal a mdlý byl i hlavní záporák. Když vidím zas a znovu zpomalené holubice, tak neplesám jako Woovi fanoušci, ale je mi to k smíchu. Navíc se mi vůbec nelíbila hudba (a to mám jinak Hanse Zimmera dost rád) – ad kaka: Zimmer za tohle Oscara stoprocentně nedostal, a je to tak správně. Alespoň, že (patrně jen mně pro radost) se tam na pět minut vyskytuje Anthony Hopkins (26.01.2004)

Závěrečná akce je velmi svěží a viděl jsem ji víckrát než samotný film, protože ten zbytek je pouze slaboduchá výplň před závěrečným mrháním kulek a cool zpomalovaček. John Woo by především potřeboval lepší námět, který lépe vyhovuje jeho starému hongongskému stylu. M:I-2 je po stránce vizuální celkem profesionálně odvedená práce, ale první půle se tváří jako mladý James Bond (s klasickou seriálovou Mission: Impossible nemá téměř nic společného) a druhá vypadá jako rozpohybované obálky pánských a dámských magazínů. (01.04.2003)

Tvorcom filmu určite nešlo o reálnosť. Pútavý dej s katastrofickým podtextom je celkom dobrý. Herecké výkony vo filme sú tiež obstojné. Ale reálnosť a pravdepodobnosť činov , ktoré Tom vykonáva sú až príliš prehnané. Len tak pre príklad - aká je pravdepodobnosť, že z idúcej motorky, ktorá stojí na prednom kolese a vykonáva otočku, trafíte nádrž auta s pištoľou na 30 metrov? Ale film má aj veľa pozitív. Napríklad hudobnú stránku a úvodná scéna na skalách tiež nemá konkurenciu vo filmových intrách. (23.08.2013)