Ben Hur

60 roky boli prelomove v roznych historickych monumentalnych filmov, ktore nesetrili minutazou, ale mali obrovsky uspech. Hned o rok neskor bol natoceny Kubrickov SPARTACUS a v roku 1962 Leanov LAWRENCE Z ARABIE. Z tychto troch filmov sa mi najviac pacil asi Ben Hur, ale este si budem musiet dat reprizu Spartacusa. Osudy Bena Hura boli sice v hlavnej ulohe, ale vedlajsiu ulohu tu mal aj osud Jezisa Krista, kedze boli rovnako stari. Pacilo sa mi to spojenie a hlavne sceny s pitim vody, dalej bitka na lodiach a legendarna scena pretekov koni, ktore su tak spektakularne natocene, ze to proste miestami vyrazalo dych. Tento film proste predbehol dobu asi na 20 rokov dopredu, aj vdaka krasnej farebnej kamere alebo vypravnymi zabermi s obrovskym poctom komparzistov :-) Preto si myslim, ze zasluzene ziskal z dvanastich nominacii az 11 Oscarov vratane najlepsieho filmu roka, rezie Williama Wylera, herca v hlavnej ulohe Charltona Hestona alebo aj herca vo vedlajsej ulohe Hugh Griffitha... 29.01.2010 _____ Charlton Heston - (Juda Ben Hur) +++ Stephen Boyd - (Messala) +++ Hugh Griffith - (Šejk Ilderim) +++ Jack Hawkins - (Quintus Arrius) +++ Haya Harareet - (Ester) +++ Martha Scott - (Miriam) +++ Cathy O´Donnell - (Tirza) +++ Finlay Currie - (Baltazar) +++ Sam Joffe - (Simonides) +++ Produkcia: William Wyler +++ Hudba: Miklós Rózsa +++ (29.01.2010)

Zlaté hollywoodské období sandálových velkofilmů. Ben Hur budiž navěky jeho výstavním kouskem. Symbol doby, symbol síly a hranice tehdejších možností a techniky. Okázalá pompézní show se vším, co k tomu patří. 50 tisíc komparzistů, kostýmy, kamera, zvláštní efekty, 3,5 hodinová stopáž. Pomstou zapšklý Ch. Heston (Už vím, odkud Schwarzenegger okoukal některé své osvědčené grimasy. Jen toho Oscara mu nikdy nedali.) Nešetřilo se na ničem. Takovéto filmy se už netočí a točit nebudou. Nikdo by je nezaplatil. Velká námořní bitva a legendární závod koňských spřežení. Nabubřelá velkolepost spojená s dokonalostí filmového řemesla. Ano, tento film měl mít všechno, ukázal hranice možného. Ve své době naprostá bomba. V dnešní produkci už Ben Hur nemá účinek jako kdysi. Vyplouvají na povrch jeho slabiny. Jediné, co film tradičně drží, a co přetrvává, je příběh. Ten je sice silný, opřen motivem románu Lewa Wallaceho, ale nemohu se zbavit pocitu, že mu nebylo věnováno tolik péče a pozornosti, jakou by si zasloužil. Příběh se nikdy nestal hlavním stavebním kamenem, stala se jím pompézní velkolepost a ta se časem vytratila. Sice i dnes je Ben Hur úctyhodnou podívanou, ale určitě není tím dokonalým nejlepším filmem, kam ho ve své době postavila americká akademie. 80% (01.01.2012)

Je těžké napsat něco, co by tu už nezaznělo o tomto tři a půl hodiny trvajícím gigantovi. Ben Hur je opravdový velkofilm a to po všech stránkách. Výborná hudba, kostýmy, výprava, režie, střih, herecké obsazení a výkony, děj, myšlenka a také stopáž. Vše, co jsem právě vyjmenoval může divák vnímat izolovaně nebo jako celek, přičemž to, jak zdařilá jsou výše uvedená hlediska pozná podle toho, jak je vtažen do příběhu, že se nenudí ani ve chvíli, kdy se nic převratného na obrazovce neodehrává. Monumentálnost Wylerova snímku je patrná hned od prvních záběrů a už během prvních minut jsem si uvědomoval, že sleduji něco mimořádného, o čemž svědčí i tučné oscarové ocenění, dle mě zcela oprávněné. Charlton Heston je v roli Judah Ben Hura natolik přesvědčivý, že s ním divák musí intenzivně prožívat každou grimasu, větu a jednání. Podobně jako začátek, tak i konec filmu zabředává do religiózní roviny, což může nevěřícím lidem možná trochu vadit. Přiznám se, že mně to ovšem nevadilo ani trochu a naopak mě závěrečná půlhodinka dost odrovnala a utvrdila mne v již se tvořícím plném hodnocení. Podle mého názoru takto nějak má vypadat velkofilm s historickým, dobrodružným, romantickým, dramatickým a náboženským nádechem. (01.01.2012)

Nemú verziu Ben Hura z roku 1925 málokto dnes ešte žijúci videl, pretože tento megalomanský štvorhodinový opus ho historicky a podľa toho, čo som o originále čítal, tak aj kvalitatívne dokonale zatienil. Verzia žánrového chameleóna Williama Wylera (Prázdniny v Ríme, Veľká zem) priniesla fantastický zážitok patriaci k tomu najlepšiemu z hollywoodskeho veľkofilmového obdobia. Obrovské náklady a realizačné schopnosti celého štábu sú vidieť v každej scéne, z ktorých sa mnoho stalo legendárnymi. Vrcholom je samozrejme závod koňských záprahov. Dychberúca, vyše 10 minút trvajúca sekvencia patrí doteraz k tomu najmonumentálnejšiemu a najstrhujúcejšiemu, čo vo svete kinematografie vzniklo. Spoludržitel oscarového rekordu (11 sošiek) je počinom, ktorý by mal každý fanúšik pohyblivých obrázkov vidieť. Ten film je totiž aj po takmer šiestich dekádach úchvatný. (23.05.2003)

Rozpadlé přátelství, rozbitá skřidlice, galeje, hláškující šejk, závody v cirku, ukřižování. Tři a půl hodiny té největší podívané, jakou kdy Hollywood nabídnul. Má to své mouchy, je to předlouhé, teatrální a přepjaté, jenže ten film chytne (dámy prominou, jen obrazně řečeno) za koule a pustí až se závěrečnými titulky. Sled pamětihodných scén, který ve výsledku všechny sošky zaslouží, ať už o nich myslíte, co chcete. Když mám definovat velkofilm, s nábožnou úctou ze sebe jako první vypálím právě tohle. (26.12.2009)