Sběratel

Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat knihu a pak to třeba objektivněji ohodnotím. Ať jsem dělala, co jsem chtěla, tak hlavní představitelé mně nesedli. V mých představách kolovalo mnohem víc jiných hereckých es, kteří by to zvládly podle mého subjektivního názoru mnohem lépe. Terence na mě působil jak nevinné malé kotě sbírající nejen motýlky a postrádala jsem u něj alespoň trochu víc těch psychopatických rysů, které by celému příběhu trochu rozproudily krev. A Samantha se snažila seč jí síly stačily, ale nestačilo to k mojí lítosti nad jejím osudem. Konec konců tam měla poměrně dokonalý servis, mně do postele jídlo nikdo nenosí. Takže já bych s těmi nominacemi rozhodně tak nehýřila, ale jsem pouhý laik. (14.04.2014)

Mladý psychopat sbírá nejenom motýly, ale i ženy. Není s nima schopen fyzického kontaktu, ale rád se na ně dívá a vyžaduje jejich pozornost. Bohužel za cenu toho, že je vězní u sebe doma. Což, jak jistě uznáte, není příliš standartní a to samé si myslí i dívka, kterou vězní. Terence Stamp jako citově deprivovaný psychouš s ledovým výrazem je znamenitý. Ovšem co každého překvapí, aspoň tedy mně a to nemile, je neobvyklý konec. (08.05.2003)

Samantha Eggar v některých záběrech vypadá o dost starší, než její věznitel Terence Stamp, což se k naraci příliš nehodí. Žánrově se nejedná o horor, ale spíše o čistokrevné drama. Od začátku jste nuceni přemýšlet, jak bude příběh pokračovat, kolik motýlů a žen ještě Freddie uloví. Závěr mě osobně trošku zklamal, čekal jsem nějaké omylem objevené dveře do dalších místností sklepení, kde ve věčném klidu odpočívá půl tuctu Mirandiných předchůdkyň. (16.04.2010)

Film naštěstí moudře vynechává veškeré flashbacky a salónní levičáctví z předlohy a soustředí se jen na vztah věznitele a vězněné v "hitchcockovsky" laděném thrilleru. Terence Stamp je typově přesný "Kaliban" a když nasadí svůj kukuč týraného štěňátka, tak ho skoro litujete. Samantha Eggar se také snaží, nicméně vypadá tak na pětatřicet (k čemuž přispívá i tehdejší móda) a moc se nehodí do role křehké studentky a milovnice umění. (13.10.2012)

Opravdu jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že film se drží originálu (tedy knihy od Johna Fowlese). Jistěže všechno podchytit nedokázal a trochu ubral psychologicko-filosofickému střetu dvou odlišných mentalit, nicméně je dokázal alespoň nastínit (ve scéně s knihou asi nejsilněji). Prostě krásné podobenství o společnosti a lidech, horror bez krve, psychologické válečné drama ... já vlastně ani nevím jak bych ho charakterizovala ... podivnost, při které řvu vzteky. (03.06.2003)