Režie:
William WylerKamera:
Franz PlanerHudba:
Jerome MorossHrají:
Gregory Peck, Jean Simmons, Carroll Baker, Charlton Heston, Burl Ives, Charles Bickford, Alfonso Bedoya, Chuck Connors, Chuck Hayward, Richard Alexander (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Bývalý námořní kapitán James McKay přijede na Západ se svou snoubenkou Patricií Terrillovou. Mladá žena je dcerou nejmocnějšího muže v kraji, majitele obrovského ranče Henryho Terrilla. James se budoucímu tchánovi zamlouvá, ovšem jen do chvíle, kdy odmítne bránit se proti násilí. Do tohoto kraje ruka zákona nedosáhne a muži musejí často bojovat s honáky Terrillova konkurenta Rufuse Hannasseyho. V sázce je totiž drahocenná voda, kterou oba rančeři potřebují pro svůj dobytek. Nenávist mezi oběma rody vrcholí a schyluje se k válce. James neví, jak to na Divokém západě chodí, přesto však stále odmítá změnit své zásady. Jen málokdo vidí, že je v mnoha ohledech statečnějším mužem než místní rváči a siláci... Klasický film Williama Wylera vznikl v roce 1958. Je ukázkou toho, že i western lze vytvořit bez zbytečné surovosti, s důrazem na hloubku charakterů a přitom divácky přitažlivě. Své samozřejmě sehrálo vynikající herecké obsazení s Gregorym Peckem v čele. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (319)
Co do propracovanosti vizuálu se klasické hollywoodské westerny těžko můžou poměřovat např. s vyvrcholením Leoneho Dolarové trilogie nebo se solitérním Tenkrát na Západě (tedy s hybridním spaghetti western westernem), ale přesto jsou mi ve všech směrech neskole milejší. Oceňuji na nich především tu ryzí "americkost", tedy pravost, pevnost a hlavně filmovost, která zdaleka není tak banální, jak by se mohlo zdát. A právě Wylerův malebný opus je této "americkosti" nezkaleným destilátem na třetí, nutno podotknout, že příjemně rozvratným v podrývání mytologie amerického snu i nečekaně chytrým ve své práci s kosmopolitní dualitou a tření z něj vyplývajícího. Nejpřesněji jej vystihuje příměr: nejpamětihodnější epický western a Velký film v pravém smyslu slova. Jako správný paján na krajinu Divokého západu je Velká země nasnímána v úchvatných uměleckých panoramatech a celcích, které nedávají prostor zjemňujícím detailům, je ozdobena skvělým mnohovrstevnatým příběhem, svěžím scénářem a vyváženou kolekcí do detailů vykreslených charakterů, takřka až velkoplošnou učebnicí lidské povahy. Zvláště mi pak zaimponovala Peckova postava příkladného, v jádru skromného a morálně bezúhonného jedince, ze které přímo sálá charakterová nezdolnost a síla. Nu, a pak je tu samozřejmě Morossova nádherná a živočišná heroicko-patetická (nejde o urážku!) hudba, která ve své kategorii patří rovnou k těm nejlepším a nejbohatším kompozicím, ne-li na samotnou špici. Způsob jakým rytmizuje obraz a vdechuje život pravé, nespoutané krajině Západu i konfliktům, které netečně sleduje, to je čirá magie, před kterou nezbývá než tiše žasnout. Potrženo, sečteno: Jeden z Filmů, pro které mi buší mé kvazi-cinefilské srdíčko. Klasika každým coulem! ()
Kdybych si udělal žebříček oblíbenosti filmových žánrů, postavení westernu by nebylo příliš důstojné. Každý žánr vytváří a využívá oblíbená klišé, westernová mi jsou protivná víc než kterákoliv jiná. Titulů, které bych beze zbytku akceptoval, je pomálu, navíc by šlo většinou o alternativní produkci, která by nejspíš pravověrnému fanouškovi na mysl nepřišla. Velká země by ale mezi ony tituly jednoznačně patřila. Pracuje sice s typickými westernovými prvky, takže divák se dočká působivých záběrů krajiny, přestřelek i divoké jízdy na koni. Žánrová pravidla ale Velká země obrací naruby. Tradiční ctnosti a schopnosti tvrdých mužů amerického západu jsou tady spíš kritizovány a znevažovány. Příchozí z města, z civilizace místním ukazuje obrácenou stránku jejich "boje o čest". Klasický western éru divokého západu romantizuje, šíření řádu a moderní civilizace vnímá jako sice nevyhnutelý, ale bolestný a rozporuplný proces. Velká země ho naopak vítá. Snímek funguje velice dobře i jako milostný příběh, kde se milostná linka s tou dramatickou výborně doplňuje. Celkový dojem: 90 %. ()
Drahokam mezi westerny. Snadno přehledný, žádné velké dějové zvraty, všechno plyne tak nějak v klidu. Nemusíte se složitě orientovat kdo je kdo, a na čí je straně. Takový balzám na nervy. Herci vynikající, výprava s blankytně modrou oblohou, vyprahlé širé pláně a bílý kaňon jsou fascinující. Ale co nejvíc je fascinující na tomhle díle je bezesporu hudba - začátek si můžu pouštět pořád dokola a nikdy se neomrzí. Co dovede jeden skladatel s párem smyčců a trumpet, to nikdy nepochopim. A uhrančivé oči Jean Simmons nesmím opomenout. Dodatek: Po dalším shlédnutí musím konstatovat a doplnit, že Velká země mě fascinuje čím dál více... Prostě Velká nádhera. Chci vidět zas. Jeden z těch mála filmů, při kterém se skoro zastaví čas. A ten čas při něm strávený přináší skvělý pocit. Pocit nevšednosti, mimořádnosti, vzácnosti. Wyler byl prostě velikán a roky 1958 a 1959 byly jeho vrcholem. ()
Nějak se mi nepovedlo zachytit zde proklamovanou nezapomenutelnost a výjimečnost snímku. Velká země je poctivým westernem, který je obohacený hlavní postavou, která do žánru zdánlivě vůbec nepatří - Peckův gentleman, kterému není nic více vzdálené, než prvoplánové mačovství a lpění na "drsných zákonech" divokého západu. Celý film je pak (alespoň co se obsahu týče) na tomhle kontrastu postaven - klasický, divoký svět westernu vs. civilizovanost a gentlemanství. Jim McKay se zařazuje do pantheonu Peckových supersprávňáků (k postavám jako Joe Bradley či Atticus Finch) a Velká země pak do dlouhé řady výborných snímků krále Hollywoodské kvality, Williama Wylera. Formální kvality jsou samozřejmě neoddiskutovatelné. 70% ()
Země je velká, ale lidé jsou malí až malicherní. A jen málokdy se dokážou vzepřít k velkým činům. G. Peckovi se to podaří zvláštní cestou. Aspoň pro western netypickou. Stojí si sice jako každý správný muž v kovbojce za svým, ale jeho přesvědčení je prostě nepodléhat rozbouřeným emocím, falešným představám o cti nebo o mužnosti a ne hned tasit kolty a sjednávat svoji vizi spravedlnosti ranami rozdávanými napravo nalevo. A je tím pádem větší frajer než všichni ostatní. _____ Film o boji dvou znepřátelených rodů demýtizuje starý Západ a přesně ukazuje, co ve skutečnosti hnalo muže do osudových soubojů. Příběh začíná zostra drsným zesměšněním elegantního nováčka, který se mezi ošlehané kovboje zdnálivě vůbec nehodí. _____Pak trochu zvolní tempo a kamera širokoúhlými záběry ukazuje vyprahle žlutou, velikou zemi a lidi, kteří jsou ve srovnání s ní nevýznamní. V dramatickém příběhu se dokonce objeví svěže vtipné momenty a lehká romantika. Ve volném tempu se ale začíná rozjíždět stupňující se nepřátelství dvou nejbohatších rodin. Útoky jsou stále brutálnější a soupeř pak musí odpovědět ještě tvrději. ____Posedlá nenávist se stává šílenstvím, kdy hlavy obou rodin nedokážou vidět jiné řešení, než zničit svého soka. Krveprolití visí ve vzduchu a všichni po něm prahnou jako po bouřce, která konečně vyčistí vzduch a navždy smete protivníky ze zemského povrchu. S iluzorní představou, že pak nastane spravedlivý ráj.____ Jenomže do žhavé a velké země přicestoval cizorodý element, námořní kapitán G. Pecka, který svým netypickým jednáním převrátí naruby zdánlivě nedotknutelné a uctívané hodnoty na odiv vystavované mužnosti. ___ Poslední hodina filmu vygraduje napětí na maximum. Do schématického vnímání světa se vklíní nový úhled pohledu a je jasné, že rozjetou mašinu krvelačnosti vykolejí. Není ale jisté, jestli ji dokáže zastavit. /1. 7. 13./ ()
Galerie (76)
Zajímavosti (28)
- Film bol natočený anamorfickým procesom zvaným Technirama, spolu so systémom Technicolor. (westerns)
- Burl Ives (Rufus Hannassey) měl v době natáčení 47 let. Ve skutečnosti byl tedy jenom o 11 let starší než Chuck Connors (Buck Hannassey), který hrál jeho syna. (džanik)
- Hlavný hrdina filmu James McKay (Gregory Peck) vystrelí za celú dobu len jedenkrát a aj to iba do zeme. (westerns)
Reklama