Sběratel

Chci znát jeden důvod, proč doufat v kvalitu adaptace knihy, která se odehrává v myslích postav, nenabízí objektivní úhel pohledu a jejíž poselství není utvářeno ani tak událostmi, jako spíš tím, jakým způsobem protagonisté přemýšlejí. Nic? Já to věděla. Navíc zdejší Miranda má do té neortodoxní hlubokomyslné, elegantní a lišácké krásky asi tak daleko jako školní uklízečka k anglické královně. (09.03.2010)

Opravdu jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že film se drží originálu (tedy knihy od Johna Fowlese). Jistěže všechno podchytit nedokázal a trochu ubral psychologicko-filosofickému střetu dvou odlišných mentalit, nicméně je dokázal alespoň nastínit (ve scéně s knihou asi nejsilněji). Prostě krásné podobenství o společnosti a lidech, horror bez krve, psychologické válečné drama ... já vlastně ani nevím jak bych ho charakterizovala ... podivnost, při které řvu vzteky. (03.06.2003)

Film naštěstí moudře vynechává veškeré flashbacky a salónní levičáctví z předlohy a soustředí se jen na vztah věznitele a vězněné v "hitchcockovsky" laděném thrilleru. Terence Stamp je typově přesný "Kaliban" a když nasadí svůj kukuč týraného štěňátka, tak ho skoro litujete. Samantha Eggar se také snaží, nicméně vypadá tak na pětatřicet (k čemuž přispívá i tehdejší móda) a moc se nehodí do role křehké studentky a milovnice umění. (13.10.2012)

Pozdní a velmi slabý Wyler. Zpočátku se zdá, že nás čeká prakticky až horrorová podívaná založená na minimalismu, aby se film následně transformoval na drama, ze kterého jsou snad i cítit květinové děti a v samém závěru se zase dočkáme jakéhosi pokusu o vysvětlení Stockholmského syndromu. Herci jsou velmi špatní a protože se na scéně objevují prakticky jen ti dva, tak si asi dovede představit, jak se jich po čase zatoužíte zbavit. Vše trochu zachraňuje úplný závěr, ale když si vzpomenu na to příšerné tvrdé světlo a nijakou dramatickou linku, nemohu hodnotit jinak než velmi podprůměrně. (16.03.2005)

Režisér rozsáhlého Bena Hura natočil komorní thriller o dvou hercích v jednom sklepu. V něm psychopat s vizáží Sheldona Coopera drží v zajetí krásnou zrzku, s níž by rád strávil celý život. The Collector nenabízí nějaké výraznější násilí, jako třeba příbuzné Psycho, jeho síla tkví jinde. A to jak v parádním obsazení, tak scénáři a v příjemných detailech. Stampův „Sběratel“ totiž není typický maniak, který své oběti bezhlavě mučí. Naopak. Své potenciální lásce dopřává nečekané pohodlí, kratičké vycházky, ale i respektované soukromí (před vstupem do pokoje vždy klepe). A to je na únosce hodně sympatický přístup. Dívka zachovává zdravý rozum a snaží se svého nepřítele přechytračit a zároveň nenasrat. Postupem času však samozřejmě dochází k vzájemným konfliktům, které vrcholí v poslední půlhodince. Snímek by si tak neměli nechat ujít hlavně fandové pomalých, ale kvalitních thrillerů. (04.02.2014)