Odloučení

„PROČ MY TADY DOLE DĚLÁME V NAPROSTÝ NEVĚDOMOSTI? PROČ NÁM NEŘEKNOU, PROČ JE NAŠE PRÁCE TAJNÁ?“…  Markova (a těch ostatních taky) práce je tak tajná, že musel podstoupit odloučení… Kurva… trochu nuda (obojí - ta práce i seroš). Postupně (a pomalu) odhalujou principy odloučení a jistou záhadu. Taky asi máme zírat, že korporátní organizace budoucnosti (?) vykazuje známky stalinismu. Je to všechno o pár lidech, takže by se mělo něco dít, aby to nestálo za hovno. A vono – no jak kdy. Přemejšlení a snahy těch „vypnutejch“ je zdlouhavý a Markův osobní život to moc nevylepšuje. A když to začne bejt kurva zajímavý…. tak to skončí! Ty vole, já nevím…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěřím v osobní morální zodpovědnost. 2.) V práci jsem za vola.  ///  Thx za titule „Růžena Svobodová“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (16.03.2023)

Skvělá mysteriózní korporátní kafkárna, která beze spěchu odhaluje svůj svět a místo vysvětlování o co tam jde, se nám dostává dalších zvratů. Někoho to tak bude nudit, mou pozornost to udrželo i tak. Vedle slibného námětu nabízí i kvalitní vizuál, atmosféru a casting. Patricia Arquette je výborná záporačka. Celé by to mohla být novodobá mysteriózně-hororová klasika, ale do té tomu zatím něco chybí. (21.06.2022)

Ukázkový příklad toho, jak se dělá pořádný seriál! Silná unikátní premisa, která je promyšlená, skvěle rozpracovaná a postupně probádaná na dřeň. To hlavní, co pozvedává tento dystopický korporátní svět, je provedení naprosto všeho. Vynikající scénář, který má perfektně napsané postavy zpracovávající tuto situaci po svém. Pozvednuté vynikajícími a jemnými hereckými výkony, které nepůsobí nuceně, ale přirozeně. Úžasné a systematické postupné odkrývání všech informací a střípku, ať už mají navnadit a nebo naopak nabídnout odpovědi. To jak nám dávkují jednotlivé informace, je tak moc skvěle promyšlené, vždy se vše dozvíte tak akorát včas, aby to tvořilo napětí a nebo změnilo vyznění scén. To vše odehrávající se v dokonalých setech korporátů a jeho okolí. Naprosto  miluji režii jednotlivých epizod a bez přeháněný považuji KAŽDÝ záběr seriálu za perfektní a dokonalý. To vše už jen dokresluje paleta barev a soundtrack. Jeden z nejzáživnějších a nejpoutavějších seriálových zážitků posledních let, který vás donutí prahnout po odpovědích, zamilovat si postavy a prožívat s nimi každý zlom. Finále první série bylo nonstop napětí v jehož vyvrcholení mi málem puklo srdce. Četl jsem u jednotlivých epizod stížnost, na pomalé odkrývání záhady, ale osobně mi přijde, že je to více o těch postavách a o tom jak odloučení prožívají, než o záhadě samotné, ale věřím, že se nakonec dočkáme uspokojivých odpovědí. Tak silnou víru v Severence mám! Zatím 10/10. (07.01.2023)

Hodně lidí by určitě uvítalo, kdyby své starosti a bolesti z běžného života mohli aspoň na pár hodin, třeba v práci hodit za hlavu a nemyslet na ně. Ale i obráceně. Spousta lidí si takzvaně nosí práci domů, neustále řeší nějaké pracovní problémy. Výborný, originální nápad, který však řeší už mnohokrát zpracované téma. Ve jménu všeobecného blaha jsou lidem odepírána základní lidská práva. Prostě totalita! Lidé nastupují do nesmyslné práce, kde jsou jim vymyty mozky a ztrácejí svobodu. George Orwell by tvůrce pochválil. Děj se rozbíhá pomalu, ale napětí se stupňuje a skvěle graduje a ...... pak se zase otevřou vrata do druhé série. Pro Krista pána, proč aspoň jeden seriál nemůže být ukončen normálně? Každopádně zatím seriál roku! (05.05.2022)

Musel jsem se z počátku ( vlastně celou první půlku ) obrnět velkou dávkou trpělivosti, někdy i nucenou, ale naštěstí má vše svůj důvod i své pevné místo a s ohlédnutím se zpět... Opravdu nic není navíc a nic není vata. Ben Stiller si sice velmi umě hraje na režisérské židličce, ale dost často ( právě v první půli ) zbytečně natahuje a místy velmi pomalu, až únavně, buduje celkovou expozici. Za trpělivost nedůvěřivým a pozornost zaháčkovaným se ale Severance odmění vrchovatě. Závěr první série je přesně takový jak to u seriálu mohu jen z celého srdce nenávidět a stejně nabízí naprosto uspokojující pocit, jaký jsem už dlouho neměl. Jak to? Už je to nějaký pátek co jsem byl po skončení čehokoli tak vyveden krásně z míry a to především proto, že jsem “na cestě” mnohokrát zapochyboval. Všechno tady ve svém celku šlape jak švýcarský hodinky a může za to především režijně i dramaturgicky zmáknutá ("top class") našlapaná závěrečná epizoda. (08.04.2022)