Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (483)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně syrový, ale na druhou straně velmi působivý a intenzivní snímek. Fljora je na začátku mladíček plný ideálů, který netuší co je válka za zvěrstvo. Končí jako lidská troska, která má za sebou víc, než jiní za celý dlouhý život. Film na mě skutečně zapůsobil, ať se jedná o herecký výkon hlavního hrdiny, výtečnou režii, či geniální kameru. Takto sugestivní zážitek se často nevidí. Budu muset i topku přepracovat. Marně si vzpomínám na nějaký válečný film, který by ve mně zanechal tu atmosféru co Idi i smotri. Vrcholem je závěrečných deset minut, které polodokumentární formou mapují vývoj v Německu a život Adolfa Hitlera. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Ne všechno se mi na první dobrou líbilo, ale i potenciální nedostatky tu mají nakonec svůj účel. Film je ohledně svého sdělení hodně názorný a rád využívá extrémy (včetně detailů, jakým je např. nacistický boss, mazlící se během masakru vesničanů s roztomilou opičkou), takže těžko např. Fljorův vyděšený, křečovitě strnulý výraz považovat za herecký přepal. Kravčenko tu nepředstavuje ani tak konkrétní roli, jako spíše přímou vizualizaci hrůzy, kterou do člověka nacistické peklo zasévá. Pátou hvězdu u mě nakonec vyhrála sekvence už z první půle. Když Fljora krátce po bombardování utíká do rodného domu a nachází ho opuštěný, přičemž všechno kolem naznačuje, že je něco silně v nepořádku, je celá scéna ve své přízračnosti a předtuše čehosi zlého neuvěřitelně sugestivní. Pak stačí to cosi na pár vteřin zahlédnout... Jeden z nejlepších (proti)válečných filmů a přesně ten typ zážitku, který je intenzivně brutální, aniž by byl přehnaně explicitní . ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Choď a pozeraj sa bude pre každého diváka, ktorý si o ňom vopred na základe informácií alebo iných vojnových filmov niečo myslí, úplne iný. On je totiž tak zvláštny, že ho ťažko opisovať a nemá to zmysel, "choďte a pozrite si" ho. Tak ale aspoň sa o niečo pokúsim. Má súdržnú atmosféru, čiže v mojich očiach tým pádom nemôže byť nudný, celý sa odohráva v nejakom zvláštnom šere a vidíme okrem prírody sem tam nejakú budovu, explicitné násilie v zmysle pozerania sa na upaľovaných alebo strieľaných ľudí absentuje, stačí vidieť mŕtve telo, alebo vedieť, čo sa odohráva vnútri budovy. Kamera je častokrát subjektívna a veľa sa hýbe, postavy sa tvária ako nadrogované, čo je samozrejme asi jediný uveriteľný stav, v akom sa človek uprostred vojny môže nachádzať. Stále ale ani z týchto poznámok neviete, aký je to film. No a bacha na to, že ak máte v hlave zafixovaný internacionálny štýl tohoto žánru ako predpoklad toho, ako daný film musí vyzerať, tak Klimov vás poriadne zaskočí. Piata hviezda za Mozartovu Lacrymosu. Väčší kontrast medzi krásnym ľudským výtvorom a jeho najväčšieho zverstva si predstaviť neviem. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

V dnešní době se jedná z mého pohledu spíše o takový polodokument o hrůzách Hitlerovy vyhlazovací války ve východních státech a zejména v Rusku. Do poloviny filmu se v podstatě nic zajímavého neděje a film docela nudí. Divák si ale pomalu a jistě navyká na jeho "polodokumentární" vizuální efekt. Vše je jako by skutečné, kolem nás, příliš realistické ... Od poloviny jsme pak svědky v podstatě jen dvouch důležitých událostí, a to vyhlazení jedné z vesnic, upálení obyvatelstva v místním kostele a v podstatě syrového a realistického zpracování likvidace obyvatel a řádění nacistů a jejich přisluhovačů. V další scéně jsme svědky dopadení "likvidační jednotky" partyzány a mírné ruské propagandy (odhození hořící louče do vody ...). To vše vnímáme, nebo alespoň se film o to snaží, očima mladého, nezkušeného chlapce v pubertě, který nastupuje jako odhodlaný partyzán na počátku filmu a končí jako psychicky vyhaslá lidská troska ... Film jednoznačně není pro slabé povahy, to rozhodně není. Na druhé straně nese obrovskou a téměř nezkreslenou výpověď o tom, co se na východě za II. sv. války dělo. A to by měl zřejmě v jistém úseku svého života vidět každý člověk povinně ... Upalování civilistů ve stodolách a kostelích a masové popravy byly běžnou Hitlerovou rutinou, kterou využívaly německé vyhlazovací jednotky před tím, než byly zavedeny sítě vyhlazovacích koncentračních táborů... Tento film vám přesně ukáže, jak takové hrůzy probíhaly a vypadaly. Ukáže opravdovou skutečnost, realitu, žádnou smyšlenku ... události, na které by nikdy nemělo být zapomenuto. A navíc vám to ukáže tak, jako by jste v tomto pekle přímo byli. Špičkové ztvárnění, herecký výkon hlavní postavy, strašlivá a tísnivá atmosféra ... peklo na zemi... ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Úvodní půlhodina filmu ani v nejmenším nenaznačuje, jakým směrem se budou ubírat další části filmu. Relativně poklidně ubíhající film, jež zobrazuje chlapce v odboji se náhle zlomí s prvními bombami, čímž se symbolicky i láme pohled chlapce na válku. Subjektivní hledisko je nám zde v několika místech vnucováno ztotožněním se hlediska kamery s pohledem Fjory. Klasická hudba, jež doplňuje záběry, jakoby nahrazovala prožívanou hrůzu a v kombinaci se záběry zpustočené krajiny působí velise sugestivně a je zřejmé, že nejen Fjora, ale i kdokoliv jiný není připravený vidět tak hrůzné události, aniž by si vyžádaly na něm svoji daň. U Fjory byl poněkud problém uvěřit, že ony emoce doopravdy prožívá. Příčinou toho byl představitel této role Alexej Kravčenko a jeho po celou dobu stejný výraz v obličeji, který se mění akorát s pomocí maskování a make-upu, kdežto u všech ostatních postav stačilo pár gest či slov a emoce. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (32)

  • Když zkoušeli při konkursu Alexeje Kravčenka, tak musel improvizovat. Řekli mu, aby si představil, že jeho matka leží na lůžku a umírá a něco jí řekl. Kravčenko najednou začal brečet. Štáb řekl stop a o tři dny později měl Kravčenko schůzku s režisérem Klimovem. (Monco)
  • Na samotné natáčení Elem Klimov vzpomínal: "Točili jsme v Bělorusku, v místech, kde došlo k zobrazované tragédii, kdy nacisté vypálili stovky vesnic a vyvraždili jejich obyvatele. Bylo to pro nás velice poučné i bolestné, protože natáčením jsme v lidech opět vyvolávali zasuté vzpomínky. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda mám vůbec právo před lidmi, kteří prošli válkou, znovu nechat ožívat všechny ty hrůzy. Když jsem například natáčel scénu upálení vesničanů, nemohl jsem dlouho před tím spát a po natáčení jsem onemocněl. Ale nemohl jsem se vzdát ani jednoho záběru, ani metru filmu. Kdybych se vyhnul pravdě, pak by se apelativní povaha filmu otupila. Bylo to opravdu náročné, ale zase to na druhé straně napomohlo pravdivému dobrazu doby i událostí." (NIRO)
  • Nejdříve byl v plánu název filmu "Zabít Hitlera", ale jméno muselo být změněno, protože to v té době bylo považováno za nevhodné. (Poker_Face)

Reklama

Reklama