Sběratel

Mladý psychopat sbírá nejenom motýly, ale i ženy. Není s nima schopen fyzického kontaktu, ale rád se na ně dívá a vyžaduje jejich pozornost. Bohužel za cenu toho, že je vězní u sebe doma. Což, jak jistě uznáte, není příliš standartní a to samé si myslí i dívka, kterou vězní. Terence Stamp jako citově deprivovaný psychouš s ledovým výrazem je znamenitý. Ovšem co každého překvapí, aspoň tedy mně a to nemile, je neobvyklý konec. (08.05.2003)

Režisér rozsáhlého Bena Hura natočil komorní thriller o dvou hercích v jednom sklepu. V něm psychopat s vizáží Sheldona Coopera drží v zajetí krásnou zrzku, s níž by rád strávil celý život. The Collector nenabízí nějaké výraznější násilí, jako třeba příbuzné Psycho, jeho síla tkví jinde. A to jak v parádním obsazení, tak scénáři a v příjemných detailech. Stampův „Sběratel“ totiž není typický maniak, který své oběti bezhlavě mučí. Naopak. Své potenciální lásce dopřává nečekané pohodlí, kratičké vycházky, ale i respektované soukromí (před vstupem do pokoje vždy klepe). A to je na únosce hodně sympatický přístup. Dívka zachovává zdravý rozum a snaží se svého nepřítele přechytračit a zároveň nenasrat. Postupem času však samozřejmě dochází k vzájemným konfliktům, které vrcholí v poslední půlhodince. Snímek by si tak neměli nechat ujít hlavně fandové pomalých, ale kvalitních thrillerů. (04.02.2014)

Veta "Pod si pozriet moju zbierku motylov" naberie po tom to filme novy vyznam. Vyborny minimalisticky thriller, ktory si vystaci s jednou hereckou dvojicou, silnou atmosferou a perfektnym zaverom. Cas sice jeho hrany otupil (pretoze podobnych filmov sme odvtedy videli stovky), ale stale ide o spickovu a nekompromisnu zanrovku od jedneho z najlepsich hollywoodskych reziserov historie. 9/10 (12.01.2019)

Jeden z nejlepších únosových thrillerů vůbec! Přestože je stopáž drobet přehnaná a určitě by snesla mírné zkrácení, nenudil jsem se ani chvíli. Úlisný psychopat Terence Stamp odvedl skvělý výkon, jeho postava je velmi zajímavá, propracovaná a uvěřitelná, není to jenom takový ten obyčejný šílenec s nejasnými motivy. Jeho oběť se pak chová relativně smysluplně, což je věc nevídaná. 85 % Horror movie of the Year (26.01.2011)

Jeden z filmů, kde jsem při sledování přemýšlel, jak asi vypadá Fowlesova předloha. Důvod byl jednoduchý, chtěl jsem se dozvědět něco o postavách. Southernův scénář totiž na postavy z vysoka kašle, na jejich myšlenky, pocity. Sem tam sice něco vypustí, ale je toho hrozně málo a je to povrchní. Zábavné je však pozorovat z větší části teatrální herectví od obou, které je ve výsledku hrozně roztomilé. Stamp zábavně přehrává a Eggarová roztomile koulí očima a to po celou stopáž. O ženskou hrdinku divák nemá obavy, z (anti)hrdiny naopak vůbec nejde respekt a už vůbec ne strach. Při fyzickém konfliktu jsem se vždy o Stampa bál, fyzická převaha byla viditelně na straně Mirandy, škoda, že nechtěla a nemohla (vyhrát). Jako thriller to tudíž absolutně nefunguje (snad možná úvodní "hon na ještěrku"), dramatických momentů to v sobě několik skrývá. Jenže, když máte na režisérské stoličce Williama Wylera, tak to by bylo, aby se na to dobře nekoukalo, navíc potěchou pro mé oko byl i vzhled Eggarové (hlavně ty culíčky) a ty přepálené dvě hodiny vlastně vůbec nenudí. Objektivně za tři, ale já si tu jednu přidám a klidně někdy dám opáčko. 75% (nad Oscarovými nominacemi naopak koulím očima já, koukám, že tyhle ceny se nikdy nedaly brát vážně) (10.04.2014)