Nejlepší léta našeho života

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. (06.09.2018)

"Things have changed"....a naspäť ich už nedostanete ani po dobrom, ani po zlom....a zmenili sa aj ľudia pod vplyvom nových skutočností. Takže pokiaľ stretnete niekoho, kto ešte uznáva "predvojnové" morálne hodnoty, netýkajúce sa osobného prospechu, držte sa ho ako kliešťa! Wyler že vraj musel zachovať na požiadavku štúdia happy end, čoho som sa dosť obával, ale po takmer troch hodinách strávených s ľuďmi, ktorí vám chtiac nechtiac prirastú k srdcu, by opak bol ranou pod pás. Vo filme sa dá toho o vtedajšej spoločnosti dosť prečítať, ako priamo, tak medzi riadkami. Film mi ale znova ukázal, ako sú si ľudia všade podobní a čo bude aj dôvodom, prečo radi pozeráme aj zahraničnú kinematografiu. Je to trochu jednoducho a divne vyjadrené, ale veď buďme radi, že je to tak. (09.05.2014)

S citem, odpovídající dávkou sentimentality a obrovskou náloží přirozené a zdravé lidské empatie natočený snímek, který možná nejlépe ze všech jeho amerických bratříčků znázorňuje nelehký boj válečných veteránů o znovunalezení svého místa na slunci a ztraceného duševního klidu. Scénář je nesmírně inteligentní a zvládá pojmout takové množství uvěřitelných a různorodých emocí, že by stopáž mohla být klidně ještě o nějakou tu minutku delší. Všemu pak nasazují korunu ústřední sympatické postavy, mezi nimiž to jiskří v tom nejlepším slova smyslu, a samozřejmě všichni výteční herci, kteří se zcela zdrželi tehdejšího trendu v podobě efektního přehrávání a podávají naprosto uvolněné a přesné výkony. Opravdu, byť je to pouze můj vlastní dojem, málokterému filmu jsem ve znázornění společenských nálad určité etapy novodobé americké historie natolik upřímně důvěřoval.... 95% (19.08.2015)

Profesne na vysokej úrovni natočená dráma rozpráva o návrate troch vojakov z II. vojny, ktorí sa zoznámili v lietadle a zistili, že bývajú v rovnakom meste. Každý sa s pozíciou vojnového veterána vyrovnáva po svojom, z tohto pohľadu oceňujem snahu o verné vykreslenie nálad obyvateľstva po skončení vojny. Film je viac romantický ako vojnový, nosným piliérom sú vzťahy. Wyler zakomponoval do svojho filmu silné scény, odľahčujúci humor, ale hlavne veľký filmársky cit, ktorý ho ubránil pred lacnou melodramatickosťou a sentimentom. (14.10.2013)

Silné, naivní i úsměvné. Ale možná ve Státech takhle mnohé návraty vypadaly. Je docela zajímavé, že film vznikl vlastně rok po válce, protože k podobně citlivým tématům se většinou přistupuje až po uplynutí nějaké doby. Takhle, dosud v doznívající euforii z vítězství, vznikl film, který ukazuje i stinnou stránku věci. Přidám se k chvále Harolda Russella. Vynikající výkon i z hlediska zkušeného herce. Jako neprofesionál zahrál takřka nadpozemsky. 85% (18.03.2014)