Detektivní příběh

Detective Story je realistickým pohledem na běžný den jednoho policejního okrsku. Tvrdošijný zastánce práva, detektiv James McLeod (Kirk Douglas), se nebojí použít svou moc proti kriminálním živlům. Obzvlášť neústupný je ve stíhání doktora Karla Schneidera, specialisty na potraty. Po té, co zjistí, že jeho žena byla u tohoto doktora kdysi dávno na operaci, a že otcem dítěte měl být gangster Tami Giacoppetti, je toho na něj příliš. Přestává se ovládat a jedná jako jeho otec, kterého celý život nenáviděl. Není to žádná pohádka... (28.06.2007)

Průběh jednoho dne na policejní stanici 21. okrsku v New Yorku popisuje Detektivní příběh, který stojí na precizně napsaném scénáři se skvělými dialogy, popř. též monology. Téměř celý snímek se odehrává v jedné budově a přesto je napínavý, zajímavý, poutavý a svoji atmosférou působivý. K závěru filmu není moc co dodat...snad jen nasadit spadenou bradu a přebrat si to v hlavě. S hodnocením neváhám. 5* (28.06.2012)

„Co je to za policistu?!“ - „Detektivové jsou jako otisky prstů., každý je jiný. I on má své chyby.“ Název a žánr „film-noir jsou tu zavádějící. Má očekávání byla jinde, ale popořadě. Policejní oddělení, které řeší tak akorát rušení sousedy, prosakování vody ze stropu, paranoidní paničky či drobné zlodějny neslibuje příliš vzrušení. Přesto se zde v 1 dni odehraje hned několik dramat a morálních dilemat. Na filmu se však znatelně projevuje jeho stáří. Kupodivu ani ne tak v případě technické stránky jako spíš společenského ovzduší. Ohledně Arthura jsem v sobě nenašel žádný soucit (v poválečném publiku to asi rezonovalo, dnes jen těžko), na příkladě ústředního páru je zas vidět dobová úzkoprsost. Jistě, Jim byl prudká povaha (se sklonem k „vřelejšímu“ lidskému kontaktu), ale stejně byla jeho reakce min. hraniční (bez ohledu na velikost „brouka v hlavě“). Teatrální projevy (hlavně Mary či Charleyho) dojmu též příliš nepřidaly. Konec byl přitom překvapivý (škoda „skvrny“ v podobě dementního telefonátu). Lepší průměr, pro mě zatím nejslabší Wyler. (12.07.2020)

Na rok ´51 ostře tvrdý drama. Vlastně to vůbec není žádnej detektivní příběh, naopak - navzdory hlavnímu charakteru je pevně lidský (o odpouštění, vlastních zásadách, mužích - "chtěl bych si vyndat mozek a umýt ho od všech těch hnusnejch scén, co si do něj zasela" a perfektní fakta o mužské tvrdohlavosti a ješitnosti). V tomhle filmu se nerozpadají žádný zločinecký organizace a podobně, jen samotné osobnosti. Na krev, na kost, na smrt. (03.08.2010)

Nedôveryhodná a príliš divadelná snaha prekonať afekt žánru a pozrieť sa na detektívov a ich prácu z civilnejšieho pohľadu. Výsledkom je herecký súboj, kto sa viac hodí o zárubňu. Kľúčovou postavou príbehu je žena hlavného detektíva, ktorej osobný príbeh sa stáva súčasťou prípadu. Jej postava je však len primitívnym nástrojom rozprávača a jej reakcie sa zo sekundy na sekundu menia podľa toho, ako sa to hodí. Zostarlo to strašne, ale strašne. Čím vážnejšie a serióznejšie sa tieto "ambiciózne" noirovky snažili tváriť, tým horšie to dopadlo (viď. napr. The Lost Weekend). (19.04.2020)