Zhi chi

Černobílá depresivní Noční Můra z Hong Kongu!Režisér Cheang Pou-soi má už docela bohatou kariéru a po výborném akčňáku s Tony Jaa SPL 2 zkouší temnou Krimi s esencí Fincherového Se7en přesahující až do Exploitationu a je to tíživá podívaná pro silné nátury. Tedy pro mě !! Veterán a nováček spojí síly, aby dopadli maniakálního sériového vraha, který brutálně zavražďuje mladé ženy v ulicích Hong Kongu s fetishem uřezávání ruk. Do toho se objeví žena, která zavinila smrt Veteránovy manželky a nabídne pomoc, ale né vše jde podle představ.Černobílá forma překvapivě vůbec nevadí, má to trochu artsy nádech, ale vyznění působí temněji a rozhodně více šokantně. Je to dvou hodinová přehlídka násilí, ponižování na ženách, mrtvých těl a špíny, která z Hong Kongského města dělá vyloženě Město Hříchů.Je zde i jedna vyloženě brutální akční sekvence s noži ( to jsem měl jak by řekli Slováci Sánku dole) a film diváka takřa nenechá vydechnout, valí na něj jednu syrovou scénu za druhou.Samotný vrah je nechutně slizký a jeho "doupě" je vyloženě odpudivé místo, ze kterého páchla smrt až ke mně do obýváku. Atmosféra jak svině a rozuzlení samotného filmu je taktéž zajímavé.Tomu říkám Poctivé, drsné, syrové, bezútěšné a chladné Krimi, které si vytírá zadek se vším, co jsem v daném žánru za poslední roky měl čest vidět.Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 4/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5, Emoce 4/5, Herci 4/5. 8/10. (07.10.2021)

To, jak vypadal vizuál filmu,  to dobrej film neudělá. Před dvěma dny jsem při běsnění toho poldy film vypnul. Dnes jsem ho dokoukal. To kopání do tý třicetikilový buchty byla jediná situace, kdy se polda projevil, a měl navrch. Jinak film pomalej, bez akce. Bez napětí. Zlatej Woo, Hark, Lam, Fat a Yen. To byli ty správný Honkongský hvězdy. S tímhle filmem běžte někam. 30%. (26.12.2023)

Film začal veľmi sľubne, ale s tým, ako sa v ňom začínalo postupne objavovať viac plastových fliaš, rôznych reťazí a špagátov, polystyrénu, plechoviek, manekýnov, igelitu a z hercov zostala len dvojica tupých detektívnych chujov, z nich starší bol neuveriteľné hovädo, tak ma to prestalo baviť. Prakticky žiadna psychologia postáv, alebo motív vraha, dôvod jeho výskytu v Hong Kongu... Nič, len post apo atmosféra navodzujúca v hustom daždi z požiarníckych hadíc, spolu v kombinácii s vyššie spomenutým bordelom, len (pre mňa) iritujúco otravný chaos a zmätok. (23.07.2023)

Předpeklí je monochromatický Hongkong plný odpadků, hnusu, deště a betonu, kde řádí blázen se slabostí pro odseknuté ženské končetiny. Slunce se usmívá asi tak často jako kolega ve zbrani, dokud ji ještě má a neodevzdá ji splavu. Poslední zbytky smyslu se nacházejí v záchraně feťaček, co si dobrovolně šlehají v objetí odpadkových pytlů s odhozenými Playstationy. Čínští cenzoři si taky práskli, když tuhle přehlídku humusu nechali projít bez jakýchkoliv zásahů. Malý hongkongský zázrak, skoro připomínající zlatá devadesátá a nultá, kdy se ještě autentická lokální roční produkce přehoupla i přes prsty dvou rukou. Teď jim sice jednu usekli, ale čas od času se ještě hvězdy na nebi sejdou. Tentokrát v neo-noir laskomině s božskou výpravou a zmučenými herci, jimž vévodí Cya Liu, která si zaslouží všechnu chválu a horkou koupel. Cheang natočil Sedm bez humoru, Sin City bez stylizovaného nadhledu, all work, all play. Říct, že by tomu slušelo plátno, už je při dnešní situaci skoro nadbytečné, tady buďme rádi za prostou existenci, koneckonců stejně jako postavy tohohle odpudivého exkurzu do útrob podsvětí, v nichž se jen obtížně křesá naděje. 95 % (27.04.2022)

Infantilně pochmurná noir-kriminálka, která si mě právě obhájila skrze to, jak je ve své zamračenosti, špinavosti a násilnosti až roztomilá. A to hned od scény, ve které jdou policejní vyšetřovatelé prohledávat desítky pytlů s odpadku v oblecích s kravatami. Špína Honkongu je zde sice všudypřítomná, ale působí zvláštně uměle, nepřirozeně, stejně jako většina obrazu. Překrásné širokoúhlé snímání členitého velkoměsta není skoupé na dechberoucí výjevy urbanistické džungle, ta zde ale nevypadá vůbec jako skutečné místo, spíše to většinu času vypadá jak benchmark test b&w vydání Cyberpunku 2077 (nebo francouzský animák Renaissance). V tom gardu je prezentován i příběh, který je málomluvný, vede nás obrazem, konáním postav a prostředím, přičemž vykulminuje v okamžiku kdy propojí všechny tyhle atributy do honičky mezi jednou z hrdinek a členy pouličního gangu skrze chudinské baráky a špinavé uličky. Po schodech nahorů, do dveří vpravo, zmáčenou chodbou, do malého bytu, proběhnout kuchyní, zamknout se v koupelně, vylézt z okna, být zase sestrčena z prvního patra na ulici, tam se bránit přesile kuchaňským nožem mezi horami odpadků a rozbitých aut. Fantazie. Zvláštně ambivalentní pocit mám z jedné příběhové linie, ve které se postava drobné pouliční zlodějky snaží vykoupit ze svého neúmyslného zabití protagonistovy ženy, k čemuž musí projít neuvěřitelnou kalvárií násilí, včetně brutálního znásilnění, aby nakonec dosáhla odpuštění. Cya Liu tam dostává fakt strašně, čím dál víc já to dává zabrat a místo toho, aby se po americkém vzoru nevěrohodně obrousila do mstící se valkýry, tak je s každým krokem naopak křehčí a vyčerpanější, ačkoli stále nezdolná. Je to divný pocit, protože jsem si úplně odvykl už na tohle filmové chování k ženským postavám, které je tady navíc v zásadě legitimizováno. (28.04.2024)