Agónie - konec Rasputina

Předsmrtná agónie zdegenerované monarchie sestavená do doslovného argumentu o potřebě Velké říjnové revoluce. Alespoň dle současné podoby filmu, která dostála od původní verze nejspíše mnoha změn, ale vzhledem k tomu, že onen originál je ztracený někde pod parketou, tak můžeme jenom odhadovat, co bylo přidáno a co odebráno než byl film po nějakých šesti letech připuštěn k distribuci. Hloupý vyčerpaný pohled uvláčeného cara, jemuž se na pomateném dvoře shromažďuje pochybná suita manipulativních šarlatánů, zde kontrastuje z bezuzdnou mánií pohledu pološíleného pitomy Rasputina, který ponižuje celou říši jenom tím, že v ní existuje. Zajímavé zachycení závěrečné onkologické fáze velmoci, které markantně dochází prostředky k přežití a proto se chytá už úplných hovadin v bláhové naději o sebezachování. Bohužel mě tam dost iritovaly ty scénické interiéry nasvícené jak ze studia kamarád, tvůrčí studio Ostrava, ačkoli vim, že je to tak asi schválně. Ke shlédnutí na YT ve dvou dílech 141 minutová verze skrze Mosfilm. Kvalita je z prdele, ale anglické titulky jsou profesionální. (07.05.2024)

Jinak zpracovaný příběh, než jsem viděla nedávno (ruský Rasputin z r. 2013). Z jedné strany mě Klimovovo dílo nadchlo, chvílemi se mi svíralo hrdlo nad prostřihy mezi světem bohatství a světem bídy a zoufalství. Slabošský panovník a úpadek skoro tisícileté říše během pár desetiletí. Škoda že Klimov vynechal úlohu "profesionálních revolucionářů", kteří byli na ruské dějiny přisáti od začátku 20. století. Lenin, Trockij, Kerenskij, Kaplanová a další. Ti hráli destruktivní úlohu už v revoluci r. 1905 a stejnou i v r. 1917. Organizovali tisíce lidí, šířili mezi nimi nenávist a hnali je na smrt. Úpadek tisícileté carské říše měl konkrétní jména. V Klimovově poměrně rozsáhlém díle pro ně místo bylo. Za to, že se o nich nezmínil, ubírám jednu hvězdu. (05.09.2014)

Expresívne vyjadrenie posledných okamžikov cárskeho Ruska. Veľmi obsažné, poučné a všetky poznatky ohľadom tejto témy a predovšetkým Rasputina dokumentárne zhromaždené a predostreté divákovi. Skrátka ide o kvantum užitočných informácií, v ktorých som si hovel ako prasa v žite. Na druhú stranu mi nie celkom sadol poetizmus, miestami až surrealizmus tohto diela, chápem, že Rasputin bol úchylný blázon, ale na mňa toho bolo v jeho podaní až moc, aj keď herec bol parádny, typovo aj po hereckej stránke. Tiež sa tu ponúka otázka, že kto bol väčší blázon? Či Rasputin alebo cárska rodina - niečo na zamyslenie. Ten kto nepoužíva zdravý sedliacky rozum, tak aj potom dopadne. Tiež je škoda, že práve v týchto ťažkých chvíľach bol na čele cárskeho Ruska jeden z najslabších a najneschopnejších panovníkov v dejinách tejto krajiny. Nech je ako chce, po páde ruskej monarchie, tak ako bolo v snímku niekoľko krát povedané, sa svet zmenil. Perlička: Nie je žiadnou záhadou, prečo na Rasputina neúčinkoval kyanid. Jednoducho si rád vypil vína a mal rád sladké. Do určitej miery to neutralizovalo účinky jedu. Skôr sa čudujem, že prežil tú streľbu (atentátnici museli mať riadne naložené v gatiach), aby konečne nakoniec našiel smrť utopením. Skrátka tuhý korienok - zlá burina sa kántri ťažko. Slušný nadpriemer. 80/100 (20.11.2017)

Elem Klimov zvláda jednu vynikajúcu vec lepšie, než väčšina režisérov. Aspoň pokiaľ môžem súdiť na základe dvojice filmov, ktoré som od neho mal možnosť vidieť. Na Agónii, podobne ako na Idi i smotri, nemožno neobdivovať všeobecnosť výpovede. V jadre to nie je film o Rasputinovi, nie je to film o úpadku cárskeho Ruska. Je to film o človeku či ľudstve ako takom, všetky (inak zdá sa vcelku dodržané) historické súvislosti neslúžia konkrétnemu cieľu, ale prerastajú do plnokrvnej metafóry. Možno viem, ale hlavne som naplno precítil. Nutné podotknúť, že v neposlednom rade aj vďaka hlavnému predstaviteľovi – v Petrenkovom podaní pramení Rasputinova démoničnosť z reálnych povahových čŕt, nie z teatrálnej mimiky a gestikulácie. Naozaj úžasná súhra medzi režisérom a hlavným predstaviteľom... (23.06.2005)

Klimova mám zafixovaného jako tvůrce mimořádného válečného dramatu Jdi a dívej se, takže očekávání byla vysoká. Ne, že bych byl vyloženě zklamaný, ale trochu té kritiky si neodpustím. Chápu, že použití archivních materiálů může zvýšit pocit autentičnosti. Ostatně záběry z nemocnice plné mrzáků bez končetin by se v 70. letech nenatáčely jednoduše. V takové míře, v jaké Klimov čerpal ze starých dokumentárních snímků, to už zavání snahou snížit si náklady a z mého pohledu je to obtěžující. Režisér představuje divákovi až příliš mnoho reálných historických postav, jejichž jména a funkce jsou ale dnešním divákům, zvlášť v zahraničí, naprosto ukradené. Co podle očekávání funguje, je velkolepá obrazová výpověď o rozkládajícím se režimu plném korupce, dekadence a neschopnosti. Rasputin funguje jako ztělesnění a symbol úpadku celého systému. Jeho smrt je předzvěstí zániku carské říše. Petrenkovo uhrančivé herectví, absurdita viděného, kdy nevzdělaný mystik drží v šachu ministry a nejvýznamnější hodnostáře říše, a výborná kamera jsou důvody, proč vidět Agónii i dnes. Celkový dojem: 75 %. (23.02.2017)