Zloději

John Woo se rozhodl si trochu zakomediovat a bylo to nejlepší rozhodnutí v jeho životě. Takováhle podívaná se fakt vidí jednou za pár let. Chow Yun-Fat a Leslie Cheung dělaj neuvěřitelný tríčky (jak bojový tak komediální) a do toho skvěle hraje taky Cherie Chung. Závěrečná přestřelka no to se musí vidět. Jedna z nejlepších akčních komedií co jsem kdy viděl. (09.08.2005)

Ve chvíli kdy dojde na akci je na filmu maximálně vidět režisérova genialita a je to starý dobrý krvavý balet v nejlepší podobě - jenže zatímco v jeho ostatních filmech ten balet drží pohromadě dobrý a dobře vyprávěný příběh o osudovém setkání silných charakterů, tady naopak je příběh silně nezvládnutý a hlavně film przní, s epesní heroickou akcí ostře kontrastující, pokusy o humor. Humorná poloha Chow Yun-Fatovi i ostatním hercům občas sedí, ale tady připomíná spíš křeč, v nezvládnutém narativním chaosu který není ani zajímavý, ani zábavný. Soustředit se čistě na komediální a parodickou složku, tak by to šlo - ale když se příběh i přes věčné shazování snaží tvářit vážně a emotivně, a akční scény mezi tím vším blbnutím jsou ÚPLNĚ stejně pojaté jako v ostatních, vážných filmech Johna Woo, tak se celá konstrukce filmu hroutí jak domeček z karet. 6/10 (17.02.2013)

Určitě jeden z horších Woofilmů staršího data výroby, ale příjemná zábava, která neurazí. Režisér si opět neodpustil několik zbytečných hovadin (za vše mluví úplný závěr) a jako vždy se mu povedlo několik geniálních kousků, kterými to jakž takž vyvažuje. No, zasloužených, ale slabých 60% = 3/5 ode mě (05.07.2010)

Na Wooovi Hong Kongské poměry až nezvykle průměrná záležitost, kterou je lepší ignorovat a plně se soustředit na jeho vážné pecky. John Woo sice komediální timing má, ale nějak to nepasuje k té vážné dějové lince a vznikl nezajímavý hybrid. Tradičně to drží nad vodou charismatický Chow Yun-Fat, ale to je jasná věc, kterou není třeba konstatovat. Sympatické je, že hlavní herecké duo v čele s režisérem umí zparodovat své vlastní největší fléky, ovšem na kvality snímku to bohužel valný pozitivní vliv němá. (19.07.2006)

Rozhodujícím faktorem pro, či proti přijetí tohoto snímku je v tomto případě obliba, respektive tolerantnost potencionálního diváka vůči stylu asijského humoru. Pokud mu totiž nevadí, ba co víc, či ho snad dokonce až baví, tak věřím, že si Zloděje může užít od začátku až do konce s úsměvem od ucha k uchu. Jenže pro mě je strop maximálně ještě tak tajtrdlíkování Jackieho Chana a i to mám na hranici snesitelnosti, což znamená, že jsem u tohoto střeštěného krimi trpěl jako pes a opravdu celou tu podívanou nemohu označit jinak, než jako naprosto nestravitelný filmový zážitek, který mě znechucoval snad každou scénou, kde postavy dělají a kde se chovají jako totální, extrémně afektovaní imbecilové, a že je tu tich scén více než moc. Tohle fakt nemá s jakoukoliv regulérní podívanou vůbec nic společného, postavy se tak ztrapňují jak při dramatických scénách, tak i těch akčních, což ovšem pro mě pak znamenalo jen další hřebíček do hlavy, jelikož kvůli tomu veškeré přítomné souboje a přestřelky působí šíleně nesoudně a též úplně debilně, bez jakékoliv tvůrčí hranice soudnosti, prostě odporný. Samotné zápletce jinak toho příliš vyčítat nechci, je sice taková tuctová a nevýrazná, ale bez všech těch pitomin by fungovala nejspíš docela důstojně a svižně, a co se týče obsazení, Chow Yun-Fata mám velmi rád a i ostatní tu působí poměrně sympaticky, ale znovu musím jen zopakovat, kvůli tomu jejich non-stop kašparování je to prd platné a tak i v tomto ohledu nemohu film označit pozitivně. Za mě prostě Zloději představují přesně ten typ filmu, který já nejsem bohužel naprosto vůbec schopný jakkoliv přijmout v dobrém a je to celé prostě úplně mimo mou hranici stravitelnosti (15.05.2024)