Dopis

Brilantne natočený noir s vynikajúcim scenárom Hawarda Kocha ( podľa románu Williama Somerseta Maughama ) je najlepšou ukážkou ako sa majú točiť filmy. Nehovorím to len preto, že Wyler je môj obľúbený režisér, ale precíznosť a poctivosť všetkých zainteresovaných je obdivuhodná. Výnimočnosť filmu je daná už úvodnou jazdou kamery, zastaviac sa na diabolsky ľadovej Bette Davis, ktorá vyprázdni zásobník na schodoch svojho domu do neznámeho muža a taktiež záverečné dlhé finále bez slov. Film otvorene hovorí o posúvaní všeobecných hraníc vo svedomí ( Leslie ) alebo profesionálnej cti ( právnik Joyce ). (25.05.2012)

Dopis (známý u nás i jako List) je třetí z filmů uvedených ve Varech retrospektivě Williama Wylera a opět můžeme pozorovat posun v práci se stylem. Dopis klade mnohem větší důraz kladen na vývoj vyprávění, než tomu bylo u Jezebel a Lištiček, které se soustředily na dramatickou linii vztahů a popis prostředí. Celý příběh je postaven na brilantně rozvedené premise filmu o ženě, která si vymyslí dokonalou krycí historku pro vraždu, ale zapomene na jeden velmi důležitý důkaz. Styl má tentokrát mnohem klasičtější podobu, protože se na rozdíl třeba od Lištiček opravdu musí upínat na vyprávění a podporovat ho. ___ V centru opět stojí silná ženský hrdinka Bette Davisové, která jako by předznamenala typ femme fatale z „noirové série“ (kam ale film víceméně patří, i když vznikl roku 1940 a noiroví puristé trvají na počátečním roku 1941). Celý film začíná ikonickým záběrem odhodlaně střílející Davisové sestupující ze schodů (viz obrázek), který je pravidelně uváděn v různých střihových dokumentech o dějinách americké kinematografie. Snímek ale především obdivuhodně pečlivě dodržuje pravidlo, že když se na začátku objeví v záběru puška, musí (se) jí hrdina na konci (někoho) zastřelit. ___ Každý detail má nějakou funkci v dalším vyprávění a ačkoli film akcentuje určité rasové předsudky, pracuje s obdivuhodnou citlivostí. Strukturované vyprávění je tak čisté, že vzbuzuje dojem jednoduchosti a v některých lidech vyvolávalo po projekci dojem, že by něco podobného dokázali nad vínem napsat taky. Tak do toho, přátelé. Překombinované příběhy vymyslí každý, ale dát dohromady filmy s vyprávěním vypočítaným do posledního detailu, kde všechno zapadne do všeho a žádná informace není navíc, to už je zatracený kumšt. (30.07.2007)

Čiernočierny noir so skvelým výkonom Bette Davis. Mrazivá atmosféra (najmä fenomenálna scéna prvého stretnutia Leslie s pozostalou manželkou v ultratemnom podaní Gale Sondergaard) sa buduje postupne a spolu s ňou rastú emócie pri odhaľovaní jednotlivých tajomstiev, ktoré skrývajú oči Bette Davis. Po technickej stránke nádherne nakrútené (vidieť, že Wyler si dal záležať na všetkých zložkách o čom svedčia aj oscarové nominácie), pritom výborne zahrané (okrem už spomínaných 2 dám je presvedčivý i pochybujúci právnik Jamesa Stephensona, ktorý elegantne zvláda rozporuplnosť svojho rozhodnutia - najmä silná scéna záverečného pladoyer). A čo sa týka príbehu, ktorý nie je najsilnejšou zložkou, jeho podanie z neho ťaží maximum a dosahuje vysokú efektnosť, ktorá sa smelo môže porovnávať s podobnými filmami Alfreda Hitchcocka. Proste silné 4* a moja veľká spokojnosť s týmto dielkom. (13.07.2005)

Zhodnotit tento majstrštyk znamená vyjmenovat hezkou řádku superlativů. Úvodní vražda hlavní femme fatale hrdinkou signalizuje úderný a svižný příběh konfliktu emocí ženy. Dnes již v legendární scéně je skvěle naznačen charakter hlavní postavy, což nepochybně platí i o zbytku hereckého ansámblu. Gradace děje v úchvatném noirovském prostředí směřuje ke komplexnímu finále, po jehož shlédnutí jsem si pomyslel, že celá ta zápletka byla vlastně banální, jak správně poznamenal uživatel Douglas. Jenže to byla ta správná karta, na kterou režisér vsadil. Překombinovaných příběhů je tucty a mnohdy se v nich ztrácí i sami scénáristé. Letter však disponuje nejen střízlivým dějstvím, ale konfrontuje diváka s několika dalšími aspekty, které jej činí významným snímkem. (SPOILER) Od manželské nevěry, přes postavení ženy v mužské společnosti až po decentní rasový podtext. Je třeba zmínit i brilantní hudební podkres, který skvěle podtrhuje hloubku právě těchto aspektů. Protřelá a ojedinělá záležitost, která dokazuje Wylerovu genialitu. 95% (17.10.2021)

V krátkom časovom slede opäť nominácia na Oscara pre Bette Davis,ktorá si plátno kradne sama pre seba,ale mne to nevadí,vychutnávam si ju od prvej sekundy po záverečné titulky.Takmer 6 za sebou idúcich nominácii sa vyznačujú kvalitným hereckým nadaním,o čom sa v jej prípade začínam radikálne presvedčovať a byť nadšený z toho,čo vidím... Pod čepec si ju vzal velikán William Wyler,ktorý s Bette vytvára pôžitkárske sledovanie situácie jednej ženy,ktorá na samom začiatku chladnokrvne zabije svojho milenca,aby pribudajuce minúty čoraz viac zintenzívnili ešte dusnejšiu atmosféru,a keď sa na scéne objaví čierna vdova,tak o zábavu je postarané... S právnikom Howardom konzultuje,čo sa dá s tým robiť,aby mohla z toho vyjsť nevinne,ale dôjde na každého... Leslie(Bette Davis) od samého úvodu v brilantne natočenom úseku som vedel,že je v tom zapletená až po uši,vymyslí si historku,prečo tak urobila,a jej naivný manžel Robert si celý čas myslí,že je nevinná,ale príde jeden okamih,keď zmení názor. Hrôza ide z vdovy(Gale Sondergaard),ktorá takmer nerozpráva,ale jej mimiky tváre jasne dokazujú,čo práve si myslí o dotyčnej,nenávisť jej z tváre žiari. Viac ako dobrý výkon podáva James Stephenson,ktorý zradí samého seba,aby dôkazy,ktoré má za 10 000 USD vykúpil jej slobodu,ale ako to celé skončí nechám na každom,aby bol na pochybách... Charakteristika snímkov Williama Wylera býva najmä vo výborných hereckých výkonov,za ktoré herci dostanú Oscara alebo kopec nominácii,začo majú aj tu dve. Snímok trvá 95 minút,a týchto minút pretečú ako voda bez nudy s výbornými hercami,kamerou,hudbou,réžiou a atmoškou,ktorá má takú úroveň,že som nadšený zo snímku,v ktorom sa nič nejaví ako číri optimizmus. (08.04.2014)