Pěsti smrti

John Woo se rozhodně prát umí, Jackie tam bojoval sice jen chvíli, ale taky parádní. Ovšem dějová struktura je úplně na hovno (v kung-fu většinou bývá, ale tady je to totálně vylízanina). Po rozhodování 3-4 se přikláním ke 4*, protože to byly začátky Johna Woo, natočen to bylo skvěle, hudba dobrá a choreografie výborná. (29.11.2009)

John Woo se často vrací k tvorbě svého mistra Changa Cheh a navazuje na jeho kultovní snímky. V tomto filmu se opřel o Five Shaolin Masters, které nepřekonal, ale naznačil hodně aspektů své budoucí tvorby. Nejde o jeho debut, jak tu bylo řečeno, ale o jeho pátý režijní počin, stejně je to ale raný Woo se všemi nedostatky, které časem odbrousil.(jeho debut byl film The Young Dragons). Dorian Tan Tao Liang v hlavní roli je typický výběr Sammo Hunga, který v té době obohatil své skvělé choreografie o prvek vysokých efektních kopů vypadajících dobře na plátně. Pro efektní kopy ale potřeboval kickboxery a mistry teakwonda, kteří splňovali jeho představy (Hwang Jang Lee, Casanova Wong nebo právě Dorian Tan). Ale i když je choreografie Sammova, souboje jsou docela ve Woo stylu, s dlouhými záběry na oči soupeřů, krůpějemi potu a nevyřčenými dialogy. Woo, který si tu zahrál poměrně legrační, takřka mlčenlivou postavičku tu herce studia Golden Harvest postavil do dost netypických rolí. Dramaticky vyznívající Jackie Chan a záporný mandžu v podání Sammo Hunga, to se jen tak nevidí. Jackie Chan položí doslova život za svého režiséra a to mně dost pobavilo, swordsman s flétnou byl doopravdy hodně Wooovský.Jako srdcař pro Johna nemůžu dát míň, než čtyři, ale co se jeho ranné tvorby týče, Last Hurrrah for Chivalry tohle prostě není. (17.09.2008)

No jak to říct. Při sledování filmu sem měl v příběhu docela bordel. Postavy mi přišly takové plýtké a divné. Tedy kromě šermíře. Tan byl zajímavě vykreslený i zajímavě zahraný. Zbytek mišmaš. Bojové scény ale už jsou jiná kávička. Nejvíc mě zaujal Jackie Chan a jeho boj s tyčí. Ten chlapík by měl s tyčí bojovat častěji. (02.02.2009)

Prvý filmík Johna Woo sa drží toho čo v tých dobách vedeli číňania najlepšie a to filmy o bojových umeniach a o bojovníkoch šaolinu. V celku obyčajný príbeh o zrade a priateľstve, pomste a odvahe. Lenže Johnny to skrátka vie. Charaktery síce sú priveľmi priamočiare a vzhľadom na dobu svojho vzniku sme ukrátený o prekvapivé zvraty, ktoré by sme ale o dvatsať rokov skôr vnímali ako niečo nové. Veľmi ma potešila úloha jackieho chana. Pompézna hudba, pompézne súboje a správna dávka pompéznosti je daná aj rôznorodými charaktermi , ktoré sa stretnú aby zabili zradcu šaolinu, ktorý terorizuje obyčajný ľud. Woo sa vyžíva v týchto súbojoch a sú natočené naozaj geniálne doslova balet lietajúcich tiel a končatín. Strieda s úmernosťou tie rýchle so spomalenými zábermi a už tu sa dá bádať jeho štýl. Kamera je veľmi zvláštna, dokonca som dakedy nemal ani tušenia čo zaberá kým sa nepohla. O to bola myslím zaujímavejšia. Aj napriek súbojom sa nezabúda na scenár a nie je poznačený neskorším pátosom. Každá prenesená veta má svoj význam a je podaná vierohodne. Rozhodne veľmi slušný bojový film, vzdávajúci hold klasickým filmom Brucea leeho a filmom z prostredia šaolinu. Pre fanúšikov povinosť. (11.02.2009)

Nikoliv plnohodnotný film jako spíše baletní přetstavení jménem kung-fu. A rozhodně se mi líbí o dost více než princ v namodralém trikotu obklopený labutími tanečnicemi v bělostných sukýnkách. Kung fu je tanec a stejně jako u muzikálu nehodnotíte děj, ale zda zpívají či bojují mistři svého oboru. A to tento film splňuje. (18.06.2010)