Hodiny zoufalství

Zkusímli si na nečisto něco tomu filmu vytknout, tak zjistím, že nemám co. Od počátku do posledního záběru napínavé drama plné humoru, který nezlehčuje závažnost základního motivu rodinné lásky pociťované a hájené z obou stran konfliktu. March i Bogart jsou naprosto výteční, scénář nemá ani dírečku, příběh odehrávající se povětšinou v jednom domě prochází nečekanými a těžko předvídatelnými zvraty, aniž v jediném momentě postrádá logiku. (15.05.2010)

Humphrey Bogart ako záporná postava má v sebe viac zraniteľnosti, ako jeho legendárni detektívi. Možno to nie je ani paradox. Film pôsobí dojmom adaptácie divadelnej hry, keďže sa jeho značná časť odohráva v interiéroch, ale nie je tomu tak. Veci pomohlo okrem ako vždy istej Wylerovej réžie zrejme aj to, že si Hayes adaptoval svoju knihu do podoby scenára sám. Nie je to tak intenzívny zážitok, aký som od filmu s takýmto námetom a od Wylera čakal, ako sa budú veci vyvíjať sa viac menej dá vopred, vrátane konca, predpovedať. Interakcia medzi postavami ale funguje výborne. (18.02.2017)

Příběh starý jako sám svět, ale v úžasném a originálním provedení...Bogart uprchl spolu s dalšími dvěma muži z vězení a přechodně se usídlil v jednom americkém domku na předměsti Indianopolis. Zločinci ovšem netuší, že čtyřčlená rodinka, kterou teď drží jako rukojmí, jim dá pořádně zabrat. Fredric March je opravdová hlava rodiny a nenechá si od Bogarta nic líbit. Tak hustý a perfektní konec jsem snad ještě neviděla. (02.01.2006)

Nejsem sice znalcem amerických filmů z této doby, ale mám pocit, že film je klasikou svého žánru. Od Wylera jsem už pár věcí viděl, skoro všechno je špička, tento film nevyjímaje. Jediné co k tomu mám, že mne to nestrhlo, na rozdíl od ostatních jeho snímků. Nedávám plný počet, možná nebyla úplně ta pravá nálada...80% (02.01.2012)

Funny Games Humphrey Bogart.. Host do domu, Bůh do domu? Kdepak. To spíš platí rčení, že host i ryba začnou po třech dnech smrdět a třeba taková Griffinova zločinecká parta ve složení: tupec, pragmatický vůdce a jeho dobrosrdečný bratr, začne páchnout ihned, co překročí domovní práh. Napínavé noir-krimi s do detailu propracovaným scénářem, inteligentně se chovajícími oběma stranami zákona i rukojmími a brilantním koncem, který mi připomíná neodvratné zakončení šachové partie. Bogart jako osamocený král zatlačený do kouta šachovnice a proti němu královna policie s taťkou věží Hilliardem - zhasněte reflektor, šach, mat.. (04.04.2011)