Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (483)

choze 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný, úchvatně natočený a velmi působivý film. Narozdíl od ruských přepatetizovaných a přepatriotizovaných heroických válečných velkofilmů, kde ruský voják i po ustřelení všech končetin ještě zuby odjistí granát a flusne ho po nepříteli, Jdi a dívej se nezachycuje boj, nýbrž prohru, podlehnutí hrůzám válečného běsnění bez možnosti jakékoliv obrany. Je svědectvím bezmoci vůči zvěrstvu a šílenství, bezmoci výmluvně ilustrované rychle zmasakrovaným donkichotským partyzánským odbojem. Čekal jsem větší jatka, ale i tak mi z toho nebylo zrovna dvakrát příjemně po těle, obzvlášť u velmi vypjatého konce, kdy po předchozí přehlídce německých zvěrstev konečně nadejde čas zúčtování a Rusové poprvé za celý film přejdou do ofenzívy. Bezútěšnost války je takřka hmatatelná a některé momenty přímo hororové. Nádherná kamera používající často subjektivních pohledů a neméně vynalézavá práce se zvukem vytvářejí impozantní filmový zážitek. Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. A to letadlo na obloze pořád krouží... ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Přehlídka hnusu, která člověku připomíná, jak se vlastně máme v současné meziválečné situaci dobře. Člověku mrazí v zádech, když si představí podmínky, v jakých muselo tehdejší obyvatelstvo přežívat, či bojovat o holé přežití. Jediná výtka z mé strany tak míří k českému dabingu, neboť se mi nepodařilo koupit film v originálním jazyce. Takže fakt, že malé holčičky dabuje muž s evidentně přiškrcenýma koulema tedy nelze považovat za vadu snímku jako takového. Opravdu velmi vydařený kousek filmařiny. Moc se mi líbila cesta, kterou si filmaři zvolili. Podávat příběh formou chlapce, který byl v podstatně donucen vstoupit do armády, byl velmi dobrý nápad. Na něm pak divák vidí úplně nejlépe, kterak ho cesta nelítostnou dobou poznamenala. Vůbec mi nevadil ani pozvolný rozjezd, který je jediným úsekem, kde má divák šanci zalapat po dechu. Poté už následuje čiré násilí a scénka s vypálením běloruské vesnice se mi zřejmě na dlouho vryje do paměti. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

"This must be seen by everyone!", "One of the greatest antiwar films!", "The greatest war movie you´never seen!", "This is a war as Hollywood could never portray it"! /Empire/ "A masterpiece not only of filmaking, but of humanity itself." /S.Penn/ "The greatest war film ever made"! /J.G.Ballard/ ... Toto je len pár prívlastkov, ktoré si tento výnimočný ruský film vyslúžil. Nadčasový ,surový a veľmi depresívny. Videl som to velmi dávno, ešte za socializmu ,ako malý chlapec, a bol to pre mňa film, ktorý ma prikoval do sedačky a zničil všetky moje detské, naivné predstavy o vojne. Ani skoro po dvadsiatich rokoch som nezabudol...100%. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Nuda – nuda – silná scéna. Nuda – vata – silná scéna. Vata – vata – ohromně silná scéna. A tak stále dokola. Sdělení silné, ale ničím výjimečné (lze ho "najít" i jinde) a navíc to jako film dvakrát moc nefunguje; je to málo rafinované ve svých sděleních a příliš to sází na první signální válečných hrůz. Pokud se ovšem naladíte na specifický rytmys vyprávění a z otupělosti se proberete na ty silné scény, tak se to rozhodně oplatí vidět. Takže je to spíše takové “bdi a dívej se”. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Šílené. I přesto, obraz událostí, jež by z pamětí lidí vymizet neměly. K těmto zvráceným lidským činům není nikdy daleko, stačí mít jen příležitost. Široko daleko totiž není nikdo, kdo by řekl STOP! Tak proč nedat průchod svým sadistickým choutkám, schován ve skupině podobně zvrácených spolubojovníků. Ani dnes se tohoto obrazu lidstvo jen tak nezbaví, naopak, i když pro dnešního člověka jsou některé zde vyobrazené situace či dialogy doslova nepochopitelné. Samozřejmě, uchovat si v tomto prostředí zdravý rozum, je otázkou přežití. Účinnou zbraní může být i jistá dávka cynismu (maketa Hitlera). Nabízí se zde také klasická otázka viny, jeden pouze plnil rozkazy, druhý se obětí ani nedotkl, nikoho nikdy nezabil. Tato podivná obhajoba byl vlastně jediný argument, který u soudu nacističtí váleční zločinci měli. Toto je příběh zcela neznámých lidí, kdesi na východě Evropy, kterým se jejich domov proměnil v krajinu bez soudce, v zemi, kudy prochází apokalypsa...převážně lidských hodnot. Vše fantasticky zrežírováno, podbarveno sugestivními tóny, ze začátku vyobrazeno dokonce i poeticky, až abstraktně. Režisér nás niterně seznamuje s postavami a hlavně s jejich emocemi, což není pro citlivého a vnímavého diváka vůbec jednoduché (to je zřejmě zde zmiňovaná nuda - u některých konkrétních uživatelů mě toto tvrzení doslova zklamalo). Pro mě celkově bezchybně, i když rozhodně jeden z nejdrastičtějších filmů, které jsem kdy viděl...a tím nemyslím kaluže krve či létající končetiny. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (32)

  • Celý film je natáčen ruční kamerou. (Monco)
  • Na samotné natáčení Elem Klimov vzpomínal: "Točili jsme v Bělorusku, v místech, kde došlo k zobrazované tragédii, kdy nacisté vypálili stovky vesnic a vyvraždili jejich obyvatele. Bylo to pro nás velice poučné i bolestné, protože natáčením jsme v lidech opět vyvolávali zasuté vzpomínky. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda mám vůbec právo před lidmi, kteří prošli válkou, znovu nechat ožívat všechny ty hrůzy. Když jsem například natáčel scénu upálení vesničanů, nemohl jsem dlouho před tím spát a po natáčení jsem onemocněl. Ale nemohl jsem se vzdát ani jednoho záběru, ani metru filmu. Kdybych se vyhnul pravdě, pak by se apelativní povaha filmu otupila. Bylo to opravdu náročné, ale zase to na druhé straně napomohlo pravdivému dobrazu doby i událostí." (NIRO)

Reklama

Reklama